Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

99,29 % okrsků sečteno
40,55 % volební účast




32,71 %

Karel Řehka

27,33 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,94 %

Daniela Pousková

4,85 %

Július Líška

3,11 %

Jiří Valenta

2,87 %

Bohumír Janský

1,05 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

99,69 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




55,50 %

Tomáš Fiala

23,84 %

Miroslav Ušatý

20,65 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

99,25 % okrsků sečteno
46,07 % volební účast




43,73 %

Petr Štěpánek

25,22 %

Barbora Daňhová

12,09 %

Simona Luftová

9,32 %

Josef Šorna

5,83 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

81,29 % okrsků sečteno
44,32 % volební účast




31,78 %

Václav Láska

26,82 %

Radko Sáblík

19,72 %

Zdeněk Šarapatka

14,13 %

Lubomír Brož

4,83 %

Pavel Spirov

1,72 %

Petra Prokšanová

0,96 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

69,31 % okrsků sečteno
43,39 % volební účast




46,25 %

David Smoljak

22,67 %

Dagmar Pecková

16,85 %

Radek Žalud

8,65 %

Bedřich Laube

5,57 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

64,13 % okrsků sečteno
45,37 % volební účast




50,13 %

Jiří Padevět

27,07 %

Jan Čižinský

12,57 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,57 %

Jiří Pavel Pešek

1,58 %

Jiří Morštadt

1,39 %

Vojtěch Ryvola

0,95 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

91,87 % okrsků sečteno
48,76 % volební účast




41,72 %

Zdeněk Papoušek

24,37 %

Karel Zitterbart

20,52 %

Jaroslav Štěrba

6,33 %

Jaroslav Turánek

4,05 %

Veronika Holcnerová

2,97 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

97,73 % okrsků sečteno
38,98 % volební účast




46,45 %

Ondřej Šimetka

30,84 %

Lucie Baránková Vilamová

12,78 %

Milan Loprais

6,21 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,18 %

Radoslav Štědroň

0,62 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

98,64 % okrsků sečteno
45,46 % volební účast




33,52 %

Tomáš Goláň

22,93 %

Ivo Mitáček

18,97 %

Vladimír Sedlařík

12,01 %

Pavel Dlouhý

10,67 %

Lubomír Nečas

1,87 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

99,19 % okrsků sečteno
46,60 % volební účast




47,74 %

Josef Bazala

28,33 %

Jiří Vašica

9,45 %

Kristýna Zelienková

7,16 %

Otakar Březina

4,10 %

David Skyba

3,20 %

Margita Balaštíková

Javelin, NLAW či Stinger. Jaké zbraně chrání Ukrajinu před ruskými tanky a vrtulníky?

Výběr redakce


Ukrajinci se už několik týdnů brání ruským vojskům, podle mnohých expertů i překvapivě zdatně. Velký podíl na efektivní obraně proti invazním jednotkám má arzenál, který ukrajinská armáda používá. Pancíře ruských tanků například louskají americké řízené střely Javelin, vrtulníky mohou zase brzy sundávat z nebes britské Starstreaky.

FGM-148 Javelin

Zřejmě největším postrachem ruské pozemní techniky se staly americké samonaváděné střely Javelin. Tyto protipancéřové oštěpy patří mezi nejefektivnější zbraně proti tankům a obrněným vozidlům nejen díky své průrazné síle a přesnosti, ale také poměrně jednoduché obsluze – stačí zamířit, „zamknout se“ na cíl a vystřelit.

Samotná střela nejprve vystoupá pomocí raketového motoru do výšky až 160 metrů. Zaměřený cíl následně díky infračervenému navádění zasáhne shora, kde bývá pancíř tanků nejslabší. Obsluha zbraně, kterou zpravidla tvoří dva vojáci, se může přesunout do bezpečí prakticky hned po vystřelení, jelikož si protipancéřová raketa najde cestu k nepřátelskému tanku svépomoci. Jelikož se motorový zážeh střely aktivuje až chvíli po vystřelení, snižuje se šance na odhalení pozice obránců.

S nejnovějšími variantami zbraně, které mají ukrajinští vojáci k dispozici, je možné zasáhnout cíle vzdálené až čtyři kilometry. Na Ukrajině se používají odpalovací komplety pro střelbu z ramene, které váží 22,3 kilogramu – z toho 15,9 kilogramu samotné střely. Odpalovací zařízení je přitom možné používat opakovaně, opětovné nabití trvá zhruba 20 sekund.

Tandemová bojová hlavice střely dokáže překonat také reaktivní pancéřování (přídavnou vrstvu ochrany s trhavinou, která má snížit sílu střely). Některé ruské tanky byly sice podle dostupných fotografií vybaveny dodatečnými konstrukcemi – ať už kovovými plášti či improvizovaným „brněním“ ze dřeva – podle expertů jsou tato opatření neúčinná.

Pro Ukrajince se staly Javeliny hlavní zbraní, která drží ruské tanky v šachu, symbolem ukrajinské obrany i vděčným zdrojem internetových vtípků. Protipancéřové střely tak daly vzniku „svaté Javelině“, ochránkyni Ukrajiny.

