Jsme jako dojné krávy, tvrdí studenti. Největší soukromá VŠ to odmítá. Rozhodne soud

Zda to tak skutečně je, či nikoliv, by mělo být známo už 3. června, kdy se očekává výsledek soudního řízení u Okresního soudu v Chebu. Výraznou většinu dosud vedených sporů škola vyhrála. Podle advokáta Chalupy jsou ale nyní na stole nové okolnosti a soudy jsou připraveny k nim přihlédnout. Svědčí o tom podle něj i skutečnost, že na červnové rozhodnutí čekají další soudci v podobných případech napříč republikou, kteří si vyžádali dokumentaci k této kauze.

„Jednání školy připomíná jednání tzv. šmejdů. Netvrdím, že musí dojít ke zrušení školy, ale rozhodně by bylo zapotřebí dojít k její transformaci a morální (hodnotové) obrodě. To, jak jsou některé smlouvy o studiu koncipované, není náhoda. Je samozřejmě právně v pořádku, pokud si škola zajišťuje finanční prostředky na svůj chod, nicméně nelze to dělat často neférovým oportunistickým způsobem, kdy na základě líbivých slibů a marketingových sloganů si uchazeče o studium předem smluvně ‚zaháčkuje‘, aby je následně finančně drtila a vedla s nimi soudní spory. Popsaným způsobem si tak škola v řadě případů vytvoří ze svých studentů a jejich rodičů de facto omámené dojné krávy, ze kterých následně jen vytahuje peníze,“ řekl pro CNN Prima NEWS advokát Chalupa, který ve sporu se školou zastupuje studentku Anastázii Budajovou.

Anastazie Budajová uzavřela smlouvu o studiu se školou v srpnu 2019. Hlavní spor se v jejím případě točí kolem údajného slibu, že bude v rámci oboru Ekonomika a management podniku otevřeno zaměření psychologie managementu. Písemný doklad o tomto závazku ale studentka nemá. Budajová tvrdí, že chtěla navázat na předcházející studium psychologie umění a rozšířit si tak svou specializaci.

Přestože byla vyzvána ke zvolení příslušných předmětů v rámci zaměření, což studentka chtěla učinit, škola je nevypsala. Anastázii tak vzdělávací instituce podle jejích slov neumožnila studium ani jediného předmětu v rámci její specializace a v prvním semestru nakonec studovala management jako takový, na který se ale nehlásila.

Změna nenastala ani v lednu 2020 a Anastázie následně studium přerušila. Poté přišel covid a ani tehdy nebyla podle studentky specializace otevřena. Tím podle ní zároveň nebyla zachována ani kvalita studia – jelikož se přešlo na distanční výuku. Z uvedených důvodů se rozhodla studium v závěru roku 2020 ukončit. Následně jí od školy přišlo vyúčtování ve výši 51 800 korun na zaplacení druhého a třetího semestru, a to navzdory skutečnosti, že fyzicky odchodila pouze jeden semestr. Od té doby studentka, podobně jako její další kolegové, vede spor se školou – ta si vedle školného nárokuje i úroky z prodlení 0,3 procenta z dlužné částky denně a náhradu nákladů řízení.

Škola se ke sporu redakci vyjádřila dvakrát. Nejprve v únoru 2022 v rámci osobní komunikace s kvestorem Milanem Hálou, kterého škola označuje jako finančního specialistu, a tajemnicí rektorky Alenou Svobodovou. Podruhé písemně v květnu.

S ohledem na zákon o ochraně osobních údajů i probíhající soudní řízení zástupci AMBIS pokaždé odmítli komentovat konkrétní případy, vyjadřovali se pouze obecně.

AMBIS: Studenti jsou dospělí a svéprávní

Na konkrétní slova advokáta Chalupy o údajném jednání „šmejdů“ škola nechtěla přímo reagovat s tím, že argumentace je „absurdní a nezasluhuje jakéhokoliv bližšího komentáře“.

Doplnila, že se vždy řídí podle zákonů. „Ve vztahu ke studentům, popř. uchazečům o studium, škola postupuje plně v souladu s právními předpisy a není pravdou, že by svým jednáním dostávala studenty do finanční tísně. Zároveň je patrné, že AMBIS se svou činností nepochybně nikterak neodchyluje od jakékoliv jiné, obdobné, soukromé vysoké školy. AMBIS nepřijímá žádné studenty na začátku jejich života, ale nejdříve až po dovršení jejich plnoletosti, kdy jsou na ně právním řádem České republiky kladeny stejné podmínky jako na každého dospělého svéprávného člověka,“ uvedla v prohlášení škola.

