hroby

Někomu to možná přijde morbidní, ale rozmáhá se specifický druh turistiky – hřbitovní. Lidé cestují za místy posledního odpočinku, kde jsou pohřbeny slavné osobnosti. Kde to má specifické kouzlo. Kde lze na chvíli zapomenout na každodenní starosti. Nebo i tam, kde už žádné hroby nejsou, protože jsme se k místu posledního odpočinku předků zachovali hanebně. Jaké české hřbitovy jsou nejzajímavější? Jaké příběhy se skrývají za tím vůbec největším na pražských Olšanech? Pro CNN Prima NEWS vypráví spisovatel Josef Pepson Snětivý, který se jako píšící cestovatel dlouhodobě věnuje i hřbitovům.

Ačkoliv Robert Fremr v červencovém otevřeném dopise senátorům tvrdil, že soudní proces Olšanské hřbitovy z počátku léta 1988 probíhal „standardně a neúčastnila se ho žádná organizovaná veřejnost, ani neprobíhalo filmování procesu“, dobové sdělovací prostředky dosvědčují opak. Mediální kampaň dokonce připomínala padesátá léta, podílela se na ní televize, rozhlas i všechny tehdejší deníky, včetně liberálnějšího Svobodného slova, Mladé fronty nebo Večerníku Praha.

Masové hroby v okolí osvobozeného Izjumu připomínaly situaci v Buči. Na provizorních pohřebištích se nalezlo 440 obětí, a to jak z řad civilistů, tak i ukrajinských vojáků. S postupem vyšetřování však Ukrajinci odhalují otřesné praktiky ruských okupantů. Mnohá těla nesou známky mučení, některým obětem Rusové uřezali i genitálie.

Zanedbané hroby sudetských Němců v pohraničí jsou namísto obnovy často likvidovány. „Kus lebky, obratel a další kosti, takovou neúctu k mrtvým nechápu,“ ukazuje lidské ostatky zakladatel iniciativy Zachraňme Chomýž Martin Chalupa. Kosti se povalují na německém hřbitově v Krnově-Chomýži, kde radnice v minulých týdnech prováděla úkony zřejmě v rozporu se směrnicemi Úřadu vlády ČR i česko-německé smlouvy. Krnovská radnice již v roce 2020 oznámila záměr pohřebiště zlikvidovat.

V Kyjevské oblasti pracují vyšetřovací týmy, které shromažďují důkazy o ruských válečných zločinech. Reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr měl možnost experty pozorovat přímo při práci. „Jejich práce je velmi náročná. Pokud najdou hroby, těla se odváží k forenzním lékařům, kde se zkoumají příčiny smrti. Víme, že někteří lidé byli střeleni do týla,“ informoval z místa Kaizr.

Stovky zabitých civilistů a zničené domy. To po sobě zanechala ruská armáda poté, co se stáhla z Kyjevské oblasti. Na místě nyní probíhá shromažďování důkazů o možných válečných zločinech. V jedné z osvobozených vesnic – Berezivce – je i reportér CNN Prima NEWS Patrik Kaizr.

Prvotní nadšení z osvobození Buči vystřídal šok a ledová zuřivost. Po stažení ruských jednotek z města na předměstí Kyjeva se ukrajinským silám a celému světu naskytl pohled na zdevastované domovy, ohořelé vraky aut a nespočet zavražděných civilistů. Oběti mají mnohdy svázané ruce, podle svědků měli být mnozí mučeni či znásilněni. Kreml však míní, že fotografie jsou podvrh a cílená provokace Ukrajiny.

Takový masakr, jenž skončil 11. listopadu 1918, Češi od té doby nepoznali. Na bojištích prvé světové války padlo až 300 tisíc mužů z českých zemí, a proto i v nejmenší vesnici stojí pomník padlým za císaře pána. A zatímco Češi umírali v Srbsku, na Haliči, v Rusku, Itálii a jinde, v Čechách i na Moravě našly hrob tisíce zajatců. Reportér CNN se za zajatci prvé světové války vydal na hřbitov v Ostravě-Vítkovicích.

Vyvrátit i s kořeny, tak se samosprávy některých obcí v pohraničí pořád dívají na vyhnané německé obyvatele. A likvidují jejich hroby, což mimo jiné zapovídá i směrnice Úřadu vlády ČR. „Vzít buldozer a ničit, to je barbarství,“ říká Jindřich Machala ze spolku Lubavia, který rovy Němců naopak zachraňuje. Loni bylo zničeno třeba německé pohřebiště ve Starých Křečanech na Děčínsku, nyní hrozí zánik hřbitova v Chomýži na okraji Krnova.

Místo velkých písmen jen malá. Jedna z kanadských univerzit zavrhla pravidla anglického jazyka, aby vyjádřila svůj nesouhlas se současným postavením původního obyvatelstva v Kanadě. Tento krok učinila poté, co bylo v zemi nalezeno několik stovek neoznačených hrobek indiánských dětí.

V obcích zasažených tornádem se dlouho mluví o opravě zničených hřbitovů. Doposud to vypadalo, že si rozbité náhrobky lidé opraví na vlastní náklady. Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) ale v pátek představila nový dotační titul, v němž se počítá také s opravou hrobových míst. Rovných 420 milionů by mělo vesnicím pomoci zrekonstruovat i další majetek.

Škody, které způsobilo tornádo na jihu Moravy, nejsou jen materiální. Lidé z postižených oblastí přišli i o vzpomínky na blízké. Opravit je třeba stovky hrobů, podle odhadů se pak škody budou pohybovat v řádech desítek milionů korun. Opravy ale budou lidé pravděpodobně muset zaplatit ze svého. Upozornil na to web iROZHLAS.cz.