Robert Fremr, který byl navržen na post ústavního soudce, odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy. ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působením v komunistické justici, informaci uvedl na svém webu. Ač jeho kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát, prezident Petr Pavel ho zatím nejmenuje, a to kvůli informacím ohledně jeho rozhodování v minulém režimu.
„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983–85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob. Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ stojí v prohlášení ústavu na webových stránkách.
ČTĚTE TAKÉ: Zeman školí Pavla: Sám jsem Fremra odmítl, nepotřebuji, aby mě vodili za ruku
Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku. Ústav ve čtvrtek upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Lžete. Vězně, kteří mě mučili, jste použil jako svědky, píše muž odsouzený Fremrem
Redakce CNN Prima NEWS získala dopis, který zaslal odsouzený z někdejší kauzy Olšanské hřbitovy Alexander Eret nově zvolenému ústavnímu soudci Robertu Fremrovi. Ereta poslal soudce Fremr v roce 1988 pravděpodobně ve vykonstruovaném politickém procesu na 6,5 roku do vězení. Eret nyní v emotivním listu líčí například mučení, které musel snášet ve vazební cele. Spoluvězni ho trýznili, aby se přiznal k činům, které nespáchal. „U hlavního líčení je pak dokonce Fremr nechal vypovídat jako svědky mých údajných doznání na cele,“ píše v dopise Alexander Eret. Fremr, kterého do funkce navrhl prezident Petr Pavel, však odmítá, že by byl prorežimním soudcem. Psaní přinášíme v celém jeho znění.
Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ovšem objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše dostatečně neprověří.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna. Na informace z archivů a výsledky bádání čeká i prezident Pavel. Na jejich základě se hlava státu následně rozhodne, zda jmenuje Fremra ústavním soudcem.
Výzkumníci se budou zabývat především kauzou Olšanské hřbitovy z roku 1988. V tomto případu, v němž Fremr rozhodoval, manipulovala Státní bezpečnost podle vyjádření ústavu s důkazními materiály. Soudce připustil legislativní zásah komunistické tajné policie, avšak uvedl, že se s touto informací seznámil až ze svazků Státní bezpečnosti. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Historici přezkoumají i případy odsouzených za emigraci. Za nedovolené opuštění republiky bylo odsouzeno přes 110 000 lidí, což z nich podle ÚSTR činí nejvíce pronásledovanou skupinu obyvatel v komunistickém Československu.
Fremr zvažuje, že se kandidatury vzdá
Sám Fremr rozhodnutí prezidenta vyčkat, až se celý případ vyjasní, uvítal. V pořadu Interview ČT24 ve čtvrtek řekl, že zvažuje, že se místa u soudu na vlastní žádost vzdá. Pokud by to ale učinil nyní, mohlo by to být vykládáno jako doznání, jak konstatoval. Čeká na výsledky „prověrky“ stejně jako prezident Pavel, který požádal o informace k minulosti Fremra z Archivu bezpečnostních složek a Archivu hlavního města Prahy.
Navržený soudce také sdělil, že pro něj aktuálně nejsou prioritní ambice stát se ústavním soudcem, ale spíš se chce vypořádat s obviněními ve veřejném prostoru. „Otázka, zda budu do funkce jmenován, pro mě v tuto chvíli ustupuje do pozadí,“ řekl.
Nejmenovat Fremra? Pavel by se zesměšnil, míní Stonjeková. Zachránil by se, odmítl Balšínek
Nejmenovat Roberta Fremra ústavním soudcem nebude v tuhle chvíli dost dobře možné, protože prezident si musí stát za člověkem, kterého navrhl, řekla ve vysílání CNN Prima NEWS komentátorka Karolína Stonjeková. Pokud by ho Pavel do funkce neustanovil, zesměšnil by podle ní nejen sebe, ale také Senát. Šéfredaktor týdeníku Echo Dalibor Balšínek to ale odmítá a zdůrazňuje, že není povinností prezidenta řídit se rozhodnutím Senátu. Nejmenování Fremra mu podle něj může zachránit kredit.
Připustil, že zvažuje alternativu rezignovat na možné členství v Ústavním soudu (ÚS) již nyní. „Mám ale velkou obavu, že by to mohlo být vykládáno jako doznání. Některá obvinění jsou opravdu ošklivá,“ konstatoval. Z toho důvodu vítá, že prezident jmenování odložil a vyžádal si další informace. Pavel oznámil, že o jmenování Fremra rozhodne poté, co se s nimi seznámí.
Zmínil ale také možnost, že by se mohl místa u soudu vzdát i v případě, že se ho prezident rozhodne jmenovat. „I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt vzhledem k ÚS,“ zmínil. „Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita. Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ doplnil soudce.
