Lídři EU pohrozili Rusku „robustními sankcemi“. Na konkrétních krocích se ale neshodli

Americký prezident Joe Biden (vpravo) hovoří s kyperským prezidentem Nicosem Anastasiadesem (uprostřed) během kulatého stolu na summitu EU v Bruselu ve čtvrtek 24. března 2022.

Mimořádný summit NATO v Bruselu odsoudil ruskou agresi na Ukrajině

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie v pátek nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

„Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou hnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem,“ shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.

Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu.

Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena „rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi“.

Lídři zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do Unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.

Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.

Biden se s EU domluvil na energetické spolupráci

Spojené státy a Evropská unie podniknou konkrétní společné kroky ke snížení evropské závislosti na ruských energiích. Poskytnou také další humanitární pomoc napadené Ukrajině a budou dodávat více potravin oblastem světa, které jsou kvůli ruské invazi ohroženy jejich nedostatkem. Shodli se na tom v Bruselu americký prezident Joe Biden a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve společném prohlášení po Bidenově jednání s evropskými lídry.

Obě strany se podle textu zasadí o to, aby Rusko nemohlo obcházet sankce, které proti režimu prezidenta Vladimira Putina od začátku války koordinovaně zavádějí. „Jednotně odsuzujeme neospravedlnitelnou a nevyprovokovanou ruskou agresivní válku na Ukrajině. Stojíme solidárně za ukrajinským lidem, který odvážně brání svou vlast, a vyzýváme Rusko, aby ukončilo brutální útok na svého souseda,“ shodli se lídři v prohlášení přijatém po zhruba devadesátiminutové Bidenově debatě s prezidenty a premiéry unijních zemí.

Tagy: