Protitankové zbraně v praxi
Ukrajinci se už několik týdnů brání ruským vojskům, podle mnohých expertů i překvapivě zdatně. Velký podíl na efektivní obraně proti invazním jednotkám má arzenál, který ukrajinská armáda používá. Pancíře ruských tanků například louskají americké řízené střely Javelin, vrtulníky mohou zase brzy sundávat z nebes britské Starstreaky.
FGM-148 Javelin
Zřejmě největším postrachem ruské pozemní techniky se staly americké samonaváděné střely Javelin. Tyto protipancéřové oštěpy patří mezi nejefektivnější zbraně proti tankům a obrněným vozidlům nejen díky své průrazné síle a přesnosti, ale také poměrně jednoduché obsluze – stačí zamířit, „zamknout se“ na cíl a vystřelit.
Na Ukrajinu dorazil jeden z nejobávanějších sniperů. V Iráku likvidoval teroristy z ISIS
Ukrajinskou armádu míří podpořit jeden z nejobávanějších odstřelovačů. Kanaďan s přezdívkou Wali si získal reputaci během svého působení v Afghanistánu a Iráku. Teď 40letý muž opustil ženu a syna, aby vyslyšel prosby ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a pomohl tak v boji proti ruským okupantům.
Samotná střela nejprve vystoupá pomocí raketového motoru do výšky až 160 metrů. Zaměřený cíl následně díky infračervenému navádění zasáhne shora, kde bývá pancíř tanků nejslabší. Obsluha zbraně, kterou zpravidla tvoří dva vojáci, se může přesunout do bezpečí prakticky hned po vystřelení, jelikož si protipancéřová raketa najde cestu k nepřátelskému tanku svépomoci. Jelikož se motorový zážeh střely aktivuje až chvíli po vystřelení, snižuje se šance na odhalení pozice obránců.
S nejnovějšími variantami zbraně, které mají ukrajinští vojáci k dispozici, je možné zasáhnout cíle vzdálené až čtyři kilometry. Na Ukrajině se používají odpalovací komplety pro střelbu z ramene, které váží 22,3 kilogramu – z toho 15,9 kilogramu samotné střely. Odpalovací zařízení je přitom možné používat opakovaně, opětovné nabití trvá zhruba 20 sekund.
Tandemová bojová hlavice střely dokáže překonat také reaktivní pancéřování (přídavnou vrstvu ochrany s trhavinou, která má snížit sílu střely). Některé ruské tanky byly sice podle dostupných fotografií vybaveny dodatečnými konstrukcemi – ať už kovovými plášti či improvizovaným „brněním“ ze dřeva – podle expertů jsou tato opatření neúčinná.
Javeliny se staly klíčovou složkou ukrajinské obrany proti ruským tankům. Zdroj: Profimedia.cz
Javeliny se staly klíčovou složkou ukrajinské obrany proti ruským tankům. Zdroj: Profimedia.cz
Pro Ukrajince se staly Javeliny hlavní zbraní, která drží ruské tanky v šachu, symbolem ukrajinské obrany i vděčným zdrojem internetových vtípků. Protipancéřové střely tak daly vzniku „svaté Javelině“, ochránkyni Ukrajiny.
MBT LAW (NLAW)
Ukrajinská armáda má v arzenálu i další protitankové systémy. Britsko-švédské řízené střely NLAW jsou menší a levnější obdobou Javelinu, jelikož jde o zbraně na jednorázové použití. Co do obsluhy se nijak neliší od svého amerického protějšku – rovněž se odpaluje z ramene, po „zamčení“ cíle může obsluha ihned změnit stanoviště a odložený start hlavního motoru umožňuje skryté odpálení i z budov.
Protitanková jednorázová zbraň NLAW, používaná vojákem v Mariupolu. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: Getty Images
Protitanková jednorázová zbraň NLAW, používaná vojákem v Mariupolu. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: Getty Images
Účinný dosah NLAW, který váží 12,4 kilogramu, je 20 až 800 metrů. Pro střelbu na malou vzdálenost je možné použít jen optická mířidla bez aktivace počítačového systému. Na rozdíl od Javelinu, který používá infračervené navádění na teplo, letí NLAW při typickém nasazení podle počítačem řízené trajektorie, kdy před vypuštěním střelec tři sekundy sleduje zaměřený cíl a teprve potom vypustí střelu.
