Strach části voličů z možné mobilizace a zatažení do války je bezpředmětný, protože prezident takový krok jednoduše učinit nemůže. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekl senátor a předseda Stálé komise Senátu pro Ústavu Zdeněk Hraba. Podle člena senátorského klubu ODS a TOP 09 má hlava státu jen omezené pravomoci. Kromě toho se v horní komoře Parlamentu diskutuje, že by se ještě více zúžily.
U části veřejnosti panují obavy, že pokud dojde ze zvolení Petra Pavla prezidentem, tak bude vyhlášena mobilizace.
Sám tak učinit nemůže. Mobilizace se vyhlašuje podle branného zákona pouze na návrh vlády a při vyhlášení válečného stavu. Je to poměrně složitý proces a sám ze své vůle o tom prezident nerozhodne. Navíc je potřeba dodat, že mobilizace by se týkala pouze záloh. Tedy celá hypotetická diskuze se točí pouze okolo mobilizace v současnosti nízkých tisícovek lidí.
Jak by mobilizace ve skutečnosti vypadala? Co všechno by se muselo stát, aby k ní došlo?
Předně by muselo dojít k válečnému stavu. Tedy stavu napadení republiky nebo obrany podle mezinárodních závazků. Uskutečnit by se musely schůze obou komor Parlamentu, kde by o válečném stavu rozhodovala většina v Poslanecké sněmovně i v Senátu. Tedy 41 senátorů a 101 poslanců. Na základě válečného stavu by mohla vláda navrhnout prezidentovi republiky mobilizaci a prezident by následně mohl mobilizovat vojáky v záloze. Tedy jenom ty občany, kteří jsou v tu dobu záložáky.
Může nás prezident zatáhnout do války? Právník v sedmi bodech vysvětlil, proč je to nesmysl
„Nezavleču Česko do války. Jsem diplomat. Ne voják.“ S takovými slovy zaútočil expremiér Andrej Babiš (ANO) na svého prezidentského protikandidáta Petra Pavla. Bývalý premiér tím odkazoval na to, že Pavel dříve působil jako vysoký představitel české armády i NATO. Za kontroverzní předvolební billboard okamžitě schytal kritiku nejen od svých odpůrců, ale také ústavních právníků. Například podle Jana Kysely prezident ani nedisponuje legislativními možnostmi, jak „zatáhnout Česko do války“.
Kdy by mohl být vyhlášen válečný stav?
V případě napadení České republiky nebo v případě plnění mezinárodních závazků. Nejspíše by se jednalo o napadení v rámci smlouvy NATO.
Může vůbec prezident vyhlásit sám o své vůli jakýkoliv stav?
Podle zákona o bezpečnosti České republiky existuje stav ohrožení státu, nouzový stav a válečný stav. Za určitých podmínek ho může vyhlásit Parlament, respektive vláda.
Kromě mobilizace mluví kandidát na prezidenta Andrej Babiš o tom, že Petr Pavel chce zatáhnout Českou republiku do války. Má hlava státu na něco podobného pravomoci?
V rámci jeho pravomocí tuto možnost nemá. Samozřejmě se prezident může nešťastně vyjádřit a může to být bráno jako slovní útok. Takto se ale války nezahajují a myslím si, že v kontextu ústavnosti je to vyloučené.
Evropské volby
Senát diskutuje o omezení pravomocí prezidenta
Prezident je také vrchním velitelem ozbrojených sil. Kam sahají jeho pravomoci v oblasti armády?
Jeho vojenské pravomoci sdílí částečně s ministrem obrany. Má určitou možnost, kdy vstupuje do řízení u kárných opatření. Hlava státu také jmenuje náčelníka generálního štábu na návrh vlády. Schvaluje vojenské řády, jmenuje či povyšuje generály. V tomto směru je vrchním velitelem ozbrojených sil.
V případě nejhoršího scénáře velí armádě náčelník generáního štábu. A to ze své pozice, kdy je v každodenním kontaktu s armádou a zná všechny možnosti a limity vojska. Je naprosto vyloučené, aby prezident velel v bitevním poli.
