Někteří odborníci varují, že pokud se po deltě objeví další mutace, můžeme mít problém. Zdroj: Profimedia.cz
Data jsou jednoznačná, účinnost aktuálně používaných vakcín proti koronaviru vůči novým mutacím postupně klesá. Farmaceutické společnosti už ale vyvíjí nové očkovací látky. Odborníci předpovídají, že pokud se opravdu objeví vakcína odolná například vůči zákeřnější mutaci delta, bude potřeba dát minimálně části populace čtvrtou dávku očkování. Firmy vyrábějící vakcíny se ale zároveň připravují i na zatím neexistující „únikovou variantu“, před kterou varují i experti.
„Musíme si přiznat, že delta změnila pravidla. To, na co jsme spoléhali u vakcín, už neplatí. Očkovaní nakazí ostatní oproti neočkovaným asi s poloviční intenzitou, ale vakcíny nezaručují bezinfekčnost,“ řekl v pořadu Co Čech, to politik! evoluční biolog Jaroslav Flegr.
Účinnost vakcín, které byly vytvořeny proti původnímu kmenu viru SARS-CoV-2, opravdu postupem času klesá. Dokazuje to studie publikovaná začátkem listopadu v prestižním časopise Science. U v Česku nejvíce používané látky od firmy Pfizer dokonce z únorových 86,9 procenta na říjnových 43,3 procenta. Účinnost Moderny se pak aktuálně pohybuje mezi 50 a 60 procenty.
Podle vakcinologa Igora Kohla současné vakcíny nejsou zastaralé, jak říkají někteří jeho kolegové z lékařské branže, ale uznává, že byly vyvinuty za jiných podmínek, než které v posledních týdnech nejen v Česku panují.
„Vakcíny reagují. Je potřeba očkovat a dávat třetí posilovací dávky. Ukázalo se, že ochrana po půl roce opravdu klesá. Novou vakcínu by měli případně dostat hlavně neočkovaní a osoby s těžkými onemocněními či senioři. Podle toho, jak by vakcína opravdu byla, řešilo by se, jestli nepodat další dávku i ostatním,“ vysvětlil na dotaz CNN Prima NEWS Kohl. Opakovat celé vakcinační schéma by ale nebylo nutné.
Účinnost vakcín Zdroj: CNN Prima NEWS
Viroložka Hana Zelená pak na začátku listopadu řekla, že vakcíny je potřeba modifikovat. „Měli bychom se bavit o tom, jestli ji není lepší aktualizovat podle aktuálně cirkulujících virových kmenů. Pak by mohla mít i lepší účinek,“ uvedla mimo jiné členka poradního týmu koalice Spolu.
Dalším z expertů, kteří tvrdí, že současné očkovací látky jsou už vlastně zastaralé, je epidemiolog Jiří Beran. „Máme asi pátou antigenní variantu viru, vakcíny byly vyvíjeny vůči původnímu kmeni. Je to stejné, jako když přijde člověk do ordinace a chce být očkován proti chřipce, ale já musím najít loňskou vakcínu. On řekne, že loňskou nechce, ale požaduje aktuální,“ vysvětlil v debatě s Jaroslavem Flegrem.
S další mutací nás může čekat pořádný průšvih
Podle vakcinologa Daniela Dražana jsou aktuálně používané vakcíny na současné mutace dostatečné, jen je nedostatečně používáme. Problém může nastat později. „Nevíme, jaká varianta se ještě objeví. Pokud bude nějaká s imunitním únikem, vakcíny se tomu přizpůsobí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
Dražan podotkl, že by bylo hezké, kdybychom dostali dvě dávky a měli do konce života vystaráno, ale tak to nefunguje. „Cukrovkáři si také musí opakovaně píchat inzulín. Buďme rádi, že nás vakcíny chrání, a bez toho, aby byli všichni naočkovaní, to nepůjde. Po půl roce pak potřebujeme dostat posilující dávku, protože účinnost vakcín klesá,“ zdůraznil Dražan.
