holocaust

Studentka Klára Lustbaderová měla teprve 16 let, když musela počátkem roku 1942 nastoupit do transportu. Vlak vezl celkem 1 000 internovaných svobodných židovských dívek a žen, údajně na práci do Německa. Souprava však zamířila na úplně jinou konečnou stanici, na rampu koncentračního tábora v Osvětimi. „Z transportu přežilo pouhých 20 žen, včetně mojí maminky Kláry. To byl zázrak, nikdy mi ale o pobytu v koncentráku neřekla ani půl slova. A všechno, co vím, jsem se časem dozvěděl od jiných přeživších,“ vypráví 74letý Peter Chudý, tajemník Židovské náboženské obce ve slovenském Prešově. Rudá armáda osvětimskou „továrnu na smrt“, v níž zahynulo na milion Židů, osvobodila 27. ledna 1945. Před osmdesáti lety.

„Jakým plynem se plní komory v koncentračních táborech? Kolik lidí se do těchto komor vejde? Při jaké hodnotě elektrického napětí ochrneš a kdy umřeš?“ Tyto otázky nepocházejí z dokumentů o plánování genocidy. Jde o zadání projektu z fyziky pro žáky 9. třídy základní školy v Rosicích u Brna. Facebookový příspěvek pedagoga Roberta Čapka alias Líného učitele, který na poněkud netradiční postupy učitelů tamní školy upozornil, vyvolal na internetu bouřlivé diskuse.

Přiznává, že po brutálních zvěrstvech Hamásu cítí strašnou nenávist. Především ale ubezpečuje: „Svou zemi budeme bránit za každou cenu. I kdyby nás to mělo stát život.“ Česká emigrantka Dana Mihailovici (rozená Horová) žije v Izraeli od roku 1969, vždycky se považovala za lidumila. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS však připouští, že přepadení palestinskými teroristy nezměnilo jen židovský stát, ale i ji samotnou. Gaza teď podle ní musí být zničena. Nekompromisně.

Byl to poslední zoufalý čin, který zachránil život Alici Grusové. Její rodiče, manželé Knappovi, ji ještě jako miminko v roce 1942 odložili na lavičku v pražském parku u nádraží a dali se na útěk. Ten však skončil tragicky. Židovský pár odhalili nacisté a poslali ho na smrt. Alice se nyní ve svých 81 letech setkala s dosud nepoznanou částí rodiny.

Patří k posledním pamětníkům nacistické genocidy Romů, 81letá Mária Gažiová z Ostravy zažila pogrom koncem roku 1944 u slovenského Popradu. „Tátu s mámou i sourozence zavraždili. Jeden voják po mně hodil poleno, které leželo u kamen, a trefil mě do hlavy. Pak si asi myslel, že jsem mrtvá,“ vypráví. Chmurné vzpomínky teď znásobuje bezútěšná současnost. Žena dluží za energie a exekutoři už jí vyhrožují vyhazovem z bytu.

Přes půl století se mělo za to, že je tahle nahrávka nenávratně ztracená. Šedesát let po smrti jednoho z největších nacistických lotrů Adolfa Eichmanna se ale našel zvukový záznam jeho rozhovoru, v němž spřízněnému novináři mimo jiné tvrdí: „Kdybychom zabili deset milionů Židů, byl bych spokojený.“

U bran někdejšího vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau se emocím nikdo neubrání. Právě tady zahynula většina z 1,4 milionu osvětimských obětí. Turisté sem míří výhradně za bílého dne, ale mě zajímá osvětimská noc, takže do Birkenau záměrně přijíždím až se soumrakem. Tahle továrna na smrt se totiž v průběhu druhé světové války nezastavila ani za tmy. Během jediné noci v roce 1944 byl třeba v Birkenau zlikvidován celý český rodinný tábor. 3 792 dětí, žen a mužů.

Papež František to při návštěvě Slovenska nemá jednoduché. „Jozef Tiso byl dost dobrý prezident, nikomu nic zlého neudělal,“ říká 79letý Dominik Gašperik ze západoslovenské Bytče. O dvě ulice dále v ulici 1. máje stojí Tisův rodný dům s pamětní deskou ozdobenou květinami. Svatý otec přitom v pondělí odsoudil vyhlazení 100 tisíc Židů, na kterém měl výrazný podíl právě slovenský prezident Jozef Tiso.

Americká republikánská kongresmanka Marjorie Taylorová Greeneová přirovnala povinnost nosit roušky ve vládních budovách ke hrůzám holocaustu. Po návštěvě washingtonského památníku obětem holocaustu se za své dřívější výroky veřejně omluvila, píše list The Guardian.

Čtyřicet let strávil pátráním po nacistických zločincích, které ani po nalezení nebylo lehké dostat před soud kvůli odmítavému přístupu některých vlád. Nyní má Efraim Zuroff, ředitel izraelské kanceláře Centra Simona Wiesenthala, obavy, že nacističtí zločinci uniknou spravedlnosti kvůli koronavirové pandemii. Zuroff to u příležitosti středečního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu řekl v rozhovoru pro web BBC News Brasil.