Bezpečnost ve školách
Loňský tragický útok na FF UK v Praze rozpoutal aktivní diskuzi o současném stavu zabezpečení českých škol. Ministerstvo školství sice připravuje aktualizaci metodického doporučení, reálná opatření však zajišťují zřizovatelé – a mnohdy k žádným nepřistoupili. Zabezpečení je přitom třeba řešit vedle vysokých škol zejména na základních a středních školách, které jsou v zahraničí terčem podobných útoků nejčastěji.
„O otázce bezpečnosti českých škol se toho za dobu od útoku hodně namluvilo, reálné výsledky ale zatím nejsou. Jednotlivé školy si řeší bezpečnost samy a v kontextu toho, s kým jako bezpečnostním specialistou spolupracují. Z mého pohledu je to mimo jiné tím, že chybí legislativní rámec, ve kterém by se tyto snahy mohly pohybovat,“ uvedl Libor Sladký, prezident Asociace Bezpečná škola.
ČTĚTE TAKÉ: Útok nožem v Domažlicích. Hrdinou dne je ředitel školy a učitelka, zraněné děti jsou už doma
Řešením by podle něj v první řadě mělo být přijetí jednotné metodiky, ideálně například prováděcí vyhláškou k § 29 školského zákona, který by zabezpečení škol řešil obdobně jako zákon o požární ochraně, a určoval by, jaká konkrétní opatření musí školy dodržet. To je ale v současné době nereálné.
Že veřejná diskuze o zabezpečení škol zatím ovoce nepřinesla, potvrzují i některé soukromé subjekty. „Současný stav zabezpečení škol je na tristní úrovni a ochrana budov je velmi často podceňována. Je to bohužel dáno zákonem o veřejných zakázkách, kde jediným kritériem je pouze cena a nikoliv kvalita,“ podotkl Oldřich Rutar, ředitel pro strategické záležitosti ze společnosti M2C.
Řešení existuje celá řada
V rámci komplexního řešení bezpečnosti je podle odborníků třeba myslet na nácviky krizových situací nebo výcvik specializovaných zaměstnanců. Dalším dílem jsou takzvané identifikační vstupní systémy, které jsou funkční nejen proto, že díky nim zaměstnanci školy, a případně i policie, získávají přehled, kdo ze studentů vstoupil do budovy. Nápomocné mohou být i při komunikaci během krizových událostí, kdy jsou výstrahy posílané běžným e-mailem neefektivní.
Poslechněte si, jak Sladký komentoval bezpečnost na školách po útoku dívky nožem na základní škole v Domažlicích:
Včasná upozornění mohou lépe řešit například systémy na bázi mobilní aplikace. „V rámci takového řešení mohou studenti mít identifikátor v telefonu. Aplikace jim díky tomu může zasílat oznámení, u kterých je větší pravděpodobnost, že si ho všimnou v řádu minut, než je tomu u školního e-mailu,“ vysvětlil Jan Orlický z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA).
Ze zkušeností expertů z IMA, které nabrali v desítkách středních a základních škol, zároveň vyplývá, že mobilní telefon mají uživatelé zpravidla více pod kontrolou než samostatné plastové karty. Pokud ho zapomenou nebo ztratí, řeší to ve většině případů okamžitě. Při ztrátě telefonu nebo ukončení žákova studia lze navíc příslušná přístupová práva pro daný identifikátor rychle a snadno odebrat.
„Přístupáky“ se zavádí ve všech typech škol
Přístupový systém je integrální součástí zabezpečení i na České zemědělské univerzitě (ČZU). „Stávající systém na ČZU je výsledkem dlouholeté spolupráce s vedením školy, v první řadě s odborem bezpečnosti a IT. Protože náš systém provozujeme i na jiných školách, můžeme tak sdílet zkušenosti mezi vzdělávacími institucemi, od univerzit po základní školy,“ vysvětlil Libor Donth, vedoucí úseku realizace zakázek společnosti IMA.
„Přístupový systém má několik výhod, například si můžeme rozhodnout, koho a kdy pustíme do našich budov. Dále hraje velkou roli při mimořádných událostech, kdy jsme na dálku schopni otevřít či uzavřít danou část areálu,“ doplnil Vít Kluger, dříve vedoucí Oddělení ochrany osob a majetku ČZU, nyní pověřený vedoucí Bezpečnostního odboru Rektorátu Univerzity Karlovy.
Podobné řešení využívají základní a střední školy, jednou z nich je i Malostranské gymnázium a základní škola v Praze. „O novém přístupovém systému jsme začali uvažovat v roce 2023. Naším záměrem je, aby se do prostor školy nedostal nikdo cizí, a žáci přitom měli do budovy co nejjednodušší přístup,“ uvedla Petra Zemanová ze sekretariátu.
V Plzni se na 2. základní škole o opatřovacím systému teprve uvažuje. „V současnosti pro vstup do budovy používáme čipový systém pro učitele. V rámci školní družiny používají pro vyzvedávání dětí čip i rodiče. V budoucnu bychom rádi používali komplexní přístupový systém i s evidencí, ale zatím jsme k tomuto kroku nepřistoupili,“ přiznala zástupkyně ředitelky Monika Kurková.
Celkově je situace zabezpečení základních škol různá. „Existují rozdíly mezi regiony a školami, které jsou často ovlivněny finančními možnostmi. Zvýšení investic do školství, včetně bezpečnosti, je důležité pro vytvoření bezpečného a efektivního vzdělávacího prostředí,“ komentuje současný stav zástupkyně komunikace Svazu měst a obcí České republiky Alexandra Kocková.
