reklama

Poláci mi říkají, že je to u nich kvůli zákazu potratů jako ve středověku, říká Hadrava

K Polákům jsme měli odjakživa blízko, poslední dobou se však zdá, jako bychom jim přestávali rozumět. Podrážděně se vymezují proti rozhodnutím Evropské unie, schválili drsný protipotratový zákon, snaží se o omezení nezávislosti médií, kvůli tahanicím o důl Turów se mezi nimi šíří protičeské nálady. Co se to děje se zemí, kterou jsme si navykli vnímat jako bratrskou? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to popisuje nejlepší český volejbalista Jan Hadrava, který v Polsku působí už pátým rokem.

reklama

Nejste ani politolog, ani sociolog, přesto Poláky skvěle znáte. Proto to můžete posoudit: Co se přihodilo, že tomuhle blízkému slovanskému národu přestáváme rozumět?
Neviděl bych to tak zle. Realita není vždycky tak ostrá, jak se na dálku může zdát. Že se Poláci staví ostře proti Bruselu? To přece někdy i my. Že se v jejich politice dějí věci, nad kterými zůstává rozum stát? To taky známe.

Jan Hadrava (30)

Volejbalový reprezentant, který působí v Polsku.
Hraje za klub Jastrzebski Wegiel.
Předchozí kluby: Dukla Liberec (2011-14), Nantes Rezé (Francie, 2014-16), Olštýn (Polsko, 2016-20), Lube Civitanova (Itálie, 2020-21).
Největší úspěchy: 3x vítěz ankety Volejbalista roku (2018, 2019, 2021), 2x mistr republiky (2013 a 2014), 3x účastník mistrovství Evropy (7. místo 2017, 13. místo 2019, 8. místo 2021), vítěz Italského poháru (2021), v beachvolejbalu bronz na Evropských hrách v Baku (2015).

A že jsou na nás tak nabroušení kvůli dolu Turów?
Jednou jsem se na to ptal svých polských spoluhráčů a upřímně – bylo jim to úplně jedno. Od nás z města Jastrzebie-Zdrój je to 400 kilometrů daleko, lidi mají své starosti, nedoléhá to na ně. Omezením či zastavením provozu dolu Turów budou biti pochopitelně především ti, kteří žijí v jeho bezprostřední blízkosti. Doly zaměstnávají mnoho lidí z okolí, práci dávají nejen horníkům, ale i řadě navazujících firem. O živobytí jde obrovskému počtu osob. Takže pro ně mám do jisté míry pochopení.

V kraji kolem Turówa se teď prý o Češích nemluví hezky. Na některých restauracích visí cedule „Čechy neobsluhujeme“.
Myslím, že drtivá většina obyčejných Poláků takhle nesmýšlí. Sice mezi námi existují neshody, pořád nás ovšem berou jako bratry. Upřímně – spíš jsme to my, kdo se na ně často dívá skrze prsty. Každý polský řidič na české silnici je předem považovaný za hrozbu. Hned se říká: „Ježíš, co tady ten Pšonek dělá?“ Nebo věčné shazování polských potravin… Zrovna v tomhle to tedy funguje i obráceně – Poláci si rádi dělají legraci z našeho smažáku, kroket a kofoly.

Vážně?
Ono jim to chutná, jenom se smějí, že bloček eidamu dáme do trojobalu, usmažíme a máme hotové jídlo. Obecně si myslím, že bychom měli být ve vztahu k Polákům pokornější. Je to pár let zpátky, co jsme si všichni dělali srandu z polských cest a dálnic. Dneska? Kam se na ně s naší D1 hrabeme… A takových příkladů by se našlo víc. Polsko se dynamicky rozvíjí. My tuhle fázi zažili dříve, teď jsme se propadli do jakési zvláštní stagnace.

Jenže i Polsko má své problémy. My Češi možná vůbec nejvíc nechápeme tamní přístup k potratům.
To je pravda, nedávno zavedená opatření proti interrupcím vyvolávají i v samotném Polsku velké vášně. Demonstruje se kvůli tomu v ulicích a na náměstích. Dříve byla interrupce přípustná při naplnění alespoň jedné ze tří možných podmínek: V případě znásilnění a incestu, pokud těhotenství ohrožovalo zdraví matky, případně když bylo jasné, že je plod poškozen a nevyvíjí se, jak má.

