havíři

Jak doléhá krize na bezdomovce? Reportér CNN Prima NEWS se ptá v ostravském slumu u koksovny Jan Šverma, kde v garážích živoří desítky nešťastníků. U jedné z nich zrovna štěká německý ovčák Lucky a jeho pán se asi po čtvrthodině hovoru překvapivě svěří: „Jsem táta toho Radka, co už sedm let žije se zpěvačkou Lucií Bílou.“ Radka Filipiho? „Jo, nelžu vám. S osudem nic neuděláte, v garážích přežívám 19 let,“ vypráví 60letý Roman Dvorský.

Z jediného černouhelného dolu v České republice měl vyjet poslední vozík s uhlím koncem roku 2022. Nyní státní společnost OKD oznámila, že se v Dole ČSM na Karvinsku bude uhlí rubat až do poloviny příštího roku. „Šachta na to není připravená. Hajcmany jsou staré, škaredé a shnilé, všechno to popadá,“ varuje havíř, jemuž právě skončila ranní šichta, před opotřebovanou důlní výztuží. Většina z oslovených horníků není z prodloužení těžby nikterak nadšená.

Kde žili ostravští předci prezidenta Václava Havla, se dlouho nevědělo. Až deset let po jeho smrti (18. prosince 2011) historici místo přesně lokalizovali. Praděd Čeněk Vavrečka i jeho syn Hugo Vavrečka obývali dům v hornické kolonii Hranečník, tento havířský domek byl ovšem v roce 1985 zbourán. Nahradila ho benzinová pumpa, na které tento týden reportér CNN Prima NEWS potkal někdejší kuchařku rodiny Havlů. Samotný Václav Havel by zřejmě takovou náhodu komentoval: „To jsou paradoxy, pane Vaněk.“

Eduard a Daniel Smužovi se s černým uhlím na Dole Darkov rozloučili společně. Otec a syn z dolu vyfárali v úterý před druhou hodinou odpoledne, ve stejný den šachtu opustil i symbolický poslední vozík naplněný uhlím. Těžbě v revíru zvoní hrana po více než dvou stoletích. „Je to škoda. Kdyby se to nezadupčilo, tak to mohlo jet dál,“ lituje Daniel Smuž.

„Na co to je? Robime na šachtě, tak stejnak umřem dřiv,“ zpochybňují havíři výsledky nové mezinárodní studie, podle níž Karviná dýchá třetí nejznečištěnější vzduch v Evropě. „Nezbývá mi nic jiného, než to tady nějak přežít,“ komentuje zase stav ovzduší 35letá Petra. Ve městě se ovšem kvůli špinavému vzduchu i předčasně umírá, jak zjistili vědci.

Hodiny ukazovaly deset minut po čtvrté odpoledne, byl čtvrtek 18. října 1990. Explozi metanu na Dole Barbora v Karviné tehdy nepřežilo 30 havířů. „Poslední tělo jsme vyprostili až na konci dubna 1991,“ vzpomíná 71letý Václav Pošta, tehdejší velitel zásahu a šéf Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě. Byla to zatím největší důlní tragédie v ostravsko-karvinském revíru po sametové revoluci.

„Vzteku, jaký teď prožívají obyvatelé Karviné, rozumím,“ soucítí s Karvinskem Karin Lednická, autorka románové kroniky Šikmý kostel, která je aktuálně jednou z nejprodávanějších českých knih. Děj románu se odehrává v Karviné v letech 1894 až 1921 a jeho hrdiny jsou hornické rodiny, především ženy. „Zatímco celá republika dodržovala odstupy a nosila roušky, havíři v Karviné museli dál fárat namačkaní v klecích,“ přemítá spisovatelka nad počátkem vzniku největšího ohniska nemoci COVID-19 v České republice.

Nad Karvinou se začíná stmívat. Je po osmé hodině večer a na Masarykově náměstí zjišťuji, co si myslí noční město o pandemii. Tři dámy kolem šedesátky odmítají, že by se Karvinsko stalo jedním z ohnisek nemoci COVID-19 v České republice a v poklidu si dopřávají koktejly. „Znám spoustu lidí, kteří jsou pozitivní, ale nic jim není. Jsou zdraví, nemocné z nás dělají média, která nám obrovským způsobem ubližují,“ je přesvědčena podnikatelka Jolanta Burkotová. Rozhodl jsem se neodporovat, jen naslouchám.

Pokud se rozčilujete, že se vám právě hroutí dovolená, protože se kvůli karvinskému ohnisku infekce COVID-19 před občany České republiky znova uzavírá Evropa (prozatím Slovinsko, Kypr a Pobaltí), neviňte z toho havíře. Horníci totiž hlasitě volali po uzavření černouhelných dolů již od počátku května. Marně.

„Nemůžu za to, že se koronavirus na Karvinsku rozšířil. Dělám, co můžu.“ V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to říká hejtman Moravskoslezského kraje a poslanec Ivo Vondrák (ANO). Myslí si, že nynější situace nebude mít vliv na podzimní krajské volby.

Horník Dolu Darkov Tomáš Siuda se obávanou infekční nemocí COVID-19 nakazil v půlce května. A ze svých drápů ho pustila až tento týden, zatím však zůstává na nemocenské. Když má ukázat na viníka, uleví si slovíčkem, které havíři ani nepovažují za sprosté: „Zaje***ý Darkov, tam jsem to chytil.“ Léčba prý byla chaotická: „Co mám říkat, prostě úplný maras. Na testy mě posílali z Karviné do Ostravy, na výsledky jsem čekal i šest dnů.“ Podle horníka měla být těžba v OKD zastavena již počátkem května, pak by se dnes Karviná nemusela obávat, že bude uvržena do izolace. Těžaři k zastavení těžby v celém revíru nakonec přikročili až od 3. července.

V hraniční obci Petrovice u Karviné bylo v pátek evidováno už přes šedesát nakažených nemocí COVID-19. „V sousedních polských Zebrzydowicích mají přes 200 nakažených, více než 300 dalších v karanténě a tři oběti,“ hlásí petrovický starosta Marian Lebiedzik. A kritizuje, že stát nařídil plošné testování všech havířů OKD až tento týden, s měsíčním zpožděním. Prodlouženou uzávěru hranic s Polskem ve Slezsku si naopak chválí. Mnohým živnostníkům z Karviné či Českého Těšína však sklopená závora zavřela krámy a na hranicích se i protestuje. Nohavicův sen o sjednocení rozděleného Těšína se opět zhroutil.