Předsedáte Stálé komisi Senátu pro Ústavu České republiky a jste členem ústavněprávního výboru. Diskutujete o možnostech rozšíření prezidentských pravomocí?
V úterý jsme měli senátní jednání, na které jsme pozvali i kolegy z Poslanecké sněmovny. Jednali jsme o 21 bodech, kde je možné diskutovat o změnách Ústavy. Rozšíření pravomocí nebylo obsahem žádného z nich. Je to spíše naopak. Diskutuje se o omezení pravomocí, kdy by se kontrasignovaly milosti odsouzených nebo zahlazení odsouzení. Bavíme se také o tom, že by kontrasignace mohla být při jmenování členů bankovní rady, podobě jako je tomu u soudců Ústavního soudu.
Zmínil jste kontrasignaci, která je součástí abolice. Ukazuje se na případu prezidenta Miloše Zemana a Petra Fialy, který nesouhlasil s abolicí, že je kontrasignace potřebná i v případě milostí?
To je otázka na širší diskuzi. Pokud prezident vykonává funkci jakési poslední instance – spravedlnosti, tak bych to pochopil. Dokázal bych si představit obě varianty. Nemám na to vyhraněný názor. Mělo by to být ale v závažných důvodech a nikoli v libovůli. Kontrasignace při zahájení trestního stíhání má smysl. I když dotyčný může být stíhán nespravedlivě.
Vláda chce širší vojenské pravomoci. Opozice změnu Ústavy odmítá, co na to zájemci o Hrad?
Třicet let od vzniku Ústavy České republiky čeká tento zákon důležitá změna. Vláda chce rozšířit okruh možností, za kterých bude možné bez souhlasu Parlamentu pozvat do země zahraniční armádu nebo české vojáky poslat za hranice. Opozice změnu odmítá. Její členové varují, že ustanovení bude možné zneužít.
Prezident jmenuje i členy bankovní rady České národní banky. Rada by měla být nezávislá. Pokud by se na návrzích členů shodoval i Senát, tak by podle vás nebyla ohrožena tato podmínka?
Ústavní soud je také nezávislý. Někdy mají ústavní soudci úplně jiný názor než senátoři nebo poslanci. V tomto případě to nijak neomezuje. Je v tom určitá kontrola, aby došlo k vyvážení výkonné, zákonodárné a soudní moci. Česká národní banka je mimo tyto tři moci. Pokud by prezident mohl navrhnout Senátu členy bankovní rady, tak by o nich bylo věcně diskutováno. Podobně jako o kandidátech do Ústavního soudu, které navrhl prezident Zeman. Ne každý kandidát byl zamítnut. Pana profesora Pavla Šámala jsme schválili a nyní budeme jednat o docentu Janu Svatoňovi. Senát se dívá na kandidáta z pohledu odbornosti a kvality, nikoli podle toho, kdo ho navrhl.
Na změnu Ústavy je potřeba většina v obou komorách Parlamentu. Je nějaký návrh, který by byl v současném zastupení Senátu i Poslanecké sněmovny průchozí?
Témat k diskuzi je poměrně hodně. Napadá mě například fixní volební termíny, kdy by se volby odehrávaly v pevně danou dobu. Podobně by mohl projít i klouzavý mandát u poslanců a členů vlády. Jak jsem si zjišťoval u kolegů, tak je i shoda na rozpočtové odpovědnosti a ústavní ochraně vody. U návrhů ale chceme vidět obsah a náplň.
A návrh na ústavní právo na hotovost?
Můj názor je kladný. Určitě mám nějaké výtky, protože byl navržen k přechodným ustanovením a já bych viděl návrh spíše v ochraně majetku. Je ale potřeba diskutovat samotnou podobu zákona. Tedy aby neomezoval jiné platby, jako je například bezhotovostní. Jsme ale mezi prvním a druhým čtením v Senátu. Pokud by návrh prošel, tak musí projít dalšími třemi čteními v Poslanecké sněmovně a vrátil by se zpět do horní komory. To je celkem pět hlasování, takže se s návrhem může stát opravdu cokoliv.
