CNN Prima News invalidní vozík

invalidní vozík

Výpis příspěvků ke štítku „invalidní vozík“

Gombitová otevřeně o svém soukromí: Nežiju sama. Hvězdná zpěvačka prozradila své plány

Se zpěvačkou Marikou Gombitovou, královnou slovenské populární hudby, se osud nemazlil. V pouhých čtyřiadvaceti letech po autonehodě zůstala trvale upoutaná na invalidní vozík, nedočkala se dětí ani manželství. Dlouhé roky žila v ústraní, znovu se však dokázala vrátit na scénu a zazářit. Na začátku roku v Praze hned dvakrát vyprodala O2 arenu. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS promluvila nejen o hudbě, ale také o svém soukromí.

Roztroušená skleróza připravila Pepu o život, jaký znal. Terapie pomáhají, jsou však nákladné

Psal se rok 2018, když tehdy 24letý Pepa začal pociťovat první příznaky roztroušené sklerózy. Děsivou diagnózu nadšenému sportovci na začátku roku 2019 potvrdili lékaři. Postup nemoci byl rychlý: Pepa trpí bolestivými křečemi, na nohy se již nepostaví a při každé činnosti potřebuje někoho po svém boku. Naději přinesla léčba chemoterapií, zlepšení však může trvat i několik let. Mladík se však nevzdává a snaží se udržet si pozitivní přístup. Na jeho cestě ke kvalitnějšímu životu žádají jeho blízcí veřejnost o pomoc.

REPORTÁŽ: Šestiletá dvojčata s epilepsií Vánoce nevnímají. Rodiče by je do ústavu nedali

Šestiletá dvojčata Matěj a Šimon Riemlovi chápou svět jako tříměsíční mimina, alespoň podle lékařů. Co se jim opravdu honí hlavou, to asi věda neumí přesně pojmenovat. Šimon se zrovna natahuje po láhvi s čajem, Matěj zaujatě sleduje fotoaparát. V pokoji stojí nastrojený vánoční stromek. „Kluci už Vánoce nedokážou vnímat, i když dříve si uměli pohrát s autíčky, a také dokázali chodit. Teď se jejich zdravotní stav pořád zhoršuje a prognóza není zrovna dobrá,“ vypráví otec dvojčat Jan Riemel ze slezských Bohuslavic v okrese Opava. Dvojčata postihla dětská mozková obrna, diparéza i Lennox-Gastautův syndrom, který je v případě dvojčat spojen s až dvaceti epileptickými záchvaty denně.

Osmiletý Nataniel ujde sám jen 300 metrů. Vzácné onemocnění ho upoutalo na vozík

Michaela Hanušová (32 let) je maminkou dvou dětí, osmiletého Nataniela a roční Niny. Přestože se syn narodil jako zdravé miminko, už po roce začala Michaela pozorovat, že se nevyvíjí stejně jako jeho vrstevníci. Všichni ji uklidňovali, že je jen línější. Diagnóza však byla mnohem závažnější – Duchennova svalová dystrofie. „Zpočátku to byl velký šok. Dozvěděli jsme se diagnózu, ale vůbec netušili, co nás čeká,“ popisuje. V té době už bylo synovi 2,5 roku a Hanušovým se otočil svět vzhůru nohama. Jak je na tom Natánek dnes a co všechno obnáší péče o dítě s tímto vážným genetickým onemocněním?

Nemoc Vláďovi vzala nohu, na druhé přišel o prsty. Upravené auto mu může změnit život

Závažné onemocnění změnilo Vladimírovi Dubovému z Ostravy život. Dříve aktivní, pracující člověk, který pomáhal ostatním a kultivoval společnost na Ostravsku, se musel naučit žít bez jedné nohy. Tu mu lékaři v důsledku nemoci amputovali nad kolenem. Později se jeho trápení prohloubilo, a to když přišel o všechny prsty na druhé noze. Ztratil práci, starým vozem nikam jezdit nemůže a je odkázán na invalidní vozík. To však chtějí změnit Vladimírovi přátelé, kteří založili na stránkách Donio sbírku. Má mu pomoci získat speciálně upravené auto, s nímž by byl opět soběstačný.

Milan po skoku z policejní stanice ochrnul, lékaře hledá měsíce. Proleženiny řeší pohotovost

Od pasu dolů 25letý Milan nic necítí a ochrnuté nohy už má jako hůlčičky. Na těle krvavé proleženiny, přesto není z pohledu státu invalidou. Nutně potřebuje praktického lékaře, v žádné ordinaci ho ale nechtějí přijmout. Ani v nemocnici, natož v rehabilitačním zařízení. „Kýbl, podejte mi kýbl,“ prosebně volá na rodiče. Z každého jídla je mu zle, část ho vydáví, zoufale hubne. Když sedím u jeho lůžka, mám skoro pocit, že je na konci sil.

Postřelen ve službě, dnes hladový po životě. Expolicista a cukrář Marian prosí o lepší vozík

Mariana před lety postřelili při výkonu služby. Dnes 52letý bývalý policista však ani přes následnou diagnostiku posttraumatické epilepsie „zbraně nesložil“. Poté, co přestal zvládat pohyb s oporou, se naučil žít s invalidním vozíkem. Navíc si našel práci, která ho naplňuje, a to jako cukrář modelář. Nyní však prosí veřejnost o pomoc – touží po sportovním vozíků, který by mu poskytl větší pohodlí.

REPORTÁŽ: Amputovali jí nohy, ale nemá invalidní důchod a na ostravském nádraží nesmí na WC

Přišla o dolní končetiny, přesto zůstává optimistkou. „Jsem jako ten voják Švejk. Před lety jsem měla těžké omrzliny, amputovali mi obě nohy,“ vypráví 64letá Kristýna Kerestešová. Její invalidní vozík má stanoviště před hlavním nádražím v Ostravě. „Je mi tady fajně, miluji vlaky, kdysi jsem dělala u vagonů,“ říká. I v aktuálních mrazech vydrží na vozíku hodiny, vadí ji ale přístup nádražáků: „Na záchod v nádražní hale mě nepustí, protože nemám průkaz invalidy. Že mi chybí nohy, to asi nestačí.“