Nerudová chce měnit pravomoci prezidenta kvůli inflaci. Nesmysl, tvrdí řada ekonomů
Kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová Zdroj: Viet Tran
Česká národní banka (ČNB) rezignovala na boj s inflací, uvedla prezidentská kandidátka a ekonomka Danuše Nerudová. Navrhuje proto změnu Ústavy, aby prezident potřeboval při výběru guvernéra centrální banky podpis premiéra. Oslovení ekonomové uvedli, že je diskutabilní, zda ČNB situaci zvládá a výzvy ke změně Ústavy považují někteří z nich za předvolební politický boj a vymezení se vůči současnému prezidentovi Miloši Zemanovi.
„Jsme 5. nejhorší v EU. Máme nejvyšší pokles reálných mezd za posledních 20 let. Ani při globální finanční krizi neklesly reálné mzdy o desetinu. A co hůř? ČNB rezignovala, nezvedá úrokovou sazbu a inflace tak dále požírá lidem úspory,“ napsala na Twitter Nerudová. „Myslím, že je na čase zahájit debatu o tom, zda by neměl o výběru guvernéra ČNB rozhodovat vedle prezidenta na základě kontrasignace také předseda vlády,“ doplnila.
Čtěte také
Podle oslovených ekonomů je však potřeba brát kritiku s nadhledem. „Debata o nastavení měnové politiky, zejména v takového mimořádné inflační době, je zajisté správná a oprávněná. Bohužel z úst některých kritiků jde spíše o kritiku osobní. Často tak debata v poslední době sklouzla do podoby – chytří sazby zvyšují, hloupí snižují. Takto ale samozřejmě měnová politika nefunguje,“ sdělil pro CNN Prima NEWS ekonom Martin Slaný z DRFG.
„Úrokové sazby jsou relativně vysoko, bezesporu působí restriktivně. Otázkou je, zda dostatečně vysoko a jak dlouho mají zůstat vysoké. To není triviální otázka. Dalším problémem, před kterým měnová politika stojí, je, že růst úrokových sazeb centrální banky nepůsobí na inflaci přímo a okamžitě, ale se zpožděním 12 až 18 měsíců,“ vysvětlil Slaný.
Podobně hovoří také ekonom BHS a poradce premiéra Štěpán Křeček. „Domnívám se, že úrokové sazby není nezbytně nutné dále zvyšovat, protože jsme se již pravděpodobně dostali za inflační vrchol a nyní se bude míra inflace spíše snižovat. Nicméně určitě bychom měli být obezřetní s tím, kdy začneme snižovat úrokové sazby. Kdybychom úrokové sazby začali snižovat příliš brzy, mohla by se inflace začít vracet. V případě, že centrální bankéři budou uvažovat podobně jako já, jsem přesvědčen, že naše měnová politika skutečně může být po delší dobu relativně výrazně utažená,“ okomentoval aktuální situaci.
Nerudové návrh je nesmysl
Návrh prezidentské kandidátky proto někteří z ekonomů považují spíše za politickou hru. „Co se týče jmenování bankovní rady, je návrh na kontrasignaci předsedou vlády zcela nesmyslný a šel by proti tomu, jak je nastavena moderní měnová politika v posledních dekádách. Oddělení měnové a fiskální politiky i oddělením personálním je jeden z prvků, který vede k nezávislosti měnové politiky, a tím i lepší péči o cenovou stabilitu. Nezávislost centrální banky, rozumějme na vládě, je klíčový prvek,“ uvedl Slaný.
Čtěte také
„Navíc se obávám, že zapojení další instituce do procesu jmenování členů bankovní rady, ať už kontrasignace, nebo schvalování návrhů jako třeba v případě ústavních soudců, by bylo velmi nešťastné i z důvodů vnášení nejistoty. Dlouhé nebo nejednoznačné politické diskuse o personálním složení by na rozdíl třeba od Ústavního soudu, kde to nemá reálný ekonomický efekt, mohlo pravidelně destabilizovat finanční trhy. Stávající systém jmenování členů rady považuji za dostatečný,“ doplnil.
Podobně hovoří také ekonom Lukáš Kovanda. „Lze o tom odborně debatovat. Nicméně nejprve je třeba prokázat, že současné nastavení selhalo a že ČNB provádí jednoznačně špatnou měnovou politiku. To však říci nelze. Takže požadavek kontrasignace vlastně v tuto chvíli nemá opodstatnění. Je proto tedy spíše jen politickým aktem. Je totiž zastřenou snahou ve své podstatě se vymezit hlavně vůči současnému prezidentovi, jenž přece bankovní radní – kteří údajně na boj s inflací rezignovali – sám a jediný jmenoval,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
„Vlastně se tím říká, že za současnou rapidní inflaci a tedy výrazné reálné chudnutí obyvatelstva může bankovní rada a hlavně právě prezident, jenž ji jmenoval. A říká se tím i to, že nový prezident(ka) by toto nedopustil. Zkrátka, veřejnost si tak má podprahově ze sdělení vzít to, že zatímco s nynějším prezidentem se má špatně a chudne, s tím novým bude líp,“ doplnil Kovanda.
Evropské volby
Potřebujeme pojistky, tvrdí jiní
Ne však všichni oslovení ekonomové jsou toho samého názoru. „Už řadu let upozorňuji na nevhodný způsob jmenování členů bankovní rady, kdy je tato pravomoc koncentrovaná pouze do jedněch rukou bez žádné pojistky. Bylo by vhodné použít stejný přístup jako i jmenování soudců Ústavního soudu, tedy doplnit kontrasignaci Senátem,“ míní David Marek z Deloitte.
Změnu by podpořili také někteří senátoři. „To je jedna z výlučných pravomocí prezidenta, ale většina pravomocí je kontrasignovaných, takže to podle mě stojí za debatu, zda to nepřesunout mezi kontrasignované pravomoci, kde by potřeboval souhlas vlády, protože to zásadním způsobem ovlivňuje hospodářskou situaci země,“ sdělila senátorka za Spolu Hana Marvanová.
„Tahle výjimka je z doby, kdy byla ještě nepřímá volba prezidenta. Ve světle toho, že je prezident ústavně neodpovědný, je v podstatě neodvolatelný a přitom má tuhle pravomoc samostatně. Takovou diskusi já určitě podpořím,“ doplnila.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
