Válka na Ukrajině (30.7.2022 7:18)
Ruský prezident Vladimir Putin se dostává do poslední a nejvíce nebezpečné etapy své vlády. Svět zachvacuje nová studená válka, Moskva už brzy nebude chtít se Západem vůbec jednat. Myslí si to vlivný spisovatel a expert na Rusko Mark Galeotti, který sepsal rozsáhlou analýzu pro prestižní britský list The Times.
O tom, že Západ ruského prezidenta nechápe, psal spisovatel Galeotti ve své knize už před třemi lety. A snad mezi řádky naznačil, co všechno ještě může svět od stárnoucího politika čekat. Podle britského autora se po invazi na Ukrajinu geopolitické rozložení sil naprosto promění – Rusko totiž vlivem sankcí brzy nebude ochotné se Západem vůbec jednat a promění se v nevypočítatelného hráče, který tu zůstane dlouho poté, co válka na Ukrajině skončí.
Galeotti se domnívá, že za tento překotný vývoj nemůže jen sám Putin, ale také lidé, kterými se obklopuje. Ruský prezident vlivem zjevné sílící paranoie vpouští do svého nejbližšího kruhu jen pár lidi, mezi nimi i bezpečnostního poradce Nikolaje Patruševa s bohatou minulostí v KGB.
Vlivný jestřáb v pozadí
Právě on je podle Galeottiho předním „jestřábem“ – tedy osobností, která v krizových situacích volí spíše agresivnější postoj – Ruské federace. Spisovatel ho přímo nazývá „jestřábem všech jestřábů“ a vnímá ho i jako možného Putinová nástupce.
Britský autor pro The Times píše o tom, že Patrušev je vykonavetelem Putinových vizí, stejně jako Vladimir Lenin v minulosti zhmotnil myšlenky Karla Marxe. Patrušev se podle Galleottiho vzhlíží v krutých generálech z carské éry a údajně je „přesvědčený, že ukrajinský konflikt je jen jednou z fází války se Západem“.
Galeotti se proto obává dalších eskalací. Rusko se podle něj brzy přemění na plně válečnou ekonomiku a vyloučená není ani plošná mobilizace. „Putin má zároveň nejvíce a nejméně co ztratit,“ popisuje Brit paradox, kdy může Putin ze strachu ze sesazení ještě přitvrdit v již tak enormní válečné brutalitě.
Atentát není řešení
Galeotti si ve svém textu pohrává i s kontroverzní myšlenku, zda by se neměl někdo ze Západu pokusit spáchat na Putina atentát. Podle spisovatele by ale násilná smrt ruského prezidenta jen všechno zhoršila.
„Toho by se měl Západ vyvaroval. Nejsme v tom úplně dobří. Fidel Castro na Kubě údajně přežil 600 pokusů o atentát, ještě hůře to dopadlo v Afghánistánu a Iráku,“ napsal Brit.
Podle něj by po potenciálním úspěšném atentátu mohl Putina nahradit někdo mladší a ještě brutálnější a vztek Ruska by se po intervenci násobil. S největší pravděpodobností to proto vypadá, že Západ ve vztahu s Ruskem čekají těžké časy.
„Musíme si dost možná připustit tvrdou realitu, že s Ruskem budeme bojovat minimálně po dobu, co bude Putin v Kremlu. Rusko se nezhroutí ani ekonomicky neimploduje. Nejspíš už nebude velmocí, ale dokud budou ruští vládci chtít být geopolitickými partyzány a dokud budou chtít, aby se bojovalo podle jejich podmínek, které jsou v rozporu s našimi, pak nám může Rusko i nadále působit potíže,“ uzavřel Galeotii.
