Prezidentské pravomoci se staly jedním témat prezidentské volby. Zdroj: CNN Prima News
Prezidentské pravomoci se staly jedním z témat prezidentské volby. U části veřejnosti například rezonoval strach z možné mobilizace při úspěchu nově zvoleného Petra Pavla nebo ze zatažení země do války. Ani v jednom ale nemá prezident výlučné slovo. Ve skutečnosti jsou pravomoci prezidenta jasně dané Ústavou České republiky a patří mezi ně například jmenování generálů, soudců nebo svolávání zasedání Poslanecké sněmovny.
Řada lidí má o prezidentských pravomocích přehnané mínění. Hlava státu nemůže zatáhnout zemi do války, jak například tvrdily billboardy neúspěšného kandidáta Andreje Babiše (ANO). Prezident ze své vůle také nemůže vyhlásit mobilizaci. Nejprve by musely obě komory Parlamentu vyhlásit válčený stav, mobilizaci by pak musela navrhnout prezidentovi vláda. Až poté by měla hlava státu případně možnost mobilizaci vyhlásit. Ta by se navíc týkala v první fázi pouze vojáků v záloze. Jasné pravomoci jsou definovány Ústavou České republiky, zejména v článcích 62 a 63 v Hlavě třetí.
Evropské volby
Absolutní pravomoci prezidenta
Petr Pavel se prezidentského úřadu ujme 8. března. Ve své funkci bude mít jasně dané pravomoci, které může vykonávat nezávisle na ostatních. Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Také odvolává vládu a přijímá její demisi. Prezident svolává zasedání Poslanecké sněmovny, rozpouští Poslaneckou sněmovnu a pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním funkce prozatímně do jmenování nové vlády. Z toho plyne, že například pověření předsedy vítězné strany o sestavení vlády není definované Ústavou. Jde pouze u zvyk.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Štangle salámu nebo hlídání dětí. Co poslanci vsadili na prezidenta?
Mimo Poslaneckou sněmovnu zasahuje prezident i do jiných institucí. Jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy. V tomto případě ale musí se jmenováním soudců souhlasit Senát.
Ze soudců jmenuje předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu. Hlava státu jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu a jmenuje členy bankovní rady České národní banky. V případě centrální banky bude mít nově zvolený prezident jen jednu volbu. V prosinci roku 2024 totiž končí mandát Tomáši Holubovi.
Prezident kromě toho odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem nebo zahlazuje odsouzení. Má také právo vrátit Parlamentu přijatý zákon. To se ale nevztahuje na ústavní změny. V případě souhlasu podepisuje zákony.
Rozhodnutí s kontrasignací
Článek 63 Ústavy České republiky hovoří o tom, jaké pravomoci má prezident s kontrasignací. Hlava státu totiž sjednává mezinárodní smlouvy, které však může přenést na vlády a s jejím souhlasem i na jednotlivé členy kabinetu. Kromě toho je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí či pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí.
Prezident také vyhlašuje s kontrasignací volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu nebo jmenuje a povyšuje generály. Hlava státu také propůjčuje či uděluje státní vyznamenání, jmenuje soudce nebo nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo. V případě, že by zahájeno bylo, tak může rozhodnout o jeho nepokračování. Prezident také může udělit amnestii.
V Ústavě je také uvedeno, že tyto pravomoci s kontrasignací předsedy vlády či pověřeného člena vlády, odpovídá vláda.
Petr Pavel získal v druhém kole prezidentských voleb 58,32 procenta hlasů a Andrej Babiš pouze 41,67 procenta voličů při volební účasti 70,25 procent. Petr Pavel se ujme prezidentského úřadu 8. března poté, co Miloši Zemanovi vyprší druhý pětiletý mandát.
