Ukazuje se, že situace v Rusku je nestabilnější, než si mnozí mysleli. Konstatoval to premiér Petr Fiala (ODS) a dodal, že aktuální dění potvrzuje důležitost jednotného postupu. Po pondělním jednání zástupců V4 v Bratislavě rovněž sdělil, že je třeba dělat všechno pro pomoc Ukrajině a pokračovat v tlaku na Rusko.
Premiér slovy o nestabilním Rusku reagoval na víkendové dění, kdy se vůdce vagnerovců Jevgenij Prigožin rozhodl se svými muži vytáhnout proti Moskvě. Nakonec však vzpouru odvolal a následně získal azyl v Bělorusku.
ČTĚTE TAKÉ: Prigožina stále vyšetřuje ruská tajná služba. Není jasné, kam zmizel, tvrdí média
Také podle slovenského premiéra Ľudovíta Ódora situace v Rusku není tak stabilní, jak se jevilo před několika týdny. Dodal, že v Rusku nemusí fungovat jedna armáda ale hned několik armád. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki míní, že Rusko je nepředvídatelným státem.
Z vyjádření maďarského premiéra Viktora Orbána vyplynulo, že ani po víkendových událostech v Rusku Budapešť nezmění názor na rusko-ukrajinský konflikt. Maďarsko jako jediná ze zemí V4 odmítá vojenskou pomoc bránící se Ukrajině.
Rusko mělo nakročeno k občanské válce
Situace v Rusku byla skutečně kritická i podle spolupracovníka CNN Prima NEWS žijícího v Moskvě Jiřího Justa. „Dokonce i Putin ve svém projevu v sobotu ráno situaci přirovnal k roku 1917 – době, kdy začala občanská válka a následoval rozpad ruského impéria. Myslím, že Rusko mělo k občanské válce nakročeno obzvlášť ve chvíli, kdy by došlo ke krvavým střetům mezi vagnerovci a ruskými vojáky. Skutečně byla situace pro ruský stát velmi nebezpečná,“ zhodnotil situaci.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Puč skončil. Kreml nabídl vagnerovcům milost
Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury AFP uvedl, že pokus o puč odhalil zásadní trhliny v ruském vedení. V rozhovoru s televizí CNN následně dodal, že „je příliš brzy na to, říct, kam to povede“. Na odhalené slabiny Putinovy vlády a ruského úsilí na Ukrajině poukazují i analytici z ISW.
Šéf výboru Státní dumy pro obranu Andrij Kartapolov se domnívá, že není důvod zařadit Vagnerovu skupinu na černou listinu. „Zodpovídat se musí ten, kdo vzpouru začal. Tradičně se vše řeže u kořene,“ cituje ho agentura Ukrinform.
Lídři V4 jednali také o migraci
Mezi nejdůležitější témata pondělního setkání V4 podle premiéra patřila migrace. „Je nutné se soustředit na funkční návratovou politiku, efektivní ochranu vnější hranice EU a posílení spolupráce se zeměmi původu,“ prohlásil premiér s tím, že uprchlické kvóty nejsou řešením, protože nefungují a ani fungovat nemohou.
Fiala zároveň prohlásil, že Česko je v oblasti migrace dlouhodobě solidární. „Pomáháme přímo v zemích původu, realizujeme projekty zaměřené na prevenci nelegální migrace. Situaci na hranicích monitorujeme a v případě nárůstu tranzitní nelegální migrace přes naše území je vláda připravena okamžitě reagovat,“ dodal předseda vlády Fiala.
Vedle toho maďarský premiér Viktor Orbán tvrdil, že řešením problému nelegální migrace by bylo, aby žadatelé o azyl v Evropské unii museli čekat na vyřízení své žádosti mimo evropský blok. „Evropská unie není ochotna tento krok udělat,“ míní Orbán.
Právě maďarsko-srbská hranice je vnější hranicí schengenského prostoru volného pohybu osob a jednou z migračních tras, které už loni začalo využívat mnoho běženců. Ti pak pokračovali přes Slovensko a Česko ve snaze dostat se dále do západní Evropy.
Státy Evropské unie se v první polovině června dohodly na migrační reformě počítající s povinnou solidaritou se zeměmi přetíženými žadateli o azyl stejně jako s rychlejším vyřizováním neúspěšných žádostí. Země V4 ale nepostupovaly jednotně. Česko s novými pravidly souhlasilo, Slovensko se zdrželo a Maďarsko spolu s Polskem byly proti.