Dopad nových opatření na ekonomiku: Krach hrozí čtvrtině restaurací a barů

Český svaz pivovarů a sladoven i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) požadují kompromis, pokud jde o zavírací dobu. Podle nich by se ve 22 hodin přijímaly poslední objednávky a restaurace by musely být zavřené do 23 hodin. Reagují tak na opatření nového ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO), který od čtvrtečního večera nařídil zkrátit o dvě hodiny zavírací dobu těchto provozoven, původně stanovenou na půlnoc.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Václava Stárka posunutí zavírací doby není ideálním ekonomickým řešením. „Nelze říci, že všechny hospody nebo restaurace jsou stejné, je rozdíl v provozu. Na jedné straně jsou bary, na druhé restaurace,“ uvedl Stárek s tím, že bary jsou v současnosti nejvíce ohroženým druhem.

V restauracích podle něj už opatření jsou a podniky je dodržují, plošné zkrácení provozní doby mu proto nedává smysl. „Platí, že každý musí mít svou židli, tedy kapacita restaurace je omezená tím, že v restauraci mohou být pouze ti, kteří sedí u stolu. Restaurace mají povinnost zveřejňovat počty míst k sezení, standardně lidé používají dezinfekce u vchodu, roušky a stoly mají rozestupy. Ale opatření, kdy o dvě hodiny zkrátí provoz, zatím nikdo nevysvětlil, a za této situace se to těžko chápe,“ nelíbí se Stárkovi.

Podle něj jde především o to, že by ministerstvo zdravotnictví mělo opatření předem konzultovat se zástupci profesních svazů a snažit se hledat cesty, jak stejného cíle dosáhnout s ohledem na provoz i jinými prostředky. „Když omezí zavírací dobu na 24. hodinu, nechápu, proč za týden nebo dva ji omezují znovu. Spíše by bylo dobré trvat na tom, aby se dodržovala opatření, která jsou již platná. Pak asi není rozdíl, jestli sedím v restauraci, nebo v divadle, protože například v divadle mohou lidé strávit delší dobu než v té restauraci,“ myslí si Stárek.

„Každá hodina má svůj význam, protože když teď restaurace zavírají o půlnoci, tak je spoustu lidí, kteří se shlukují kolem ní, nakoupí si tam alkoholické nápoje a jsou tam v kontaktu, který je rizikový. Z toho důvodu se snažíme dobu omezit a nejsme v tom raritní. Například Rakousko to zavádí v současné době také,“ řekl v úterý večer televizi CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Roman Prymula s tím, že opatření jsou časově omezená, chtějí je vyhlásit na čtrnáct dní. „A budeme reagovat na nárůst či pokles křivky, a podle toho budou opatření uvolněna,“ dodal.

Dvě klíčové večerní hodiny

I podle zakladatele sítě Ambiente Tomáše Karpíška jsou ony dvě hodiny mezi 22. a půlnocí klíčové, proto s uzavřením restaurací a barů souhlasí. „Toto nařízení jsme očekávali už v minulých týdnech, takže nás nijak nepřekvapilo, ba naopak. Z naší zkušenosti jsou tyto dvě hodiny opravdu rizikové. S rozhodnutím souhlasíme a věříme, že včasným omezením provozní doby se zmenší pravděpodobnost úplného zavření,“ uvedl Karpíšek.

O kolik procent z tržby provozovny Ambiente přijdou, ale Karpíšek nebyl schopen vyčíslit. Tržby po 22. hodině jsou proměnlivé podle lokality i dnů v týdnu. Ztrátu se naopak podařilo vyčíslit výkonné ředitelce Českého svazu pivovarů a sladoven Martině Ferencové, podle které podniky přijdou během dvou večerních hodin až o 30 procent denních tržeb.

Opatření musí být jasná a srozumitelná

Podle prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého by vláda měla opatření připravovat s rozvahou, raději pomaleji. Zpětně by je ale už neměla upravovat, ani dělat výjimky. Firmy o nařízeních potřebují podle něj vědět s předstihem, aby se na ně mohly dobře připravit. „Opatření musí být jasná, srozumitelná a jednoduše realizovatelná,“ uvedl Dlouhý.