Podle nejnovějších polských zákonů už však třetí zmíněný důvod pro potrat není legální. Takže víc než kdy jindy záleží na tom, jak to konkrétní lékař posoudí. Což je problém: Lékaři na každé klinice, kde byly dosud potraty prováděny, si je najednou dvakrát rozmyslí. Nastane například situace, kdy je plod poškozený a život matky být ohrožen může, taky ale třeba nemusí. Jak se k tomu lékař postaví? Dost možná se bude bát zpětného postihu, takže se interrupce neprovede.

A hrozí, že to dopadne zle.
To se už stalo. Jistou třicetiletou ženu postihla sepse, jelikož v nemocnici donekonečna čekali, až plod v její děloze odumře. Kvůli tomu zemřela i ona sama. Hrůza… Kam se vytratila Hippokratova přísaha? Doktorovi má přece vždycky jít v první řadě o zdraví pacienta. Pokud jim ve špitále zemře matka jen proto, že se lékař bál, aby nepřišel o byznys, je to šílené. Moji polští kamarádi říkali, že jim to přijde jak ve středověku.

Protipotratové zákony nechápou?
Nikdo z nich s nimi nesouhlasí. V mladší polské generaci nevím o nikom, komu by se to zamlouvalo. Lidem vadí vměšování církve do rodiny i do politiky. Polsko je pochopitelně hodně katolický stát, mnoho lidí je zde nábožensky založeno. Přesto se spoustě místních nezamlouvá, že se jejich vláda ve 21. století chová jak ve středověku. I od manželek a přítelkyň polských spoluhráčů vím, že si o tom myslí své.

Co vám říkaly?
Třeba že se kvůli tomu hádají se svými rodiči, kteří zmíněná opatření naopak podporují. Ono je to složitější. Příští rok jsou v Polsku parlamentní volby a tohle rozdělení společnosti se při nich jistě projeví. Se současnou vládou je sice nespokojeno plno mladých, má však výraznou podporu u starší generace.

Čím to je?
Vláda si občany nad padesát let získává různými populistickými rozhodnutími, kupuje si je zvyšováním důchodů. Kluci v týmu si proto myslí, že se v tomhle zřejmě ani po volbách nic moc nezmění. Mně do toho nic není, jsem Čech. Ale je mi jich líto. Dřív spousta polských žen jezdila na potraty do Česka a Německa. Teď se v Polsku přísně kontroluje i tohle. Zavedl se registr rodiček, do kterého se dostane jakákoliv dívka, o níž lékař zjistí, že je těhotná. Pokud při další návštěvě těhotná není, okamžitě se spouští pátrání po tom, co se stalo. Zda to bylo samovolně, nebo jestli jí od toho nepomohl nějaký doktor. Hrozí za to nekompromisní postih.

Velká podpora drakonických opatření se v Polsku často spojuje s náboženstvím, vždyť ke katolické církvi se nedávno přihlásilo zhruba 90 procent obyvatel. Nedá se to ale vysvětlit ještě něčím jiným?
To se mi hodně těžko posuzuje. Je ale pravda, že v Polsku zástupci mladé a střední generace už tolik do kostela nechodí, tak třeba to má nějaký vliv i na jejich smýšlení o potratech.

Namítnu – volejbal jste hrál i v Itálii, kde v Boha též věří kdekdo. Italové jsou však k potratům daleko vstřícnější, mají u nich většinovou podporu, zákon je nezakazuje.
Máte pravdu, úplně všechno se asi nedá svádět pouze na víru. Itálie je obecně v mnohém progresivnější, benevolentnější, drží krok se zbytkem západní Evropy. U Poláků – marná sláva – se stále projevuje i jisté mentální dědictví po komunistickém režimu. Stejně jako u nás, byť v Česku to třeba znamená jiné konkrétní dopady.

