Pravomocí má český prezident o něco více než jeho protějšky v okolních zemích. Jde zejména o rozsah práv při jmenování ústavních soudců či šéfa centrální banky. V některých případech se však jedná jen o drobnosti, upozornil František Lavička ze zahraniční redakce CNN Prima NEWS.
Ve většině evropských zemí převládá parlamentní systém, prezidenti proto mají oproti šéfům vlád omezenější pravomoci. To je ostatně případ i České republiky a jejích sousedů. Z tohoto typu uspořádání pak vyplývá i fakt, že prezidenti si neužívají přílišného věhlasu.
„Můžeme se sami sebe ptát, kolik jich známe, už jenom z okolních zemí,“ poznamenak Lavička v pořadu Nový den.
Evropské volby
Mezi nejdůležitější práva prezidenta v parlamentních politických systémech patří zpravidla jmenování premiéra a vlády, rozpouštění parlamentu, jmenování ústavních soudců či členů bankovní rady, udělování milostí či vetování zákonů.
V celoevropském měřítku má český prezident relativně silné pravomoci. Při jmenování ústavních soudců může totiž přicházet s vlastními návrhy, které schvaluje Senát. V jiných zemích naopak často hlava státu vybírá z kandidátů, navržených Parlamentem.
Podobná situace nastává i při jmenování vedení centrální banky. „Český prezident má v tomto případě velmi vysoké pravomoci. Volí podle svého gusta a nepotřebuje kontrasignaci vlády ani schválení Parlamentem, Poslaneckou sněmovnou či Senátem,“ vysvětlil reportér zahraniční redakce.
Superduel: Bitva o Hrad mezi Petrem Pavlem a Andrejem Babišem Zdroj: CNN Prima NEWS
Silnější prezident než u sousedů
Způsob jmenování ústavních soudců a guvernéra centrální banky odlišuje český systém například od Slovenska, kde je prezidentkou Zuzana Čaputová. Národná banka Slovenska má navíc slabší pozici, kvůli euru totiž nemůže aplikovat vlastní měnovou politiku.
„Český prezident má o něco vyšší pravomoci, je to ale na debatu ústavních právníků,“ shrnul svůj pohled Lavička. Dodal však, že český systém se od východních sousedů kvůli dlouhodobému společnému vývoji jinak příiš neliší. Podobná situace je pak i v Polsku, kde je hlavou státu Andrzej Duda.
Slabší postavení mají německy mluvící sousedi. V Německu, kde Frank-Walter Steinmeier slouží jiź své druhé období, jako v jednom z mála systémů v Evropě nefunguje přímá volba. Prezidenta vybírá Spolkové shromáždění, většinou se proto jedná o kompromisní kandidáty.
V Rakousku jsou prezidenti sice ústavně silní, své pravomoci však většinou naplno nevyužívají. Prezident Alexander Van der Bellen se ale v posledních letech musí v politice více angažovat, kvůli velmi různorodému parlamentu.
