Existuje život po Putinovi? Ruské elity ho mají dost, tvrdí odborníci a jmenovali nástupce

Vladimir Putin

Putin: Dominance Západu končí

Vladimir Putin se nachází v situaci, v jaké se za celých 23 let svého panování neocitl. Přestože se podle oficiálních průzkumů těší oblibě drtivé většiny ruských občanů, jeho popularita je ve skutečnosti mnohem nižší. A dokonce se o něm začíná nepěkně hovořit i mezi příslušníky ruských elit, které vládce Kremlu až do vojenského přepadení Ukrajiny takřka bezmezně podporovaly.

Co bude dál? Existuje život po Vladimiru Putinovi? Jak odejde a kdo ho nahradí? To jsou podle analytiků časopisu The Economist otázky, které si klade stále větší počet příslušníků ruské elity. Tedy především byznysmeni a úředníci, zkrátka lidé, kteří ovládají běžný chod státu v Ruské federaci.

„Nikdy předtím Vladimir Putin nebyl v takové situaci během 23 let svého vládnutí,“ řekl časopisu The Economist Kirill Rogov, ruský politický analytik. Doposud se mu prý vždy dařilo zodpovědnost za průšvihy svalit na někoho jiného. Ať už šlo o (ne)záchranu 118 námořníků při havárii jaderné ponorky Kursk v srpnu 2000, nebo zpackaný zásah při teroristickém útoku na školu v Beslanu v Severní Osetii. „Teď ale nařizuje operace, které viditelně selhávají,“ dodal Rogov.

Mobilizace mnoha elitám otevřela oči

Vojenská invaze na Ukrajinu, která započala 24. února letošního roku, byla pro ruský establishment šokem. Byznysové a politické špičky totiž byly přesvědčené, že Vladimir Putin se nepustí to plnohodnotné války se zemí, jakou je Ukrajina. Počáteční úspěchy i jednání o klidu zbraní však elity uklidnily a ony znovu začaly věřit, že Putin nemůže prohrát.

Jenže pak se situace začala otáčet a vyústila v částečnou mobilizaci. Ta definitivně potvrdila, že takzvaná „speciální vojenská operace“ ztrácí sílu. „Mobilizace rozbila základní představu ruské veřejnosti, že do války se běžní Rusové nebudou muset aktivně zapojovat,“ píše The Economist. Tím spíše, když se mobilizace začala dotýkat také mužů žijících v Moskvě.

Další rána pro důvěru elit ve Vladimira Putina přišla na konci září. To, když vládce Kremlu oznámil anexi čtyř ukrajinských oblastí, v nichž proběhla zfalšovaná referenda o připojení k Rusku. „Bylo to tak absurdní, že to velmi pravděpodobně podkopalo Putinovu auru nepřemožitelného člověka, a to i v rámci Ruska. Do září ruské elity Putina pragmaticky víceméně podporovaly, ale věci se vyvinuly tak daleko, že si dnes musí vybrat mezi různými scénáři jakési porážky,“ uvedla pro časopis The Economist politická konzultantka Tatjana Stanovaja.

Seznam nástupců Putina

Podle ní vojenská porážka Ruska s největší pravděpodobností povede ke kolapsu celého Putinova režimu, a to se všemi riziky pro ty, kteří Putina podporovali. „Putinova bojovnost vyvolává otázku, zda jsou ruské elity připraveny se jej držet až do hořkého konce. Zejména když se stupňují hrozby použití jaderných zbraní,“ dodala Sanovaja. Putin se totiž změnil ze symbolu a záruky jakési stability v představitele reálného nebezpečí právě i pro jeho příznivce.

Relativně brzký konec Vladimiru Putinovi předpovídá také politický analytik, který strávil nějakou dobu přímo v Kremlu, Abbás Galjamov. „V příštích několika týdnech či měsících si elita, jejíž členové vždy důvěřovali ve schopnosti Vladimira Putina ochránit svůj režim i je samotné, uvědomí, že je to především na nich, aby sebe i své životy ochránili. A to zvětší jejich úsilí při hledání Putinova nástupce v rámci stávajícího systému,“ uvedl pro The Economist.

Ruská propaganda slábne. Její hlavní tváře budou prchat převlečené za ženy, míní Kolář

Vliv ruské propagandy postupně slábne, ale stále jí věří většina občanů federace. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl bývalý velvyslanec v Rusku a diplomat Petr Kolář. Ten má za to, že hlavní tváře ruské propagandy časem uvidíme, jak se v převlečení pokusí prchnout ze země. Mluvčí ministerstva zahraničí Mariju Zacharovovou označil za „směšnou figurku“ a „loajálního pudlíka“ ruského prezidenta Vladimira Putina.

Na seznamu potenciálních Putinových nástupců Galjamov vidí například Dmitrije Patruševa. Syna Nikolaje Patruševa, šéfa Rady bezpečnosti a jednoho z hlavních ideologů režimu. Dmitrij Patrušev také sloužil ministr zemědělství ve vládě Dmitrje Medveděva. Mezi další kandidáty na Putinovo křeslo pak Galjamov řadí někdejšího ruského premiéra z éry Borise Jelcina Sergeje Kirijenka, starostu Moskvy Sergeje Sobjanina, nebo současného předsedu vlády Michaila Mišustina. Právě Mišustin by prý mohl uzavřít spojenectví s některými členy Putinovy ochranky a po převzetí moci sehrát roli umírněného vyjednavače se Západem.

Navalnyj: Šancí je decentralizace moci v Rusku

Jenže ani výměna Vladimira Putina některým z uvedených mužů z jeho okolí prý nezmění náhled Ruska na válku či na Západ. Myslí si to zatčený opoziční lídr Alexej Navalnyj. „Náhrada Vladimira Putina jiným členem jeho elity zásadně pohled na válku nezmění. Taková představa je naivní,“ uvedl nedávno Navalnyj pro deník Washington Post.

Podle Navalného existuje jediný způsob, jak zastavit „nekonečný cyklus imperiálního nacionalismu“. A sice, aby Rusko decentralizovalo svou moc a změnilo se v parlamentní republiku. Navalnyj je přesvědčen, že takový model by dával šance i současné elitě udržet si vliv a zároveň by zajistil, aby ji nezničila agresivnější skupina.

Tagy:
válka Vladimir Putin Moskva Kreml časopis Ukrajina převrat The Economist nástupce Rusko elity Moskevský Kreml Alexej Anatoljevič Navalnyj Michail Vladimirovič Mišustin Kirill Rogov