MBT LAW (NLAW)

Ukrajinská armáda má v arzenálu i další protitankové systémy. Britsko-švédské řízené střely NLAW jsou menší a levnější obdobou Javelinu, jelikož jde o zbraně na jednorázové použití. Co do obsluhy se nijak neliší od svého amerického protějšku – rovněž se odpaluje z ramene, po „zamčení“ cíle může obsluha ihned změnit stanoviště a odložený start hlavního motoru umožňuje skryté odpálení i z budov.

Účinný dosah NLAW, který váží 12,4 kilogramu, je 20 až 800 metrů. Pro střelbu na malou vzdálenost je možné použít jen optická mířidla bez aktivace počítačového systému. Na rozdíl od Javelinu, který používá infračervené navádění na teplo, letí NLAW při typickém nasazení podle počítačem řízené trajektorie, kdy před vypuštěním střelec tři sekundy sleduje zaměřený cíl a teprve potom vypustí střelu.

Při útoku na horní část tanku nebo obrněného transportéru NLAW neútočí přímo – když se ocitne nad cílem, odpálí dolů směřovanou tandemovou nálož. Na Ukrajinu bylo jen z britské strany dodáno přes 3600 střel.

Panzerfaust-3

Německé pancéřové pěsti se v různých obdobách používaly už od druhé světové války proti americkým, britským i sovětským tankům. Nejnovější verze panzerfaustů nyní louskají ruské tanky.

Technicky vzato jde o bezzákluzové samonabíjecí protitankové granátomety společnost Dynamit Nobel Defence, která je vyvíjela od druhé poloviny 80. let. Výsledkem se stala velmi účinná střela, která si dokázala a stále dokáže poradit i s velmi tlustými pancíři a reaktivní vrstvou ochrany.

Na rozdíl od Javelinů nebo NLAW ale panzerfaust nemá žádný samonaváděcí systém, o přesnost střelby se stará jen optický mířidly. Účinný dosah střely se odhaduje na půl kilometru, pro tanky proto stále představuje velkou hrozbu především při bojích ve městech, kde se mohou obránci snadno skrýt v budovách či sutinách.

RPG-7

Neméně známou protitankovou zbraní se stala sovětská „erpégéčka“, konkrétně RPG-7. V mnoha světových armádách tvoří základní nástroj pěchoty v boji s obrněnými cíli, třebaže se začala vyrábět v tehdejším SSSR už od 60. let. Zbraň posloužila například ve vietnamské válce, díky účinnosti a jednoduchosti se ale používá dodnes třeba na Blízkém východě.

V mnoha ohledech funguje RPG-7 velice podobně jako výše zmíněné panzerfausty. Zbraň je pro vedení palby vybavena mechanickými mířidly, k přesnému zamíření slouží optický zaměřovač. Obsluhu opět většinou tvoří dva lidé – nabíječ a střelec – ačkoliv obě role dokáže odbavit i jediný voják.

Určitou nevýhodou je účinná vzdálenost granátu, která činí okolo 250 metrů, třebaže má dvojnásobný dostřel. Ve výzbroji ji má i česká armáda.

FIM92 Stinger

Další zbraň, která zachraňuje ukrajinské armádě kůži, je protiletadlová řízená střela Stinger. Ta se v posledních týdnech významně osvědčila proti ruským vrtulníkům i letounům v malých výškách. Do určité míry se používá stejně jako Javelin – stačí střelu odpálit z ramene a infračervený naváděcí systém si už najde uzamčený vzdušný cíl.

Jednou z největších výhod Stingeru oproti starším protiletadlovým systémům pěchoty je schopnost trefit rychle manévrující cíle, třeba během letu, stoupání či klesání. Ve dvou dobře vycvičených lidech jde o mimořádně účinnou zbraň také díky tomu, že celková doba pro znovunabití Stingeru, zaměření dalšího cíle a následného odpálení nepřesahuje 10 sekund.

Tím ale přednosti Stingeru nekončí. Efektivní vzdálenost vypálené střely činí štědré čtyři kilometry, zbraň navíc v několika obdobách disponuje i zaměřovačem, který dovoluje sledovat cíl za nepříznivých podmínek – v noci, za mlhy, přes kouř i uprostřed deště. Právě díky nočnímu vidění se Ukrajincům dařilo odrážet ruské vrtulníkové výsadky. Ani během špatné viditelnosti nepřesahuje čas pro sledování a uzamčení cíle šest sekund.

Starstreak

Velká Británie mimo jiné zvažuje, že pošle na Ukrajinu dodávku 900 velmi efektivních protileteckých střel Starstreak. Podle mnohých vojenských expertů jde o nejrychlejší zbraně typu země-vzduch na světě. Navíc jsou díky laserovému navádění velice přesné.

Pro ukrajinské obránce by mohlo jít o zásadní nástroje pro odrážení náletů, jelikož je efektivní vzdálenost Starstreaků oproti mnohem větší než u Stingerů – tříhrotové wolframové střely by měly být účinné do sedmi kilometrů.

Přestože odpalovací systém může obsluhovat a přenášet jediný voják, většinou se Starstreaky nasazovaly na korby vozidel. Britové mají zbraň ve svém arzenálu už od roku 1997 a používají ji armády po celém světě. Zužitkovala se i během olympiády v Londýně, kdy byly Starstreaky připevněny i na střechy obytných budov.