Ještě chvíli pobýt: Jakou péči dopřát zvířecímu seniorovi?

„Staří lidé i stará zvířata přichází na terapie. Užít si ještě doteky, pocítit úlevu ve ztuhlém těle, vnímat teplo z rukou terapeuta. Jsou klidní, tiší, křehcí. Jejich tkáně vypráví tisíce příběhů a oni se jen noří do doteků. Uvolněnými fasciemi začíná proudit životodárná tekutina, proudí krev a lymfa. Tělo se prohřívá a ožívá, buňky dostanou výživu a zase mají chuť žít. Podle jiskry v očích poznám, že zase vidí světlo a ještě se rozhodnou tu chvíli pobýt. Nejkrásnější odměna pro terapeuta je pohlazení vrásčitou rukou nebo položení psí hlavy na rameno. Dotek pomíjivosti a zároveň věčnosti… Bohužel mnoho lidí se zbavuje starých zvířat, protože se nenaučili se o ně starat. Mnoho lidí se zbavuje starých lidí, protože nejsou připraveni na stáří a bezmoc svých blízkých. Nejsou připraveni ani na své stáří a svou bezmoc, která jednou nevyhnutelně přijde…“

Jak přijmout stáří?

Stárnutí nedokážeme zastavit, ale můžeme porozumět procesům a změnám, které stáří provází a jsou přirozené a nabídnout kromě péče lékařské i možnosti péče mimo medicínský obor. Kvalita života ve stáří závisí i na mnoha dalších faktorech; na službách terapeutů a poradců pro seniory i jejich blízké, na péči o vztahy s okolím, na provázení rodinných příslušníků i majitelů zvířat tímto obdobím, na podpoře a porozumění v období smrti.

Jaké nemoci mohou provázet stáří?

Lékařská péče a léky prodlužují životy nejen lidí, ale i zvířat. Stejně jako lidé, i zvířata se mohou dožít vysokého věku, ale ne vždy je vysoký věk spojen s plnohodnotným způsobem života. Stárnutí postihuje postupně a v rozdílné míře strukturu i funkci orgánů, dochází k výskytu geriatrických chorob v široké paletě projevů a postižení.

Orgány

Častá jsou plíživá (chronická) poškození životně důležitých orgánů, jako jsou srdce, ledviny či játra a objevující se zhoubné nádory, obezita a mnohé další nemoci.

Ve stáří se tyto nemoci obtížně léčí, nebo jsou spíše nevyléčitelné v důsledku pozměněné stavby tkání a dlouhodobém průběhu nemoci. Organizmus se snaží změnám přizpůsobovat a neustále tak zajišťovat stabilitu organismu a správnou funkci orgánů. Tato usilovná práce postupně a téměř neznatelně odebírá schopnost zvířete se vyrovnávat s nemocí, až dochází ke zhroucení vratké stability a nastává selhání některého orgánového systému nebo všech jeho funkcí.

Pohybový aparát

Mezi četné patří i choroby, které neohrožují život, ale značně omezující jeho kvalitu. S věkem svaly a kosti atrofují a ubývá svalová a kostní hmota. Svalovou funkci omezuje tuhnutí svalů, ochablost svalových vláken, snížená elasticita a snížený přísun kyslíku ke svalům.

Snížené vstřebávání vápníku ve střevě může vést k úbytku minerálů v kosti, ubývá chrupavka kvůli změně pohybu a úbytku tekutiny v těle. Nejčastějším problémem pohybového aparátu starých psů je osteoartróza a obezita, která ještě zvýrazňuje vliv artrózy.

Nervový systém stárnoucích psů

Kromě neurologických onemocnění je projevem stáří u starších zvířat změna základních poznávacích (kognitivních) funkcí. Kromě ztráty čistotnosti se mohou vyskytovat změny spánkového režimu, netečnost k jídlu nebo svému okolí, neschopnost rozpoznat známé lidi nebo místa. Mění se i krátkodobá paměť.

Proč je potřeba o stáří mluvit?