Jak bylo řečeno, případ Anastazie Budajové vzdělávací instituce nekomentovala. Jen uvedla, že zmíněný obor psychologie managementu nikdy nenabízela a vysvětlila, co jsou tzv. zaměření.

„Škola se nemůže vyjadřovat ke konkrétním případům s ohledem na GDPR, na což jsme opakovaně upozorňovali. Součástí studijních oborů jsou ale tzv. zaměření. Zaměření si studenti volí po prvním semestru studia. Zaměření se skládá z několika předmětů, které si postupně, každý semestr, volí student k povinným předmětům. Tato zaměření, tedy i zaměření psychologie managementu, se otevírají podle zájmu ze strany studentů. Minimální počet studentů pro otevření zaměření je 20. S tím jsou uchazeči seznámeni v příloze smlouvy o studiu,“ uvedla pro CNN Prima NEWS škola v prohlášení.

Advokát: Na sto procent vyhrajeme

Podle Chalupy je přístup školy ke studentům jen jednou z mnoha linií, o níž se u soudu opírají. Ta hlavní míří především na to, jaký oficiální vztah vlastně podpisem smlouvy o studiu mezi studentem a školou vzniká. Obhájce je v kontaktu s dalšími studenty, kteří jsou se školou ve sporu. Obrátili se na něj i kolegové advokáti v dalších obdobných sporech, ale především studenti, kteří se cítí být poškozeni. A právě na základě zkušeností z dalších kauz mluví Chalupa o tzv. modelovém chování školy.

„Dle mého názoru výsledek soudního sporu v Chebu bude naprosto precedentní v základních právních otázkách. Se vší pokorou od začátku věříme ve vítězství na 100 procent. Ukazuje mi to i předběžný právní názor soudu, který je v mnoha ohledech naprosto jednotný s naší právní argumentací použitou v rámci žalobní obrany. Proto s notnou dávkou zdravého sebevědomí věřím, že spor se školou vyhrajeme,“ doplnil advokát Chalupa.

Mezi těmi, kdo netrpělivě očekávají výsledek, je například rodina Erychlebových. Ti se na redakci CNN Prima NEWS obrátili již koncem loňského roku s tím, že po nich škola žádá uhrazení školného, aniž by dcera Barbora Erychlebová byť jen minutu na škole studovala. Redakce se od té doby seznámila nejen s jejich případem, ale i s případy dalších téměř deseti lidí, které podobný osud potkal.

„AMBIS zneužívá neznalost a nezkušenost mladých lidí, kteří jsou na startu života. Dopustili by, aby mladí lidé vstupovali do života s dluhy, a to vůbec nemluvím o lichvářských praktikách navyšování úroků. Chci, aby to všichni studenti, kteří o studiu na této škole uvažují, věděli, a měli ještě šanci to změnit,“ začíná své vyprávění velmi kriticky Markéta Erychlebová, matka dvacetileté Barbory Erychlebové o Vysoké škole AMBIS.

Když Barbora v srpnu 2020 podepisovala smlouvu o studiu na tři roky v rámci programu bezpečnostní management, kterou má redakce CNN Prima NEWS k dispozici, rozhodně netušila, že v roce 2022 se bude se školou soudit o nejméně 60 tisíc korun vyčíslených k březnu 2021. Problém v jejím případě nastal ve chvíli, kdy se snažila o změnu oboru.

„Omlouvám se, že ruším takto při neděli večer, ale už jsem vážně zoufalá. Již přes tři týdny řeším změnu oboru z bezpečnostního managmentu (BM) na ekonomiku a managment (EMP) a poté co mi paní tento pátek řekla, že už by vše mělo být v pořádku změněno, tak jsem si šla konečně dělat rozvrh a zjistila jsem, že obor u mě sice změnili, ale změna v systému chybí. Tudíž si stále nemohu zapsat předměty. Žádám Vás tedy o pomoc,“ napsala Barbora 4. října 2020 v mailu adresovanému Janu Síkorovi z AMBIS.

Ten jí den poté odpověděl, že by mělo být vše v pořádku. „Nyní již máte EMP studium. Můžete si zapsat předměty (přepněte si studium z BM na EMP,“ stojí v e-mailu od manažera informačního systému.