Na vývoji se pracuje
Farmaceutické společnosti ale už na vývoji vakcín odolných vůči mutacím delta či beta usilovně pracují. Například Moderna, která sídlí v Cambridge v americkém státě Massachusetts, přijímá k testování nových RNA vakcín 300 až 500 dobrovolníků za týden.
Společnost také plánuje vyvinout „multivakcínu Beta–Delta“. Cílem je předložit výsledky americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv. „Chceme představit a zavést univerzální proces, kterým by se tyto komplikace mohly v budoucnu řešit rychleji,“ říká seniorní viceprezidentka a vedoucí výzkumu infekčních chorob ve společnosti Moderna Jacqueline Millerová.
„Pokud existuje další kmen viru, který v budoucnu pomůže ke vzniku dalším mutacím, můžeme zúročit to, co jsme se již naučili při studiu beta a delta varianty,“ cituje Millerovou web časopisu Nature.
AstraZeneca se sídlem rovněž v Cambridge, ale ve Velké Británii, už také zahájila rozsáhlou studii vakcín s virovým vektorem specificky přizpůsobeným mutacím. Výzkum zahrnuje více než 2 800 účastníků, z nichž mnozí již byli očkováni první generací vakcíny. „Zatím hlavně testujeme, ale brzy se snad přesuneme k vývoji. Pokud vše klapne, budeme připraveni uvést látku na trh,“ uvádí viceprezident výzkumu a vývoje biofarmaceutických přípravků Mene Pangalos.
Pfizer se připravuje na „únikové varianty“
Pfizer se už připravuje i na vznik případné „únikové varianty“, o které se zmiňoval Dražan. Tato zatím neexistující mutace nemoci by se vyhnula imunitě z vakcín i prodělané nemoci a všem protilátkám. Šéf společnosti Albert Bourla v červnu prohlásil, že pokud by byla potřeba nová vakcína proti covidu, Pfizer ji dodá do 100 dní.
Kromě gigantů, jejichž vakcíny se používají napříč celým světem, vstupují na trh i noví hráči. Jedním z příkladů je americká farmaceutická společnost Gritstone. Její vakcína má být rovněž účinná hned proti několika variantám covidu. Látka nese označení GRT-R910 a má posílit imunitní odpověď organismu po očkování vakcínami první generace. Je tedy určena hlavně k přeočkování třetí či další dávkou.
Řady dostupných očkovacích látek proti covidu by již brzy měla rozšířit také novinka od francouzsko-rakouské společnosti Valneva. Její vakcína vzbuzuje naděje i proto, že by mohla přimět k očkování i jedince, kteří k dosavadním látkám nemají důvěru. Na rozdíl od moderních vakcín proti koronaviru, které fungují na bázi mRNA (Pfizer, Moderna) nebo adenoviru (AstraZeneca, Johnson and Johnson, Sputnik), totiž Valneva používá osvědčený přístup. Obsahuje inaktivovaný neboli usmrcený virus, proti kterému si tělo osvojí imunitní reakci.
Bude brzy Valneva i v Česku?
Valneva je na dobré cestě, aby byla k dispozici již na začátku roku 2022, informuje BBC. Očkovací látka již úspěšně absolvovala všechny fáze klinického testování. Evropská komise navíc schválila ve středu smlouvu na nákup těchto výrobků. Členské státy Evropské unie mají v příštím roce dostat téměř 27 milionů dávek, o rok později pak dalších až 33 milionů.
Společnost na základě výsledků studií deklarovala, že vytvořila vysoké protilátky v 95 procentech případů. V přímém testování na lidech překonala vakcínu AstraZeneca. Profesor Adam Finn z University of Bristol, který na vývoj dohlížel, uvedl, že výsledky jsou „ohromující a velmi povzbuzující“. Vakcína Valneva by měla být dostupná pro lidi od 18 do 55 let.
