Česko a Polsko našli společnou řeč o dole Turów
Premiér Petr Fiala se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým podepsali ve čtvrtek mezistátní dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském hnědouhelném dole Turów. Polsko Česku již zaplatilo náhradu 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole Turów a na pětileté délce soudního dohledu, řekl Fiala. Z náhrady dostane 35 milionů korun Liberecký kraj a zbytek český stát. Česko zároveň stáhne žalobu u Soudního dvora EU poté, co obdrží od Polska domluvené finanční prostředky.
Fiala s Morawieckým jednali dopoledne v Kramářově vile. „Bylo to naše první premiérské setkání. Nešlo o formální akt, ale povedlo se nám odvést kus práce. V uplynulých dnech jsme vedli důležité jednání Mohli jsme podepsat dohodu ČR a Polska o těžení v dole Turów. Podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ řekl na tiskové konferenci Fiala.
Za výroky o dolu Turów vyhazov. Polský prezident podepsal odvolání velvyslance ČR
Polský prezident Andrzej Duda podepsal rozhodnutí o odvolání velvyslance v České republice. Informují o tom polská média s odvoláním na šéfa prezidentské kanceláře Pawla Szrota. Premiér Mateusz Morawiecki zahájil proces odvolání Miroslawa Jasińského z Prahy na začátku roku, média jeho krok tehdy dala do souvislosti s výroky ambasadora ohledně dolu Turów v rozhovoru se stanicí Deutsche Welle, které vyvolaly nespokojenost Varšava.
„Máme za sebou velmi tvrdá jednání, to nepopírám. Ale s úspěšným výsledkem. Podařilo se nám dosáhnout dohody, v níž se Polsko zavázalo k dostavbě funkční podzemní stěny, která by měla zamezit odtoku vody. Postaví také zemní val, který má chránit obyvatele před hlukem, prachem, znečištěním,“ jmenoval Fiala. V okolí dolu se má také monitorovat hluk a znečištění vzduchu. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.
Brabec kritizuje, že soudní dohled bude trvat jen pět let
Pro Česko je podle Fialy také důležité, že dohodou získá přístup ke všem relevantním datům týkajícím se těžební činnosti a bude moci dříve a lépe reagovat na případné problémy. Česká republika by toho všeho nedosáhla jinou cestou než cestou dohody, míní premiér.
Kompromis nastal v době soudního dohledu, země se dohodly na pěti letech. Praha původně chtěla desetiletý dohled, Varšava dvouletý. Podle Morawieckého nepůjde o stálý dohled, ale o případný zásah nezávislého subjektu, pokud by nastaly pochybnosti ohledně dodržování dohody.
Délku dohledu kritizoval bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). „Jsem rád, že došlo k česko-polské dohodě o Turówu,“ napsal na Twitteru. „Na smlouvě jsme dělali řadu měsíců. Ale ústupek nové české vlády, aby bylo smlouvu možné vypovědět už za pět let, považuji za chybu. Vždyť důl má těžit až do roku 2044!“ dodal exministr. Loni v září se vyjednávání pozastavilo právě kvůli tomu, že se obě strany neshodly na možnostech výpovědi smlouvy.
Evropská komise zařadila jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Rakousko podá žalobu
Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie, na něž mají členské země Evropské unie zásadně odlišné názory. Komise v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko, které chtějí na jádro a plyn sázet při odstavování elektráren či tepláren využívajících uhlí nebo ropu. Pravidla, jejichž cílem je přesvědčit soukromé investory k podpoře zmíněných zdrojů v příštích dvou desítkách let, kritizuje skupina dalších států. Rakousko spolu s dalšími zeměmi plánuje proti rozhodnutí komise podat v následujících týdnech žalobu.
Expertní organizace Frank Bold ve středu uvedla, že aktuální podzemní bariéra nefunguje a voda odtéká jinudy. „Smlouva garantuje to, že podzemní stěna bude funkční. Pokud by nebyla, smlouva umožňuje to, že těžba bude muset být zastavena,“ reagoval Fiala.
Liberecký kraj dohodu vítá
Liberecký kraj je s česko-polskou dohodou spokojen. Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) považuje za nejdůležitější umožnění kontroly činnosti v dole a systematický monitoring všech negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby. „To je něco, co jsme do dnešní doby vůbec neměli a neměli jsme ani možnost s někým na polské straně případné porušování limitů řešit,“ řekl Půta.
Země se podle Fialy dohodly na náhradě 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy korun) za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, protože Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Polsko ve čtvrtek peníze převedlo, potvrdilo tamní ministerstvo životního prostředí.
Polský stát se na náhradě podílí 25 miliony eur (608 milionů Kč) a provozovatel dolu, společnost PGE, deset miliony eur (243 milionů Kč). Vyčíslení finančních nákladů vychází z podkladů od obcí dotčených úbytky vody a vodárenských společností. „Jsem rád, že se bude polská společnost PGE přímo podílet na řešení negativních dopadů těžby hnědého uhlí v povrchovém dole,“ uvedl liberecký radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti).
Kam s ním? Česko hledá úložiště pro jaderný odpad, čas na jeho výstavbu se krátí
Pokud Česká republika do roku 2050 nezprovozní hlubinné úložiště radioaktivního odpadu, nebude moci dál budovat své jaderné elektrárny. Jde o podmínku pro zařazení jaderných reaktorů mezi čisté zdroje s ohledem na plnění klimatických cílů. Samotná výstavba takového skladu ale trvá desítky let, Česko přitom ještě ani nerozhodlo, kde hlubinné úložiště vznikne.