Při útoku na horní část tanku nebo obrněného transportéru NLAW neútočí přímo – když se ocitne nad cílem, odpálí dolů směřovanou tandemovou nálož. Na Ukrajinu bylo jen z britské strany dodáno přes 3600 střel.
Panzerfaust-3
Německé pancéřové pěsti se v různých obdobách používaly už od druhé světové války proti americkým, britským i sovětským tankům. Nejnovější verze panzerfaustů nyní louskají ruské tanky.
Protitankové granáty Panzerfaust-3 (PzF-3) mají ve výzbroji německá či švýcarská armáda. Zdroj: Getty Images
Protitankové granáty Panzerfaust-3 (PzF-3) mají ve výzbroji německá či švýcarská armáda. Zdroj: Getty Images
Technicky vzato jde o bezzákluzové samonabíjecí protitankové granátomety společnost Dynamit Nobel Defence, která je vyvíjela od druhé poloviny 80. let. Výsledkem se stala velmi účinná střela, která si dokázala a stále dokáže poradit i s velmi tlustými pancíři a reaktivní vrstvou ochrany.
Na rozdíl od Javelinů nebo NLAW ale panzerfaust nemá žádný samonaváděcí systém, o přesnost střelby se stará jen optický mířidly. Účinný dosah střely se odhaduje na půl kilometru, pro tanky proto stále představuje velkou hrozbu především při bojích ve městech, kde se mohou obránci snadno skrýt v budovách či sutinách.
RPG-7
Neméně známou protitankovou zbraní se stala sovětská „erpégéčka“, konkrétně RPG-7. V mnoha světových armádách tvoří základní nástroj pěchoty v boji s obrněnými cíli, třebaže se začala vyrábět v tehdejším SSSR už od 60. let. Zbraň posloužila například ve vietnamské válce, díky účinnosti a jednoduchosti se ale používá dodnes třeba na Blízkém východě.
Hojně užívaná protitanková střela RPG-7 se osvědčila už během studené války. Zdroj: Getty Images
Hojně užívaná protitanková střela RPG-7 se osvědčila už během studené války. Zdroj: Getty Images
V mnoha ohledech funguje RPG-7 velice podobně jako výše zmíněné panzerfausty. Zbraň je pro vedení palby vybavena mechanickými mířidly, k přesnému zamíření slouží optický zaměřovač. Obsluhu opět většinou tvoří dva lidé – nabíječ a střelec – ačkoliv obě role dokáže odbavit i jediný voják.
Určitou nevýhodou je účinná vzdálenost granátu, která činí okolo 250 metrů, třebaže má dvojnásobný dostřel. Ve výzbroji ji má i česká armáda.
FIM92 Stinger
Další zbraň, která zachraňuje ukrajinské armádě kůži, je protiletadlová řízená střela Stinger. Ta se v posledních týdnech významně osvědčila proti ruským vrtulníkům i letounům v malých výškách. Do určité míry se používá stejně jako Javelin – stačí střelu odpálit z ramene a infračervený naváděcí systém si už najde uzamčený vzdušný cíl.
Protiletadlová naváděná střela Stinger patří k základním pěchotním zbraním proti vrtulníkům. Zdroj: Getty Images
Protiletadlová naváděná střela Stinger patří k základním pěchotním zbraním proti vrtulníkům. Zdroj: Getty Images
Válka na Ukrajině
Jednou z největších výhod Stingeru oproti starším protiletadlovým systémům pěchoty je schopnost trefit rychle manévrující cíle, třeba během letu, stoupání či klesání. Ve dvou dobře vycvičených lidech jde o mimořádně účinnou zbraň také díky tomu, že celková doba pro znovunabití Stingeru, zaměření dalšího cíle a následného odpálení nepřesahuje 10 sekund.
Tím ale přednosti Stingeru nekončí. Efektivní vzdálenost vypálené střely činí štědré čtyři kilometry, zbraň navíc v několika obdobách disponuje i zaměřovačem, který dovoluje sledovat cíl za nepříznivých podmínek – v noci, za mlhy, přes kouř i uprostřed deště. Právě díky nočnímu vidění se Ukrajincům dařilo odrážet ruské vrtulníkové výsadky. Ani během špatné viditelnosti nepřesahuje čas pro sledování a uzamčení cíle šest sekund.
