Írán rozehrál na Blízkém východě riskantní hru. Balancuje mezi úspěchem a velkým průšvihem
Izraelské problémy s Hamásem a Hizballáhem patří v součtu s útoky jemenských Hútiů v Rudém moři k hodně riskantní hře, kterou na Blízkém východě rozehrál Írán. Současný stav, který tolik přidělává starosti židovskému státu i USA s Velkou Británií, Teheránu bezesporu vyhovuje. Jednotlivé regionální konflikty se však nesmí proměnit v opravdovou totální válku s USA, té se totiž v Íránu podle analýzy CNN mají proč bát.
Už dlouho nebylo na Blízkém východě tak horko. Izrael čelí útokům Hamásu s Hizballáhem, sám v odvetě za napadení ze 7. října nekompromisně čistí území Pásma Gazy. Napětí se v regionu přelévá i do dalších ohnisek. Naposledy vygradovalo v posledních dnech, kdy se USA a Velká Británie pustily do úderů proti jemenským Hútiům, kteří před tím bezohledným pleněním v podstatě zastavili provoz obchodních lodí na Rudém moři.
ČTĚTE TAKÉ: Momenty války: Žonglování s granáty Hamásu a padák pro Miu Khalifu od Playboye
Je nasnadě, že hrozí rozdmýcháním širšího válečného konfliktu. Ale byť to možná bude znít překvapivě, něco takového si podle analýzy CNN nepřejí jen představitelé USA, nýbrž ani Íránu. A to bez ohledu na těžko zpochybnitelný fakt, že za současné střety je do značné míry odpovědný právě Teherán.
Jemenští Hútíové jsou podporovaní Íránem Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Region v jednom ohni
K aktivizaci íránské osy odporu došlo v říjnu, kdy teroristé Hamásu brutálně přepadli Izrael. Bezpečnostní experti měli tehdy rychle jasno, že za hrůzným masakrem stál v nějaké formě právě Teherán.
Už jen proto, že tím to neskončilo.
Téměř okamžitě se totiž do akce přidal i Hizballáh, jenž rozpoutal každodenní údery na libanonsko-izraelské hranici. Do velké hry navíc záhy vstoupili též hútijští povstalci, ve velkém přepadávajicí obchodní lodě a západní vojenská plavidla v Rudém moři. Stranou nezůstaly ani Íránem podporované síly v Iráku a Sýrii, které podnikly desítky útoků zaměřených na vojenské pozice USA.
Čtěte také
Region se znenadání ocitnul v jednom ohni. A z plných ulic jednoznačně znělo, co je cílem Íránu a jeho spojenců.
V radikální verzi: smrt Izraeli, smrt USA.
V té uhlazenější: příměří pro Gazu, zmítající se v nesmiřitelné izraelské odplatě.
Pořád nelze mluvit o plnohodnotné širší válce. Írán je však jak akrobat na visuté hrazdě, který balancuje jen krok od kapitálního průšvihu. Je to pro něj poker s dosti vysokým vkladem: s každou další operací vyvažuje taktické vojenské zisky na jedné straně a nebezpečí většího konfliktu na druhé.
Už teď za tohle vojenské dobrodružství platí každý z jeho spojenců citelnou cenu.
Třeba Hizballáh ztratil v Libanonu od 8. října již téměř 200 bojovníků. Americké údery zasadily Íráncům velké rány i na jejich irácké infrastruktuře. V Jemenu zatím nejsou škody způsobené útoky západní koalice jasné, představitelé USA a Velké Británie ovšem tvrdí, že cílili na pozice, které Hútíové využívají k útokům na Rudé moře. A to by mohlo výrazně oslabit kontrolu povstalců nad touto námořní trasou.
Íránští demonstranti pálí izrealskou vlajku při protestu proti americkým a britským vojenským úderům proti Hútíům. Zdroj: AP
Jak si vylepšit pověst
Nelze popřít, že Teherán již leccos ze zmíněné eskalace vytěžil. S ohledem na škody, které v posledních měsících utrpěly Izrael a Západ, v regionu bezesporu stoupla popularita jak samotného Íránu, tak jeho lokálních spojenců.
Čtěte také
Pryč jsou řeči o tom, že tyto síly obyčejně až příliš často vedou žabomyší války mezi sebou. Že právě ony mohou za všudypřítomné korupční prostředí.
Nic z toho najednou není tak důležité.
„Je zřejmé, že například Hútíové využili současnou válku k tomu, aby si v regionu významně vylepšili pověst,“ potvrdila Rym Momtazová, konzultantka pro výzkum evropské zahraniční politiky a bezpečnosti.
Podle ní se proměnili „ze zlovolné, Íránem podporované teroristické skupiny, která ničí Jemen, ve vojenskou jednotku účinně podporující Palestince a působící bolest USA.“
Nejde však jen o reputaci. Současná situace zjevně přináší jednotlivým skupinám dirigovaným z Íránu i značné taktické zisky.
Třeba právě Hútiové jsou při probíhajících mírových rozhovorech se Saúdskou Arábií najednou v mnohem lepší pozici. Saúdové už nějakou dobu udržují blokádu nad severním Jemenem, poslední útoky USA a Britů jim však paradoxně příliš nehrají do karet. Řešení konfliktu se Saná si představovali jinak.
Izraelský voják v Pásmu Gazy Zdroj: Profimedia.cz
I Hizballáh může z napětí dost vytěžit. Ještě nedávno byl v Libanonu kritizován za podíl na tamní hospodářské krizi. Teď? V zemi jej spíš oslavují za to, že může na Izraeli získat zpět příhraniční území, která si Libanon na židovském státu dlouhodobě nárokuje.
Čtěte také
A věci se dávají do pohybu i v Iráku. Tam zase na základě posledních amerických úderů opět vzplála debata na téma ukončení vojenské přítomnosti USA v zemi. Asi nepřekvapí, že podobné uvažování dělá Íránu velkou radost.
Obavy Teheránu
Jenže tam někde se už Teherán zároveň dostává na zřetelně tenčí led.
Vyvolávání napětí v regionu mu vyhovuje – avšak jen do určité míry. Pokud by totiž dosavadní víceméně lokální konfrontace přerostly v totální válku s USA, mohli by polovojenští partneři Íránu čelit definitivnímu zdecimování. A něco takového by ohrozilo rostoucí vliv Teheránu v regionu, zasadilo by to ránu samotné opoře jeho zahraniční politiky.
Navíc by to dost možná vyvolalo problémy i přímo v Íránu, kde hrozí oživení rok starých protestů proti režimu.
„Íránci se snaží vyhnout válce. Jejich obyvatelé si válku rozhodně nepřejí,“ potvrdil Trita Parsi, výkonný viceprezident Quincy Institute.
Bez ohledu na vše výše zmíněné se zdá, že další eskalace konfliktů na Blízkém východě se jen tak nezastaví. Přesto platí, že o žádnou větší válku rozhodně nestojí ani jedna ze stran.
„I pro USA jde o strategickou výzvu,“ tvrdí Momtazová. „Američané potřebují obnovit svobodu plavby v Rudém moři, zajistit mezinárodní obchod. Zároveň si však dají velikánský pozor na to, aby se z toho nevyklubala opravdová válka.“
