360° 22.6.2023
Je Istanbulská úmluva klíčem pro potírání sexuálního a domácího násilí, nebo kontraproduktivním nebezpečným ideologickým textem, jehož ratifikace by mohla dostat Česko do problémů? Na tom se v pořadu 360° na CNN Prima NEWS neshodli senátor Zdeněk Hraba a advokátka Lucie Hrdá. Úmluvu, která v ČR vyvolává tradičně silné emoce, ve středu přiblížila k ratifikaci vláda, když proces posunula k rozhodnutí Sněmovně.
„Odlišil bych dvě roviny. První je trestněprávní. Tam souhlasím s ministerstvem spravedlnosti, že veškerá jednání už jsou pokryta českým právním řádem. Druhá rovina je ideologická. Myslím, že je velmi nebezpečná. Jednotlivé články Istanbulské úmluvy nenápadně vnucují, jak by se měla Česká republika chovat. Kolem a kolem ale nepůjde o tragédii ani v případě, že projde, ani když neprojde,“ řekl Hraba ve vysílání CNN Prima NEWS. Varoval především před genderovou ideologií.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bití, znásilňování, smrt. Strahov sloužil jako lágr pro české Němce, umírali tam i kojenci
Hrdá vnímá Istanbulskou úmluvu jiným úhlem pohledu. „Pokud jako společnost nebudeme chtít, tak se ani po přijetí Istanbulské úmluvy nezmění nic. Většinu té legislativy opravdu máme. Přijmout bychom ji ale měli. Úmluva má řešit prevenci, kterou nezměníte ničím jiným než výchovou a nastavováním lepší pomoci pro oběti. Domácí násilí zastavíte tak, že budete lidem odmala říkat, ať nikoho nebijí a neznásilňují. A když tě někdo bude bít nebo tě někdo znásilní, všichni ti pomůžeme. Aby ten člověk mohl začít nový život někde, kde ho nikdo mlátit nebude,“ uvedla advokátka, která se specializuje na sexualizované a domácí násilí.
Podobného názoru je i poslankyně Barbora Urbanová (STAN), která se tématu domácího či sexuálního násilí často věnuje ve Sněmovně. „Určitě je třeba v naší společnosti současné poměry přenastavit. Domácí a genderově podmíněné násilí je věc, která je v naší společnosti stále bagatelizována. Když se stanete obětí domácího násilí, tak první věc, kterou se dozvíte, je, proč jste to nenahlásila nebo nenahlásil dřív. A proč jsem pro tu úmluvu? Jde o ten systém – aby byl citlivější a chápavější,“ sdělila.
Hraba, který byl ještě nedávno spolustraníkem Urbanové, se však s poslankyní neshodl na definici genderově podmíněného násilí. „Co je genderově podmíněné násilí? Že se muž vůči ženě chová špatně, protože je muž? Ne, on se chová špatně (v případě domácího násilí), protože se chová – s prominutím – jako hovado,“ řekl. S Hrdou si pak Hraba vzájemně vyměnili narážky, že diskuse z druhé strany je prý „mimoběžná“.
Většina zemí EU již dokument přijala
Česko podepsalo Istanbulskou úmluvu v roce 2016. K tomu, aby začala platit, ji musí ratifikovat Sněmovna i Senát a podepsat prezident. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Kabinet předem oznámil, že se ČR při hlasování zdrží.
Text úmluvy odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje také na skutečnost, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být i právní a psychologická podpora či azylové domy.
Podle údajů z národního plánu prevence domácího násilí přichází kvůli útokům za dveřmi domovů Česko ročně minimálně o 14,5 miliardy korun, a to třeba kvůli pracovní neschopnosti a léčbě. Ročně je policii nahlášeno asi 600 znásilnění. Podle výzkumů jde o zhruba pět procent případů.