Podle prezidenta Asociace hotelů a restaurací ČR Stárka jsou restaurace v Praze zhruba na polovině tržeb. Podniky zaměřené na obědová menu mají nižší příjmy kvůli rozšířené práci z domova, dalším zařízením chybějí turisté.

„Pokud dojde k dalším výrazným omezením, reálně hrozí ukončení provozu až čtvrtiny gastronomických provozů a okamžité ohrožení desítek tisíc pracovních míst. Pokud by došlo k uzavření čtvrtiny podniků, přijde o práci až 40 tisíc zaměstnanců v gastronomii," informovala AMSP ČR. Za první polovinu roku evidují restaurace a hospody podle Ferencové akumulovanou ztrátu tržeb za 30 miliard korun.

Podle Asociace hotelů a restaurací ČR by měl stát zvážit možnosti cílené podpory podnikání v oblasti ubytovacích i stravovacích služeb. Odvětví je silně regulováno a dopadají na něj jako první všechna současná opatření.

Stát cestovkám nepomohl

Lépe na tom není ani cestovní ruch. Pro Čechy se uzavírá stále více hranic, červenou se Česku chystá dát mimo jiné Německo. Počet zemí, do kterých mohou cestovní kanceláře klienty posílat, se snižuje a podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří ČR Jana Papeže to nedělá dobrou atmosféru mezi případnými klienty, kteří by rádi někam vycestovali.

Papež upozornil, že stát cestovním agenturám a kancelářím zatím jako jedinému oboru nepomohl. „Což je zarážející, protože jsme bezesporu ten nejpoškozenější obor. Ale asi nás nikdo nepokládá za významný. To může mít fatální dopad, může to postihnout padesát až šedesát procent trhu, především agentury a cestovky. Předpokládáme, že už se někdo konečně začne zaobírat tím, že tento obor má také právo existence, a pomůže nám,“ vyzval Papež.

Uvedl, že některé CK mají majitele, kteří jim mohou pomoci, nebo alternativní činnost. Některé z nich navíc získaly překlenovací úvěr, ale bez pomoci státu to budou mít těžké všechny.

Slováci mohou do Egypta bez problémů, na rozdíl od Čechů

Klíčovou pomocí od státu podle něj nemusí být jen finanční stránka. „Ale i to, že stát bude velmi obezřetně přemýšlet o tom, jak a kam nám bude umožňovat cestovat. Například v tuto chvíli by mohli lidé bez jakýchkoliv problémů cestovat do Egypta. Ale naše ministerstvo zdravotnictví nám v tom brání, ačkoliv tam Rakušané, Slováci, Maďaři nebo Poláci bez jakýchkoliv problémů cestují,“ vysvětlil Papež.

Lidé vracející se z Egypta musí mít negativní testy, pro samoplátce je ale podle Papeže velmi komplikované testy v současné době získat, navíc mají vysokou cenu. „To fakticky brání tomu, aby tam klienti bez problémů cestovali,“ dodal.

V létě lidé cestovali spíše sami autem

V tuto chvíli se podle Papeže prodávají zájezdy na Maledivy, Zanzibar, do Keni nebo Tanzanie a do Dominikánské republiky a Mexika. Klíčové budou pro cestovní kanceláře hory, především Rakousko a Itálie.

Podle dat ERV Evropské pojišťovny, která se specializuje na cestovní pojištění, Češi letos v létě více než v předchozích letech vyráželi na dovolenou bez cestovní kanceláře. Místo vzdálenějších destinací spojených s leteckou dopravou dávali přednost zemím dostupným autem. Tradiční destinace jako Egypt, Turecko nebo Spojené arabské emiráty tak nahradily Itálie, Portugalsko a Rakousko. „Není to ani trochu o penězích, je to jen o atmosféře mezi lidmi a o prostupnosti hranic bez problému,“ dodává Papež.