Ruský voják měl zemřít na radiaci z Černobylu. Další opouštěli elektrárnu v panice

Jaderná elektrárna Černobyl

Vývoj bojů na Ukrajině (2.4.2022 15:00)

Jeden z ruských vojáků, kteří měli na starost okupaci Černobylské jaderné elektrárny, zemřel údajně na následky radiace. Tvrdí to britský deník The Telegraph s odvoláním na údaje ruské Vojenské lékařské služby. Smrt kvůli ozáření zmínila také ukrajinská státní společnost Enerhoatom na Telegramu. Většina ruských vojáků už z černobylské oblasti odešla, kvůli zdravotním komplikacím v souvislosti s pobytem u Černobylu jich mělo být hospitalizováno nejméně 26.

Již v první den invaze na Ukrajinu padl Černobyl do rukou ruské armády, která ji okupovala až do tohoto týdne. Podle úřadů, reportérů i očitých svědků se ale vojáci v oblasti vyřazené jaderné elektrárny chovali nezodpovědně. Rezignovali na jakékoliv ochranné prostředky a bezpečnostní opatření, čímž ale především ohrozili sebe samotné.

V takzvaném rudém lese, který se rozkládá v bezprostřední blízkosti elektrárny a absorbuje velké množství radioaktivního prachu, vykopali Rusové zákopy a vytvořili další opevnění na radioaktivní půdě. Na prašných cestách se navíc pohybovali s těžkou vojenskou technikou, mohlo tak dojít ke vdechnutí drobných radioaktivních částic.

Tímto způsobem se ruští vojáci vystavili značným dávkám radiace, při prvních známkách radiační otravy propadli panice a začali se chystat k odchodu. „Mezi vojáky propukla téměř vzpoura,“ napsal ve svém vyjádření Enerhoatom.

Jeden z vojáků podle britského deníku The Telegraph, který se odkazoval na hlášení Vojenské lékařské služby Ruské federace, měl na následky radiace zemřít. Stejnou informaci uvedl v sobotu také Enerhoatom v aplikaci Telegram bez dalších podrobností. Zda ke smrti došlo na ukrajinské půdě nebo běloruské straně hranic, není jasné.

Valná většina vojáků se v souvislosti se zdravotními komplikacemi stáhla za běloruské hranice. „Ruští okupanti opustili Černobylskou jadernou elektrárnu. Mají pro to dva hlavní důvody: ztráty způsobené ukrajinskou armádou a ozáření,“ uvedlo v průběhu týdne ukrajinské ministerstvo obrany.

Za nezodpovědným chováním ruských vojáků mohlo stát několik faktorů, především to zřejmě byla neznalost. Nemalou část ruské armády tvořili v úvodu invaze nepříliš zkušení branci z chudších okrajových částí Ruska. Nejspíše neznali temnou historii vyřazené jaderné elektrárny ani podrobnosti o radioaktivním rudém lese, kde se utábořili a opevnili.

Podle některých odborníků ale není příliš pravděpodobné, že by daný voják zemřel přímo na ozáření. I přes nebezpečnou úroveň radiace v rudém lese by zřejmě trvalo měsíce, než by komplikacím podlehl, pokud se nedostal do kontaktu s opravdu vysokou dávkou radioaktivního materiálu.

Obdobně skepticky se ke zprávám o nemocných ruských vojácích z Černobylu postavila předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Radiační situace na Ukrajině je podle ní nadále v normě.

„Neúcta k lidskému životu je pro Rusko typická. Nicméně téhle zprávě spíš nevěřím. Dovedla bych si vymyslet scénáře, které by i po 36 letech od havárie mohly vést k vysokým dávkám u jednotlivce. Ale akutní radiační syndrom u desítek lidí? To nejspíš někdo přehání,“ podotkla na konto zpráv o ozářených ruských vojácích.

Není ale vyloučené, že ruský voják trpěl i dalšími zdravotními problémy, které nabraly na síle při okupování černobylské elektrárny bez speciální ochrany.

Kreml se o začátku invaze na Ukrajinu snaží zprávy o ztrátách a vojenských chybách ruské armády potlačit. Své zraněné léčí v běloruském pohraničním městě Homel, kde se lékaři a zdravotní sestry podle deníku The Telegraph již dříve zavázali k mlčenlivosti. Některá hlášení o ztrátách se proto ověřují velice obtížně.

Zahraniční odborníci vyrazí na kontrolu Černobylu

Obavy o stav černobylské elektrárny znervózňují nejen ukrajinské, ale i zahraniční odborníky na jádro. Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi oznámil, že v nejbližší možné době povede kontrolní misi do Černobylu.

„Co nejdříve povedu asistenční a podpůrnou misi (MAAE) do Černobylu. Bude to první z řady takových misí v oblasti jaderné bezpečnosti a zabezpečení na Ukrajině,“ uvedl Grossi. Na tom, kam přesně další mise budou směřovat, se MAAE podle Grossiho vyjádření na sobotní tiskové konferenci bude domlouvat s Kyjevem.

Část akcí týkajících se pomoci Ukrajině chce MAAE zahájit už příští týden. Do Černobylu by se její pracovníci podle Grossiho měli dostat „velmi, velmi brzy“. Musí být ale zajištěna jejich bezpečnost. „Podle pracovníků Černobylské jaderné elektrárny se v současné době v areálu jaderné elektrárny nenacházejí žádné cizí osoby,“ uvedl ve čtvrtek Enerhoatom. Ruská strana podle něj formálně souhlasila s tím, že Ukrajině předá zpět odpovědnost za ochranu elektrárny.

Ruští vojáci jsou ale podle sobotního vyjádření jednoho z místních činitelů nadále ve 30kilometrové ochranné zóně kolem Černobylu. Mají pod kontrolou také některé další jaderné provozy na Ukrajině, především Záporožskou jadernou elektrárnu.

Elektrárna v Černobylu, kde se v roce 1986 odehrála největší jaderná katastrofa v dějinách, v současné době neslouží k výrobě energie. V černobylském areálu se nicméně stále chladí jaderné palivo.

Tagy: