Finsko obrátilo a chce do NATO. Na ruské výhrůžky jsou tam zvyklí, říká Vojtěch

K VĚCI, Adam Vojtěch - 27.4. v 12:30

Krvavý střet v Sýrii: Při zatýkání řezníka z Asadových „lidských jatek“ zemřelo devět lidí

Ten skřítek jen krmil soby. Malý chlapec slovně odzbrojil policistu, video je hitem internetu

Díry v trupu zříceného letadla vyvolaly pochybnosti. Spekuluje se dokonce o ruské raketě

Nasbíral tisíce her a zařízení. Bylo mi líto je vyhazovat, říká zakladatel unikátního muzea

Létající lišky v akci: Ukrajinci změnili letoun ve zničující dron, doletí až do Moskvy

Fialovo vánoční varování: Důvěra a trpělivost, nebo znechucení a cesta k autoritářství?

Ztracený německý princ nebo smrt Beethovena. Vědci letos vyřešili několik historických záhad

Máme se tu dobře, prohlásil Fiala ve vánočním projevu. Poradil, jak se zbavit „blbé nálady“

Rusko uvedlo, že pokud Finsko vstoupí do NATO, chystá patřičnou odvetu. Český velvyslanec ve Finsku a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch v pořadu K věci na CNN Prima NEWS uvedl, že tamní politici to berou jako standardní výhrůžky. Ve Finsku došlo podle Vojtěcha v posledních týdnech k historickému obratu a země opravdu chce do Severoatlantické aliance vstoupit.

Média ve Švédsku a Finsku v týdnu uvedla, že obě země v květnu společně vyjádří svou vůli vstoupit do NATO. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

Válka na Ukrajině

„Skutečně došlo k historickému obratu, ještě v lednu byla podpora vstupu do NATO na 30 procentech, dnes se blíží k 70 procentům. Pokud by Finsko do aliance vstoupilo společně se Švédskem, pohybuje se podpora dokonce kolem 80 procent. Ke změně došlo během pár týdnů a po moha letech, kdyby bylo téma tabu,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS český velvyslanec ve Finsku Adam Vojtěch.

Podpora veřejnosti se odráží i na politické scéně, což je hlavně u některých stran novinka. „Podle všech zjištění je většina poslanců nakloněna vstupu do NATO. Skepse ale stále přetrvává třeba u Svazu levice, což je menší vládní strana. Zdá se, že klíčových bude několik následujících týdnů,“ popsal velvyslanec.

Finsko sdílí s Ruskem hranici dlouhou 1 340 kilometrů a v historii s ním mělo několik konfliktů Moskva varovala, že pokud Finsko s Švédsko do aliance vstoupí, rozmístí jaderné zbraně a nadzvukové rakety ve své exklávě v Kaliningradské oblasti na pobřeží Baltského moře.

Standardní ruské výhrůžky

„Vzpomeňme zimní válku v roce 1939, kdy Sověti v zásadě napadli svého souseda, ale Finsko se za cenu ztráty části území hrdinně ubránilo. Od té doby je otázka bezpečnosti země naprosto klíčová. Finsko je jedna z mála zemí, která má základní povinnou vojenskou službu, v poslední době navíc investuje do obrany. Vstup do NATO znamená maximální posílení, které v případě napadení garantuje kolektivní ochranu,“ vysvětlil Vojtěch.

„Prezident nebo ministr zahraničí hovoří o tom, že jde o standardní výhrůžky Ruska. Nemají pocit, že by padaly na úrodnou půdu a měly Finy nějak znejistit,“ dodal. Rusové by podle něj pak pravděpodobně posílili své jednotky u hranic s Finskem.

Finská vláda navíc nedávno rozhodla, že o dvě miliardy eur navýší rozpočet na obranu a podporu hranic. Podle Vojtěcha je spíše než vojenský útok reálný útok hybridní v kybernetické podobě, což by mohlo ohrozit zejména fungování kritické infrastruktury.

Neutralita jako součást DNA

Zatímco Helsinky se k NATO přibližuje spíše s nadšením, Stockholm je ve vztahu k západní vojenské alianci zdráhavější, napsal list Financial Times. Rozdílný přístup obou zemí je podle expertů ovlivněn odlišnými důvody, které vedly Finsko a Švédsko k tomu, že si dosud udržovaly neutralitu.

Lipavský jednal ve Washingtonu s Blinkenem o podpoře Ukrajině

NATO je garance bezpečnosti. Lipavský se svým protějškem jednal v USA o podpoře Ukrajině

USA

Pro Finy byla neutralita způsobem, jak v době studené války zvládat sousedství se Sovětským svazem. Pro Švédy, kteří nebyli po více než 200 let zataženi do žádného ozbrojeného konfliktu, je neutralita dlouhodobě „součástí jejich DNA“.

„Ve Švédsku je to otázka identity. Vzhledem k dvousetleté historii neutrality je to pro obyvatele přirozená věc. Finsko se naopak v dějinách opakovaně ocitalo v dramatické situaci,“ uvedla pro Financial Times Gunilla Herolfová ze švédského Ústavu mezinárodních vztahů.

Většina pozorovatelů ve Stockholmu očekává, že Švédsko podá žádost o členství společně s Finskem či v těsném závěsu za ním. Stát by se tak mělo před červnovým summitem NATO v Madridu. „Žádné nadšení to nevzbuzuje. Lidem připadá, že to jde moc rychle. Ale taková je bezpečnostní situace,“ konstatovala Herolfová.

Chorvatský prezident Zoran Milanović ovšem vyzval parlament, aby vstup Finska a Švédska do NATO zablokoval. Podle něj by Záhřeb měl uplatňovat právo veta do doby, než bude v sousední Bosně schválena kontroverzní volební reforma. Chorvatská vláda tento postup odmítá.