Zase jsme u toho, že máme s Poláky stále hodně společného.
Rozhodně. Možná jsou jen více nacionalističtí, hrdí na svůj národ. To nám občas chybí. Často fandíme jen tehdy, pokud se vyhrává. Je v nás hluboko zakořeněné švejkovství, jsme na něj dokonce hrdí. Konkrétně ve sportu přitom moc nepomáhá. Ne všechno se dá okecat, obejít. Tenhle náš přístup pochopitelně vyplývá z historie, jako národ jsme byli bohužel hned několikrát sraženi na kolena. Zkušenosti od Bílé hory až po srpnovou okupaci z roku 1968 se na nás stále projevují. Přesto bych rozhodně neměnil. Jsem rád, že jsem Čech. A těší mě, že si nás jako národa váží i v Polsku, kde jsem při předchozím angažmá strávil čtyři roky a kam jsem se po roční italské štaci v létě zase vrátil.

Čím je Polsko pro vás osobně?
Mimo jiné ideálním místem, kde hrát volejbal. Můj sport je tam popularitou na úrovni fotbalu, na naše zápasy chodí tisíce lidí. Na návrat do Polska jsem se obrovsky těšil. Při angažmá v italském Lube jsem si to představoval jinak, původně jsem čekal, že si zahraju víc. Vyhráli jsme sice pohár i ligu, jelikož jsem ale na hřišti nestrávil tolik času, nemělo to pro mě takový náboj. Zklamalo mě to. V Polsku jsem proti tomu vyloženě spokojený. Hraju blízko českých hranic, mám daleko větší zápasové vytížení, tým i kolektiv jsou super, jde nám to. Dost mi pomáhá, že se za ty roky už bez problémů domluvím polsky.

Je pro Čecha těžké si ten jazyk osvojit?
Ani ne, hodně slov je podobných. I když to taky má svoje… Poláci třeba o češtině tvrdí, že jsme při mluvení intonačně strašně emotivní. Oni to naopak při řeči jedou furt stejně. Neznat konkrétní slova, vůbec neodhadnete, zda právě někoho chválí nebo kritizují.

V kabině se ale asi nebavíte jen polsky, tým máte složený hned z několika národností.
Pravda. Já si díky volejbalu průběžně zlepšuju jak polštinu, tak angličtinu, francouzštinu, italštinu. Člověk ani nepotřebuje brát lekce, úplně mu stačí pohybovat se v týmovém kolektivu. Třeba španělštinu umím jen okrajově, o francouzštině si ale dovolím říct, že ji zvládám dobře.

Alespoň jste se mohl vysmát svým francouzským spoluhráčům, olympijským vítězům, že jste je s českým týmem dokázali překvapivě vyřadit na zářijovém mistrovství Evropy.
To byla senzace. Francouzští kluci z toho sice nebyli šťastní, ale vzali to. Jenom si mě dobírali: „Hlavně abyste takhle hráli i proti jiným!“ Na mistrovství nám pak fandili. Škoda, že jsme ve čtvrtfinále vypadli se Slovinci, jinak bychom v boji o medaili narazili na polský nároďák. A to by bylo velké. Teda – ono to bylo velké i takhle. Když vás v ostravské hale žene vpřed šest tisíc fanoušků, hraje se vám úplně jinak. Na to nikdy nezapomenu.

Tagy:

Hlavní zprávy

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem
K věci

Šlachta: ODS si vodí Rakušana jak slepého koně. Pustil se i do Topolánka s Kalouskem

Chtějí zpolitizovat policejní složky. To je podle šéfa Přísahy a někdejšího elitního policisty Roberta Šlachty motivace vládní koalice pro výměnu policejního prezidenta. Tím se má stát po odchodu Jana Švejdara na konci března jeho náměstek Martin Vondrášek. Je to podle Šlachty přání ODS, která si ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vodí jako slepého koně, prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS. Šlachta zkritizoval také expremiéra Topolánka či exministra financí Kalouska (TOP 09).