Právě v tomto období, kdy se naplno začínají projevovat typické příznaky stáří, se mnoho lidí zalekne péče o stárnoucí a nemohoucí zvíře. Důvodem tohoto jednání často není zlý úmysl, ale fakt, že na rozdíl od jiných oblastí soužití lidé nevědí, jak se o zvíře v tomto stádiu starat a jak mu ke konci jeho života poskytnout odpovídající péči. A právě z nedostatku těchto informací a pocitů selhání v dané situaci zejména psi a kočky končí v útulcích, vyhozeni na ulici nebo na opuštěná místa, v lepším případě ve zvířecím hospicu.

A proto je pro nás všechny nutná orientace v problematice, pochopení a pokora k přirozenému běhu života, která pomůže majitelům dopřát stárnoucímu zvířecímu kamarádovi snesitelný a hodnotný život.

Jak pečujeme o stará zvířata?

Základem jsou informace. Informovaný majitel je darem pro své zvíře. Je obeznámen s normálním průběhem stárnutí, výživy, vhodného pohybu. Musí mít přehled o případných změnách v příjmu jídla a pití, náhlé ztrátě hmotnosti, neobvyklém močení nebo kálení, změnu v množství pohybu, zvracení nebo průjmu. V případě změn zdravotního stavu se rozhoduje, kdy je potřeba vyhledat veterinární péči.

Pohyb

Pro stará zvířata jsou vhodná málo zatěžující cvičení a krátké, ale časté procházky. Pohyb by měl být zařazen pravidelně a denně a majitelé by měli rozumět potřebám stárnoucího organismu, aby svému psímu kamarádovi nevědomky neublížili přetěžováním nebo nevhodnou manipulací.

Výživa

Obezita se u geriatrických pacientů vyskytuje často. Zvládání hmotnosti geriatrických pacientů je nutné pro kvalitu života. Postupné ubývání svalové hmoty a nadbytečná váha způsobuje obtížný pohyb, který může být i bolestivý, pokud zvíře trpí osteoartrózou.

Je nutné omezit kalorický příjem a zajistit dostatečného množství bílkovin, minerálů a vitamínů. Dostatek bílkovin je nutný k udržení svalové hmoty a měl by mít správné složení a kvalitu. Je také potřeba brát v úvahu přítomnost dalších možných probíhajících onemocnění, jako jsou nemoci srdce, ledvin nebo jater, protože odpovídající dieta má významnou roli v jejich úspěšném zvládání.

Manuální terapie

Základem práce manuálního terapeuta je ošetření fascií. Vhodně zvolené doteky pomohou zlepšit látkovou výměnu tkání a kloubů, činnost nervové soustavy a funkci orgánů. Cílené uvolňování fascií vrací tkáním potřebné tekutiny a skluznost a zkvalitňuje život. Stáří tak přichází pozvolna, bez dramatických změn a výkyvů a může být laskavě bezbolestné. Buněčná smrt může být jen pozvolným odchodem.

Poslední péče

Velký význam má také péče o těžce nemocná zvířata, jejichž stav je vážný, ale která mají ještě vůli žít. Terapeut dokáže poskytnout zvířeti do poslední chvíle příjemné doteky a majiteli potřebnou sílu a podporu a získat cenný čas na smíření a rozloučení. Po odchodu zvířete za Duhový most, jak my zvířákoví říkáme laskavě smrti, zůstává kromě smutku pocit, že jsme pro svého kamaráda udělali do poslední chvíle to nejlepší.

Slovo na závěr

Život se starými zvířaty přináší kromě zvýšené péče i své hodnoty. Stará zvířata mají na rozdíl od lidí velkou přednost. Nenosí v sobě zahořklost, nenávist a výčitky. Neohlíží se za svým životem a nesčítají křivdy. Radují se z každé chvilky, z každého slunečního paprsku, každého chutného sousta, doteku, klidného slova. Od zvířat bychom se měli učit mnohému, například umět stárnout.

Andrea Dunová, terapeutka a lektorka

www.dornovametoda-zvirata.cz