Jiří Padevět

Radši jsem chlap než teplouš, napsal na Twitteru bývalý poslanec Evropského parlamentu a zakladatel organizace Člověk v tísni Jaromír Štětina. Rozbouřil tak velkou diskuzi, do které se zapojili například režisér Jan Hřebejk, bývalý politik Miroslav Kalousek, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová nebo poslankyně Barbora Urbanová, která Štětinova slova označila za krystalickou homofobii.

Tisíce lidí si v sobotu v podvečer průvodem z pražské Letné k ukrajinskému velvyslanectví připomněly první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Po úvodních projevech řečníků na Letné a videomappingu na budovu ministerstva vnitra šli lidé k ruskému velvyslanectví, kde na připomínku obětí války zapichovali do země ukrajinské vlaječky a zapalovali svíčky. Dál pak pokračovali k ukrajinské ambasádě, kde akci zakončí koncert. Na pódium tam zhruba po 19:10 zavítal na několik minut i zvolený prezident Petr Pavel. Akci nazvanou Vidíme jasně, co je třeba udělat pořádají spolek Milion chvilek, Paměť národa, ukrajinské velvyslanectví či iniciativa Dárek pro Putina.

Bývalý předseda Poslanecké sněmovny za hnutí ANO Radek Vondráček se nechal napálit. Na svém twitterovém účtu totiž sdílel fotografii kandidáta na prezidenta Petra Pavla spolu s dvěma lidmi, kteří mají na triku hlavu prezidenta Ruska Vladimira Putina. Sám Pavel však příspěvek okomentoval tím, že jde o fotomontáž. Uživatelé po zveřejnění příspěvku na nic nečekali a z Vondráčka si kvůli jeho přehmatu utahují. Jako odpověď mu například posílají podobně upravené fotografie s obrázkem předsedy hnutí ANO Andreje Babiše místo Putina. Vondráček po kritice příspěvek smazal a Pavlovi se omluvil.

Pražské povstání v květnu 1945 proti německým nacistickým okupantům ukázalo, že Češi nejsou národem zbabělců, prohlásil v pořadu 360° Pavlíny Wolfové spisovatel Jiří Padevět. Společně s historikem Petrem Kourou popsal kritické dny a okamžiky jednoho z nejdůležitějších momentů v českých dějinách.

O víkendu nás čekají obrovské teplotní výkyvy. Hrozí proto zvýšené riziko prochladnutí. Pozor by si měli dát hlavně kardiaci. Hůře mohou prudké změny teplot snášet i lidé, kteří prodělali COVID. Jak předejít zdravotním komplikacím? Sledujte Hlavní zprávy na Primě i CNN Prima NEWS od 18:55.

Přestože lidé v březnu 1939 neměli klást nacistickým okupantům odpor, objevilo se podle historika Jiřího Plachého několik případů, kdy přesto bojovali. Podle spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta se ale pocit, že jsme se nebránili, nese s národem dosud. Možná nám to dokonce zlomilo národní páteř, uvedl v pořadu 360° Pavlíny Wolfové televize CNN Prima NEWS.

Jizvy ve vzájemných vztazích má v moderní historii většina států střední Evropy, nejen Česká republika a Německo. Určitě je třeba o nich mluvit, zkoumat je, ale nepoužívat jako politickou munici. Myslí si to badatel, spisovatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět. „Fascinuje mě, že lidé, kteří varují před Německem, zároveň neříkají, že si musíme dávat pozor na Rusko, Maďarsko, nebo Polsko, se kterými také máme špatné historické zkušenosti,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.

Spolek Zvířata nejíme šokoval na svém facebookovém profilu netradiční připomínkou Mezinárodního dne památky obětí holokaustu. Na několika kolážích přirovnal smrt šesti milionů Židů během druhé světové války k porážce jatečních zvířat. Předseda Federace židovských obcí v České republice tento počin ostře odsoudil.

Nový film Krajina ve stínu popisuje, že se zvěrstva na našem území neděla jen za druhé světové války, ale i krátce po ní. Jen se jich tentokrát dopouštěli Češi. Historik Jiří Padevět vypráví jak o masakru v jihočeské obci Tušť, jímž se zmíněný Slámův snímek inspiroval, tak o dalších hrůzách z jara a léta 1945.

Na sociálních sítích vtipně glosuje bizarní postavičky české politické scény a jejich zvolání do veřejného prostoru. Zabývá se temnými stránkami naší nedávné historie a upozorňuje, že ve společnosti stále přežívá podhoubí, z něhož by mohlo znovu vzejít něco nepěkného. A rozhodl se, že už nechce být jen glosátorem dění, nýbrž tím, kdo směřování České republiky může ovlivnit. „Pokud budu někam kandidovat, bude to zcela jistě za STAN, jehož jsem registrovaným příznivcem,“ říká badatel a ředitel nakladatelství Academia Jiří Padevět.

Česko si 21. srpna připomíná 52 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země. Jak se v čase mění výklad a vnímání historie? A jak rok 1968 a ty následující vnímáme? Na to se ptala moderátorka Marie Bastlová spisovatele a nakladatele Jiřího Padevěta.

Nakladatelství Naše vojsko čelilo na konci letošního května trestnímu oznámení kvůli údajné propagaci nacismu. Šlo o prodej kalendářů pro rok 2021 s tvářemi bývalých nacistických vůdců. O tom, jak jsou v České republice dané či naopak nejasné meze svobody názoru a propagace ideologií, hovořili hosté pořadu Silný hlas Markéty Fialové – spisovatel, knihkupec a nakladatel Jiří Padevět a ilustrátor časopisu Reflex Štěpán Mareš.