Úrokové sazby u hypotečních úvěrů by se do konce letošního roku mohly přiblížit až k hranici osmi procent. Myslí si to ekonomové oslovení redakcí CNN Prima NEWS. Podle nich k dalšímu zdražování hypoték přispěje avizované zvýšení základních úrokových sazeb České národní banky, které naznačil její guvernér Jiří Rusnok.
„Domnívám se, že úrokové sazby u hypoték se budou držet přibližně jeden procentní bod nad základní sazbou České národní banky. Ta se v současné době nachází na 5,75 procenta,“ řekl CNN Prima NEWS hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček. A právě tato sazba by mohla brzy opět zamířit vzhůru.
„Všechno nasvědčuje tomu, že opravdu budeme muset jít ještě výše. Naše prognóza už tak očekávala vyšší sazby, než jsme nakonec na posledním jednání bankovní rady zvolili. A vývoj je – bohužel – stále proinflační,“ řekl guvernér České národní banky Jiří Rusnok v rozhovoru pro server Aktuálně.cz. Rusnok naznačil, že na posledním zasedání bankovní rady ČNB ve starém složení, jež se bude konat 22. června, mohou sazby vzrůst velmi razantně.
Rusnok: Pro růst sazeb nemáme strop
„Víme zatím, že máme slabší korunu, než s jakou počítal náš scénář. Nelze se tedy omezovat nějakými stropy. Takže ano, zatím to vypadá na tři čtvrtě procentního bodu či více,“ dodal Jiří Rusnok. Pokud by tedy centrální bankéři základní sazbu zvýšili o rovný procentní bod, činila by již 6,75 procenta. „V takovém případě by hypoteční sazby postupně vyrostly až těsně pod osmiprocentní hranici,“ řekl Štěpán Křeček.
Také ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické Veronika Hedija očekává, že hypoteční sazby do konce letošního roku ještě porostou. „Nelze předpokládat, že banky budou ochotny půjčovat peníze laciněji, než za kolik si je mohou uložit u centrální banky, kde to mají navíc zcela bez rizika. Jestliže základní sazba ČNB vzroste na 6,5 procenta či více, hypoteční sazby se mohou k osmi procentům klidně přiblížit,“ řekla CNN Prima NEWS.
Takový vývoj bude nejhůře dopadat na domácnosti, jimž u hypotečního úvěru letos končí fixace. Zpravidla jde o lidi, kteří svou stávající sazbu zafixovali před třemi či pěti lety, tedy v době, kdy se sazby pohybovaly nejčastěji mezi dvěma a třemi procenty. Jejich sazby by tak nyní mohly stoupnout na dvoj- až trojnásobek. Křeček i Hedija proto doporučují zafixovat úrokové sazby spíše na kratší dobu. „Je reálný předpoklad, že během dvou let začnou sazby zase klesat, jakmile se podaří inflaci dostat do rozumných mezí,“ shodují se.
Používejme také kurs koruny, radí ekonom
Podle Štěpána Křečka je čas na to, aby Česko začalo využívat všechny nástroje, které proti inflaci může použít, a nespoléhat pouze na úrokové sazby. „Zvyšování úrokových sazeb zdražuje financování jak firmám, tak domácnostem a tlumí celkově ekonomickou aktivitu v zemi. Máme ale možnost používat také kurs koruny jako protiinflační nástroj – a měli bychom to začít činit více než doposud. Samozřejmě s rozumem, protože i příliš rychlé posilování koruny by vedlo k negativním dopadům, a to zejména na exportéry,“ upřesnil Křeček.
V sedmičlenné bankovní radě České národní banky má v tuto chvíli většinu tábor, který je pro zvyšování úrokových sazeb coby hlavní protiinflační nástroj. Naopak nově jmenovaný guvernér ČNB Aleš Michl a další člen bankovní rady Oldřich Dědek dlouhodobě hlasují a veřejně vystupují proti razantnímu zvyšování sazeb. Zůstávají přitom skeptickými k myšlence, že by strmé zvyšování úrokových sazeb mohlo vést k potlačování inflačních tlaků, které naopak dále zrychlují svoji dynamiku, neboť jsou dle nich taženy výhradně vnějšími nákladovými vlivy.
Je však jisté, že od 1. července bude bankovní rada ČNB zasedat v novém složení. Nadobro ji totiž opustí stávající guvernér Jiří Rusnok a mandát končí ještě dalším dvěma radním, Vojtěchu Bendovi a viceguvernéru Tomáši Nidetzkému. Benda s Nidetzkým však mohou být jmenování ještě na jedno šestileté období. Rozhodnutí má v rukou výlučně prezident České republiky Miloš Zeman.
