Kraje už roky věděly, že kapacity škol nestačí. Některé stejně nic neudělaly, říká Plaga
O nedostatečných kapacitách středních škol věděly kraje dlouhé roky dopředu. A některé přesto nic neudělaly – buď problém podcenily, nebo ignorovaly, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS bývalý ministr školství Robert Plaga. Resort podle něj opakovaně apeloval na kraje, aby se připravily na rekordně silný populační ročník, víc toho ale údajně udělat nemohl. „Ministerstvo prostě nemá v současné legislativě žádnou oporu k donucení krajů k vytvoření dalších kapacit ve školách,“ konstatoval Plaga.
Mohou kraje opravdu za nedostatečné kapacity na středních školách? Na sociálních sítích jste ukázal jejich směrem…
Je potřeba říct, že počet místa nestačí pouze v některých krajích. Řada z nich problém nemá – nebo ho spíše dokázala zavčasu vyřešit. Příklad je Jihomoravský kraj, kde během posledních dvou let zásadně navýšili kapacity. Tam se šlo cestou všeobecného vzdělávání, po kterém je společenská poptávka.
A co kraje, které to neřešily?
Ze strany ministerstva školství jsme na ně apelovali. Jsou kraje, kde se nic nedělalo. Buď vůbec nereagovaly, nebo daly přednost navyšování kapacit na školách nikoliv se zaměřením na všeobecné vzdělání, ale na učňovské obory či odborné složky. Možná je to záležitost některých politických reprezentací, ale jestli se dostaly pod tlak zájmových skupin, to nevím. Už tehdy bylo nicméně jasné, jakým způsobem se demografie vyvíjí a že se blíží chvíle, kdy nastoupí silná populační vlna.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Syn přišel o sen, k přijetí nepomohly ani výborné známky. Systém selhal, zoufají si rodiče
Co pro vyřešení problému udělalo ministerstvo školství?
Jenom za mého působení vím, že kolegové seděli s každým krajem nad analýzou, na které se podílela ještě Česká školní inspekce. V ní byl do detailů rozebraný vývoj i struktura sociodemografické situace, kraje tedy měly k dispozici veškeré podklady – a to i za mých předchůdců v resortu. Mohly s kapacitami hýbat. Ty šikovné tak učinily, jiné asi čekaly a podcenily to.
Čtěte také
Nemohl si resort přece jen dupnout, aby kraje připravily kapacity na nápor zájemců o studium?
Střední školy mají v gesci kraje coby zřizovatelé. Budovy, rejstříkové kapacity i otvírání gymnázií. Ministerstvo školství nemá v rukou žádný pevný nástroj. Je otázkou, zda bychom neměli přistoupit k větší centralizaci – jestli není na místě, aby se změnou zákona neměl resort větší kompetence. Nyní ale mají hlavní roli kraje.
Opravdu je ministerstvo školství v této věci bezmocné?
Vzhledem k tomu, jak je dlouhodobě nastaveno rozdělení rolí v českém vzdělávacím systému, ministerstvo prostě nemá v současné legislativě žádnou oporu, jak donutit kraje k vytvoření dalších kapacit ve školách. Může je motivovat, naléhat na ně – což jsem dělal já i mí předchůdci. Donutit je ale resort nemůže. Přitom samotné kraje by měly mít zájem o vlastní rozvoj, vždyť jde o jejich občany. Je proto s podivem, nakolik problém s kapacitami opomněly, třebaže o tom věděly dostatečně dlouho dopředu.
Ptám se opakovaně z toho důvodu, že rodiče nepřijatých dětí nejčastěji viní právě ministerstvo školství. Aspoň ti, s nimiž jsem mluvil.
To je český standard. Máme jeden z nejdecentralizovanějších vzdělávacích systémů v Evropě, možná i ve světě. Ale když něco nefunguje, mává se na vrchnost, je to takový starý habsburský model. Každý rozhovor musím začínat zmíněným vymezením rolí. Spousta lidí říká, že za situaci může ministerstvo, přitom řešení mají mnohem blíže, než si mnozí myslí – na krajském úřadě. Tam budou mít větší šanci na změnu. Ministerstvo školství nemá a za posledních asi dvacet let nikdy nemělo nástroje k tomu, aby kraje donutily ke zvýšení kapacit středních škol. Tyto kompetence patří zastupitelům.
Více než dvě přihlášky? Zmírnilo by to u dětí stres
Když jsem mluvil s rodiči odmítnutých dětí, panovala podle nich nejdrsnější konkurence v Praze. Někteří vinili také uchazeče ze Středočeského kraje…
To jsem přesně chtěl zmínit. V Nymburku a dalších městech ve Středočeském kraji jsou dobrá gymnázia, ale nepojmou tolik žáků. A každý rodič, který dojíždí za prací do Prahy, si řekne, že rovnou sveze třeba svého středoškoláka. I to stojí za tlakem na pražské školy.
Tím, že Středočeský kraj a hlavní město splývají, vytvářejí situaci, která nejde úplně jednoduše vyřešit. Když to zjednoduším – přetlak tu bude vždycky. Ale znovu musím připomenout případ Jihomoravského kraje, který za dva roky stihl otevřít zhruba 1 500 míst na středních školách a udělal vše, aby se na nápor zájemců připravil.
Nabízí se zde vůbec nějaké rozumné řešení nebo způsob, jak ten zmíněný tlak zmírnit?
Nyní probíhá diskuze, zda by zájemci nemohli v prvním kole řízení rozeslat více než dvě přihlášky. Sice to automaticky neznamená, že se dostanou na preferovanou školu, ale odpadne stres z dohledávání, která škola ještě nabízí druhé kolo přijímacích zkoušek, aby doplnila své kapacity. Samozřejmě se nabízí ono navýšení kapacit škol se zaměřením na všeobecné vzdělání.
Čtěte také
Je pravdou, že v současnosti nevíme, jak v budoucnu bude vypadat pracovní trh, jak s ním zamává třeba nástup umělé inteligence a co nám seberou stroje. Řekl bych, že všeobecné vzdělání bude ještě důležitější než doposud. Hned se to vyřešit nedá, ale kraje by měly ve velmi krátké době přestrukturovat školy tak, aby zdůraznily všeobecnou složku, ať už třeba formou gymnázií.
Letošní ročník dětí to nicméně nezachrání. V redakci CNN Prima NEWS jsme sesbírali mnoho různých příběhů, jak se jedničkáři, kteří se dlouho dopředu připravovali na přijímací zkoušky, nakonec nedostali na ani jednu ze dvou preferovaných škol. I přes výborný studijní prospěch a výsledek v testu.
Když si vezmete, že máte třeba šanci 1:13 na přijetí, je to samozřejmě frustrující. Na nejprestižnějších školách nejen v Česku, ale také v zahraničí stačí ztratit dva body a máte smůlu. Ale to se opravdu bavíme o elitních vzdělávacích institucích, o které příliš nejde. My jsme v situaci, kdy se ani na běžné školy nedostávají žáci s výborným prospěchem, protože tam zkrátka je obrovský přetlak kvalitních uchazečů.
Pak je smutné, když se dozvíte, že v nějakém okresním městě stačilo na přijetí na gymnázium určitý počet bodů, zatímco v jinde neuspějete ani s dvojnásobným skóre jen kvůli omezené kapacitě ve třídách. Jak jsem říkal, musí tomu pomoci krajská reprezentace, především na poli všeobecného vzdělání.
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
