Petr Gazdík a Stanislav Polčák, kteří byli zmiňováni v kauze Dozimetr. Zdroj: ČTK
Kauza Dozimetr sice vypukla již před rokem, její politické dozvuky jsou však patrné stále. Korupční aféra kolem pražského dopravního podniku (DPP) přinesla nemalé politické oběti, kdy musel kvůli svým kontaktům rezignovat například tehdejší ministr školství Petr Gazdík (STAN). Například europoslanec či pražský náměstek pro kulturu Jiří Pospíšil (TOP 09) naopak veškerý politický tlak přestál. Podívejte se, jak dopadli jednotliví aktéři, o kterých se v souvislosti s Dozimetrem mluvilo nejvíce.
Petr Hlubuček hovoří o nevině
Bývalý náměstek pro životní prostředí a dnes obviněný Petr Hlubuček byl asi nejvýraznější politickou postavou celé aféry. Policejní zásah, po němž se kauza dostala na veřejnost, se uskutečnil také v jeho kanceláři. Téměř bezprostředně poté opustil všechny politické funkce, včetně pozice na kandidátce STAN pro podzimní volby do zastupitelstva; hnutí STAN jej rovněž vyloučilo ze svých řad. Hlubuček odešel i z dozorčí rady DPP.
ČTĚTE TAKÉ: Dovolená s mafiány či Jekyll a Hyde na magistrátu. Kauza Dozimetr i po roce hýbe politikou
Bývalý významný pražský politik nadále trvá na své nevině. „Uplynulý rok byl bezesporu pro mě i moje blízké tím nejtěžším v životě, rád bych svým blízkým a přátelům, kteří mi stále věří a drží mi palce, poděkoval. Vím, že někdy to chtělo pořádnou odvahu. Plně jsem si užil rčení, že v nouzi poznáš přítele,“ napsal například v prosinci na svůj Facebook.
Nadále se také pravidelně vyjadřuje k pražské politice či ke své bývalé straně. „Cílem hlavního města Prahy by zcela jistě měla být udržitelná energetická soustava a co nejvyšší energetická soběstačnost. Z mého pohledu, neskromného, mají pražští radní obrovské množství inovativních energetických projektů připravených k realizaci. Tak doufám, že se nedostanou do šuplíku,“ napsal nedávno.
Petr Gazdík zůstal poslancem
Zřejmě nejvýznamnější politickou obětí Dozimetru byl Petr Gazdík (STAN), který kvůli kontaktům s jednou z hlavních postav kauzy, podnikatelem Michalem Redlem, musel rezignovat na pozici ministra školství. Přesto se nakonec na rezort ještě na čas vrátil, a to jako poradce svého nástupce Vladimíra Baláše (STAN). Po měsíci však i tuto pozici opustil. Zůstal řadovým poslancem a v únoru se stal ředitelem pražského gymnázia Duhovka, proti čemuž však část studentů protestovala.
Petr Gazdík Zdroj: Profimedia.cz
Jiří Pospíšil tlak přečkal
Bývalý předseda TOP 09 Jiří Pospíšil se dokázal vypořádat se situací kolem Dozimetru, která vrhala stín také na jeho osobu, asi nejúspěšněji ze všech. Problémy měl především kvůli svému někdejšímu blízkému spolupracovníkovi Jiřímu Fremrovi, který se objevil v některých odposleších. Přestože nebyl Fremr z ničeho obviněn, Pospíšil s ním okamžitě ukončil spolupráci.
Přesto musel také Pospíšil vysvětlovat své vlastní kontakty s Michalem Redlem, se kterým měl být i na dovolené. Kauza výrazně ohrožovala jeho pozici před komunálními volbami, kdy se dokonce předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová vyslovovala, že by neměl kandidovat.
Přesto všechno zkušený politik veškerý tlak přečkal a úspěšně zvládl i komunální volby, ve kterých získal dokonce více preferenčních hlasů než lídr kandidátky Spolu Bohuslav Svoboda (ODS). Kromě toho, že zůstává europoslancem, zasedá nadále jako náměstek pro kulturu v pražské radě. Neustále však zůstává terčem politických útoků, a to především ze strany Prahy sobě. „Myslím, že je ostudou, pokud by se náměstkem primátora stal někdo, kdo lže a stýká se s mafiány,“ řekl například starosta Prahy 7 Jan Čižinský před zastupiteli.
Jiří Pospíšil Zdroj: Profimedia.cz
Stanislav Polčák obnovil členství ve STAN
Podobný příběh jako Pospíšil má s kauzou také europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Rovněž on zpočátku kvůli svým dlouhodobým kontaktům s Redlem alespoň pozastavil členství v hnutí. Křeslo europoslance si však ponechal a letos v březnu si nechal obnovit i své členství ve STAN.
„V minulých měsících jsem se soustředil na podání výpovědi a jasné doložení, že s celou kauzou kolem Prahy a dopravního podniku nemám nic společného. To se jasně ukázalo. Nejsem podle policie ani podezřelý, natož obviněný. Mé spojení s kauzou jsem vnímal jako mediální konstrukt,“ uvedl Polčák ke svému návratu ke Starostům. Je však pravděpodobné, že o obhájení mandátu v Evropském parlamentu v příštím roce usilovat nebude.
Stanislav Polčák Zdroj: ČTK
Adam Scheinherr skončil v opozici
Policisté kauzu vyšetřovali i díky trestnímu oznámení, o které se dva roky předtím zasloužil tehdejší náměstek primátora pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě). Jelikož však nadále seděl s Hlubučkem a spol. ve vládnoucí radě, byl mnohými kritizován. „On se naopak snažil problémy a korupční rizika zametat pod koberec,“ uvedl člen dozorčí rady dopravního podniku Michal Štěpán (Piráti).
Jeho stranický šéf Jan Čižinský jej však bránil. „Adam dělal vše, co bylo v jeho povinnostech, aby nevznikly škody. O tom, že se jedná o zločinecký gang, nic netušil, věděl, že si někdo řekl o úplatek. Teď chtějí dehonestovat obyčejného kluka, který šel do politiky jako aktivista bránící Libeňský most. Ohrožujeme je, jsme jejich společný nepřítel,“ sdělil Čižinský. „Že se pan Hlubuček snaží získat vliv, to jsme věděli, nevěděli jsme, že se chystá založit zločinecký gang. Instinktivně jsme tušili, že vliv pana Hlubučka musíme minimalizovat,“ doplnil.
Praha sobě nakonec po komunálních volbách skončila v opozici, takže v pozici náměstka pro dopravu musel skončit počátkem roku také Scheinherr. Dnes je řadovým opozičním zastupitelem Prahy.
Adam Scheinherr Zdroj: Facebook.com
Co se týče práce orgánů činných v trestním řízení, kauza se nadále rozrůstá. V polovině dubna například přibylo dalších pět obviněných kvůli hospodaření Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Policie viní skupinu z trestných činů podplacení, přijetí úplatku, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě a legalizace výnosů z trestné činnosti.
Nejnověji podal státní zástupce v souvislosti s kauzou Dozimetr ve čtvrtek 8. června obžalobu na policistu a dalšího člověka. Policistu žalobce viní ze zneužití pravomoci úřední osoby a neoprávněného přístupu k počítačovému systému, druhého člověka pak z toho, že policistu k trestným činům navedl.