Peníze použije Liberecký kraj na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a sítí. „Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl hejtman. Podmínky čerpání peněz z Fondu Turów zveřejní podle něj kraj co nejdříve. „Už nyní ale mohu říct, že počítáme s vícezdrojovým financováním. Nejprve se musíme sejít s dotčenými obcemi a vodárenskými společnostmi, ale i se zástupci ministerstva zemědělství,“ doplnil Půta.
Aktivisté protestovali na demonstraci před budovou vlády
Proti uzavření dohody o polském hnědouhelném dolu Turów ve čtvrtek odpoledne demonstrovala desítka aktivistů u Strakovy akademie. Dorazili k ní po 13:00. Přinesli transparenty, na nichž stálo třeba „Voda nad uhlí“, „Lhali jste nám“ nebo „Nestahujte žalobu, zastavte ilegální těžbu“. Podle nich česká vláda jednala netransparentně a smlouva nezaručuje ochranu životního prostředí v příhraničí. Později protest doplnila také zvuková nahrávka rypadel. Aktivisté to komentovali slovy, že jde o vhled do života lidí žijících v blízkosti dolu. Demonstrace skončila krátce po 14:00.
Po zjištění, že premiéři České republiky a Polska mezistátní dohodu podepsali, pak Nikol Krejčová z organizace Greenpeace uvedla, že jde o šok. „Smlouva nechrání českou vodu, která se ztrácí kvůli dolu Turów, a víme, že se bude ztrácet dál tím, jak se rozšiřuje těžba. Takže její uzavření je protiprávní, protože vláda má za úkol chránit české území, a to touto smlouvou rozhodně nedělá,“ řekla aktivistka.
Uzavření dohody odsoudili také členové studentského hnutí Fridays for Future, kteří se protestu také zúčastnili. Jako špatnou dnes na Twitteru smlouvu, ještě před oznámením o jejím podpisu, označil i Jiří Koželouh z Hnutí Duha.
„OK. Tři roky bojujete proti nespravedlivé ilegální těžbě polské státní firmy a nakonec vás podrazí vaše vlastní vláda spolu s vedením kraje,“ uvedl pak na Twitteru Milan Starec ze Sousedského spolku Uhelná. Uhelná je jednou z obcí, na které provoz dolu dopadá.
Generální advokát Soudního dvora EU dal za pravdu Česku
Rozšíření těžby Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítali a zpochybňovali i dopady na české území. Protože již polská strana finanční prostředky převedla, Česko žalobu podle Fialy stáhne.
Unie by se neměla opírat jen o ekoaktivisty. Bez jádra se neobejdeme, má jasno Konečná
Evropská komise ve středu schválila dočasné zařazení jádra a plynu mezi čisté zdroje energie. Že jde o dobrou zprávu, se v Česku shodnou zástupci prakticky napříč celým politickým spektrem. Podle europoslankyně a předsedkyně KSČM Kateřiny Konečné je potřeba co nejrychleji dokončit dostavbu jaderných elektráren. „Bez jaderných bloků se v budoucnu neobejdeme,“ řekla v pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima NEWS.
Podle mluvčího Evropské komise Adalberta Jahnze se však Polsko dosud uložené pokuty bude muset stejně zaplatit. Předseda polské vlády však prohlásil, že bez ohledu na předpisy Soudního dvora EU se Varšava odvolá, napsala agentura PAP.
„Evropská unie, Evropská komise a v tomto konkrétním případě jedna soudkyně, bez možnosti odvolacího řízení (...) přijala rozhodnutí o vysokých pokutách. Soudím, že bez ohledu na to, jaká jsou nařízení Soudního dvora EU, se proti tomu rozhodně odvoláme a budeme apelovat nejen na zdravý rozum,“ pronesl Morawiecki, který o této záležitosti hodlá hovořit rovněž s premiéry unijních zemí.
Soud Varšavě vyměřil pokutu půl milionu eur (12,3 milionu korun) denně 20. září. Polsko podle generálního advokáta Soudního dvora EU porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí. Dal tak za pravdu české straně.
„Doly o obdobné rozloze jako důl Turów představují již svou povahou riziko významného vlivu na životní prostředí a musejí být povinně podrobeny posouzení vlivů na životní prostředí,“ uvedl podle tiskové zprávy soudu advokát Priit Pikamäe. Polsko proto podle něj porušilo směrnici EIA zavádějící povinnost tyto vlivy posoudit.
Povolení nebylo včas zveřejněno
Varšava rovněž podle advokáta pochybila, když včas nezveřejnila povolení k těžbě a dokumenty související s povolovacím řízením. Polsko tím, že zaslalo Česku povolení až pět měsíců po jeho vydání, podle advokáta rovněž nedodrželo povinnosti plynoucí z unijního práva. Problém vidí poradce soudu i v tom, že polské úřady poskytly české straně pouze text povolení a nikoli další dokumenty, čímž omezily její možnost na rozhodnutí reagovat.
Polsko navíc porušilo směrnici o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí, podle níž mají úřady obyvatele včas informovat o stavbách s „významným dopadem“. Advokát dospěl také k závěru, že se Varšava provinila i vůči jednomu z ustanovení Smlouvy o Evropské unii, kterým je zásada loajální spolupráce.
„Zaslání vyžádané informace Polskem, učiněné opožděně a nekompletně, ve spojení s odmítnutím odpovědi na žádosti České republiky o pomoc nesplňuje požadavky ducha solidarity, spolupráce a vzájemné podpory mezi členskými státy,“ uvedl Pikamäe.