Schillerová ležící spící. Internet si střílí z exministryně kvůli nákladům na fotografy
Sociální sítě

Schillerová ležící spící. Internet si střílí z exministryně kvůli nákladům na fotografy

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se opět stala terčem internetových vtípků. Tentokrát lidé na sociálních sítích reagovali na informaci, že prezentace někdejší šéfky resortu na Instagramu a Facebooku stála miliony korun. Fotografové a kameramani si tak měli přijít na štědré odměny, což se stalo inspirací pro tradiční lidovou tvořivost – pozadu nezůstali ani Cimrmani. Vybrali jsme nejpovedenější výtvory.

Někteří poslanci TOP 09 a ODS dostali falešné SMS, že mají nastoupit do karantény

Aktualizováno

Několik poslanců koaličních stran ODS a TOP 09 v pátek obdrželo falešnou SMS zprávu o povinné karanténě kvůli kontaktu s osobou pozitivně testovanou na koronavirus. Uvedla to ODS v tiskové zprávě. Ministerstvo zdravotnictví sdělilo, že jde o evidentní podvod. Zváží další právní aspekty takové činnosti a podle toho učiní právní kroky, úřad také podá trestní oznámení.

Na Česko se žene silný vítr, může dosáhnout síly orkánu. Budou se tvořit i sněhové jazyky

Silný vítr zůstane v Česku i o víkendu. V pátek večer se sice přechodně utiší, ale od sobotního rána bude opět postupně od západu zesilovat. Nejvíce pak bude foukat v neděli, kdy může dosáhnout v nárazech rychlosti mezi 70 až 110 kilometry v hodině a na horách i 130 kilometrů v hodině, tedy síly orkánu. Na horách na severu země silný vítr doprovodí vydatnější sněžení. V Krkonoších, Jizerských a Orlických horách, Jeseníkách a v jejich podhůří může napadnout pět až deset centimetrů sněhu během necelých 12 hodin, sdělil Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ).

Sledujte ŽIVĚ Partii: Vypukla válka ve Sněmovně? Střetnou se Pekarová a Vondráček

Vládní strany si jdou s opozicí tvrdě po krku prakticky od první schůze nové Sněmovny. Hnutí ANO a SPD se nelíbí plánovaná novela pandemického zákona, obě uskupení by také chtěla větší zastoupení ve vedení dolní komory Parlamentu. Pětikoalice zase viní opozici z toho, že jí zbytečně hází klacky pod nohy. I o tomto tématu budou diskutovat v nedělní Partii šéfka Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a poslanec Radek Vondráček (ANO). V druhé části se pak uskuteční velká debata čtyř politiků na téma krize na Ukrajině. Pořad můžete sledovat od 11 hodin živě na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Sledujte speciál Co Čech, to politik! Superdebata hvězd pandemie: Co nás čeká?

Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna od 20:00 na CNN Prima NEWS i přímo zde v článku. A ve 22:30 bude druhá hodina mimořádně i na Primě.

Odměny pro české medailisty v Pekingu odtajněny. Hokejisté mohou dostat až 16 milionů

Čeští sportovci získají v případě úspěchu na zimních olympijských hrách v Pekingu 2,4 milionu korun za zlato, 1,8 milionu za stříbro a 1,2 milionu za bronz. Navrhla to Národní sportovní agentura (NSA), která může částky definitivně potvrdit až po schválení letošního státního rozpočtu. Odměny by měly být stejné jako na letních olympijských hrách v Tokiu i poslední zimní olympiádě v Pchjončchangu. Hokejové týmy si mohou za případné senzační zlato přijít na 16,02 milionu korun.

reklama

Domácí zpravodajství

Přijímací zkoušky 2022 PŘEHLEDNĚ: Kdy podat přihlášky a na co se připravit

Přijímací zkoušky se neúprosně blíží. Žáci základních škol mají pro podání přihlášek čas do 1. března. U středoškoláků, kteří se chystají ve svém studiu pokračovat na vyšších odborných nebo vysokých školách, se termíny různí. Kdy si musí studenti vybrat své budoucí obory a na co vše by se měli připravit? Redakce CNN Prima NEWS pro vás připravila přehled všech náležitostí.

reklama