Starstreak
Velká Británie mimo jiné zvažuje, že pošle na Ukrajinu dodávku 900 velmi efektivních protileteckých střel Starstreak. Podle mnohých vojenských expertů jde o nejrychlejší zbraně typu země-vzduch na světě. Navíc jsou díky laserovému navádění velice přesné.
Protiletadlová nadzvuková střela Starstreak patří mezi nejrychlejší systémy typu země-vzduch. Zdroj: Getty Images
Protiletadlová nadzvuková střela Starstreak patří mezi nejrychlejší systémy typu země-vzduch. Zdroj: Getty Images
Pro ukrajinské obránce by mohlo jít o zásadní nástroje pro odrážení náletů, jelikož je efektivní vzdálenost Starstreaků oproti mnohem větší než u Stingerů – tříhrotové wolframové střely by měly být účinné do sedmi kilometrů.
Přestože odpalovací systém může obsluhovat a přenášet jediný voják, většinou se Starstreaky nasazovaly na korby vozidel. Britové mají zbraň ve svém arzenálu už od roku 1997 a používají ji armády po celém světě. Zužitkovala se i během olympiády v Londýně, kdy byly Starstreaky připevněny i na střechy obytných budov.
Protiletadlová naváděná střela Stinger Zdroj: Getty Images
Protiletadlová nadzvuková střela Starstreak Zdroj: Getty Images
Protitanková jednorázová zbraň NLAW, používaná vojákem v Mariupolu. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: Getty Images
Hojně užívaná protitanková střela RPG-7 Zdroj: Getty Images
Protitankový granát Panzerfaust-3 (PzF-3) Zdroj: Getty Images
Javeliny jsou pochopitelně součástí výzrboje americké armády. Zdroj: Profimedia.cz
Bezpilotní letoun Bayraktar turecké výroby Zdroj: Profimedia.cz
Cvičení běloruských a ruských vojáků Zdroj: AP
Ruské tanky dostávají na frak. Ať už po útoku protitankovými střelami Javelin nebo jinými zbraněmi ukrajinské armády. Zdroj: Profimedia.cz
Česká stopa na Ukrajině. Obyvatelé vyrábějí protitankové zábrany, které se poprvé objevily jako součást pohraničního opevnění Československa před druhou světovou válkou. Zdroj: Profimedia.cz
Česká stopa na Ukrajině. Obyvatelé vyrábějí protitankové zábrany, které se poprvé objevily jako součást pohraničního opevnění Československa před druhou světovou válkou. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská balistická střela Topol Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják, ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Na Ukrajině se učili zacházet se zbraněmi i ženy a senioři. Zdroj: AP
Na Ukrajině se učili zacházet se zbraněmi i ženy a senioři. Zdroj: AP
Protiletadlová naváděná střela Stinger Zdroj: Getty Images
Protiletadlová nadzvuková střela Starstreak Zdroj: Getty Images
Protitanková jednorázová zbraň NLAW, používaná vojákem v Mariupolu. Snímek z 9. března 2022. Zdroj: Getty Images
Hojně užívaná protitanková střela RPG-7 Zdroj: Getty Images
Protitankový granát Panzerfaust-3 (PzF-3) Zdroj: Getty Images
Javeliny jsou pochopitelně součástí výzrboje americké armády. Zdroj: Profimedia.cz
Bezpilotní letoun Bayraktar turecké výroby Zdroj: Profimedia.cz
Cvičení běloruských a ruských vojáků Zdroj: AP
Ruské tanky dostávají na frak. Ať už po útoku protitankovými střelami Javelin nebo jinými zbraněmi ukrajinské armády. Zdroj: Profimedia.cz
Česká stopa na Ukrajině. Obyvatelé vyrábějí protitankové zábrany, které se poprvé objevily jako součást pohraničního opevnění Československa před druhou světovou válkou. Zdroj: Profimedia.cz
Česká stopa na Ukrajině. Obyvatelé vyrábějí protitankové zábrany, které se poprvé objevily jako součást pohraničního opevnění Československa před druhou světovou válkou. Zdroj: Profimedia.cz
Ruská balistická střela Topol Zdroj: Profimedia.cz
Ukrajinský voják, ilustrační snímek Zdroj: Getty Images
Na Ukrajině se učili zacházet se zbraněmi i ženy a senioři. Zdroj: AP
Na Ukrajině se učili zacházet se zbraněmi i ženy a senioři. Zdroj: AP