Ke změně podle Barbory došlo ale pouze na papíře, nikoliv v IT systému školy. Škola tvrdí, že to tak ale nebylo. Studentce po nesrovnalostech a dlouhé době, kdy se nejasnosti táhly, došla trpělivost a dala jasně najevo, že po těchto zkušenostech už nechce pokračovat v žádném oboru. Škola odepsala, že je to tak v pořádku, ale že i tak  musí zaplatit za dva semestry, k jejichž platbě se ve smlouvě o studiu zavázala. Následně AMBIS zaslal upomínku se splatností 21. prosince 2020.

Proč platit, když nestudujete?

„Nevím, proč by má dcera měla platit za něco, co nedostala, a navíc po naprosto ostudném a neschopném chování ze strany školy, která s ní úmyslně nekomunikovala. Celou věc jsme považovali za uzavřenou, o to víc mě překvapilo, že na jaře 2021 nám napsali jejich právníci s tím, že dlužíme skoro 60 tisíc korun. Roztočil se šílený kolotoč, který, doufám, nejen pro nás brzy spravedlivě skončí. Student se zaváže podepsat soukromé VŠ dobře sepsanou smlouvu, ale škola musí vytvořit studentům podmínky a servis pro studium. A to se v případě mé dcery nestalo,“ řekla CNN Prima NEWS Markéta Erychlebová.

Kromě školného za dva semestry studia by měla její dcera zaplatit i úroky z prodlení ve výši 0,1 procenta z dlužné částky denně a výdaje na právní služby. Jde nejméně o 60 tisíc korun, celou částku rodina nezná, jelikož ta se odvíjí i od délky procesu.

Vzhledem k tomu, že rodina odmítla peníze zaplatit, po téměř dvou letech se případ dostal k Okresnímu soudu v Mladé Boleslavi, který v únoru rozhodl, že Barbora musí peníze zaplatit a nastavil jí splátkový kalendář. Na to ale právníci z advokátní kanceláře Burdová, kteří zastupují AMBIS, nepřistoupili. Odvolali se a požadují zaplatit vše ve dvou splátkách na místo splátkového kalendáře, který stanovil soud a proces se tak táhne dál.

Škola radí, ať jde studentka pracovat

„Žalovaná uvedla, že nastoupila na další, opět soukromou vysokou školu, kde hradí školné za jeden semestr ve výši 29 tisíc Kč. Toto školné hradí její rodiče. Žalovaná tak přesto, že neuhradila školné žalobkyni, tak namísto snahy o úhradu dluhu např. zaměstnáním na plný pracovní úvazek, nastoupila opět na soukromou vysokou školu. Její majetkové poměry tak evidentně umožňují a v době splatnosti dluhu umožňovaly, aby ho žalovaná uhradila,“ píše právní zástupce školy v odvolání z února letošního roku, které má redakce také k dispozici.

Proti rozhodnutí Okresního soudu v Mladé Boleslavi se odvolala i Barbora Erychlebová a obě strany tak čekají na odvolací Krajský soud v Praze.

Škola zároveň zdůrazňuje, že vždy uzavírá smlouvy s dospělými lidmi, kteří jsou právně způsobilí a jsou ve věku, kdy už běžně uzavírají pracovně právní smlouvy nebo smlouvy o úvěrech atd. a musí tak být schopní dodržet i závazky pramenící z uzavření smlouvy o studiu se soukromou vysokou školou.

Hlavní otázky tak znějí: Má student platit za něco, co v podstatě nedostal? A opačně, proč by to platit neměl, pokud smlouvu podepsal a v ní je jasně uvedeno, že peníze bude muset zaplatit bez ohledu na to, „zda ke studiu nastoupí či nikoliv“.

Podle advokáta Chalupy jde o to, že mezi studentem a školou je na základě smlouvy o studiu uzavřen spotřebitelský vztah, škola to ale vidí jinak.

Studium jako koupě bot. Můžete ho reklamovat?

„Podle nás jde jasně o spotřebitelský vztah. Škola se brání tím, že je veřejný subjekt a že realizuje veřejnou službu a tím pádem jim zákon o vysokých školách umožňuje jednat vždy jednostranně jakožto orgán veřejné moci a stanovovat si poplatky za studium a další podmínky spojené se školným, jak chtějí. To ale není úplně pravda, škola bohužel pravidelně argumentuje zavádějícím způsobem. Říkáme, že vždy existuje i druhá strana mince. Relevantní judikatura (tzn. týkající se školného), kterou se škola zaštiťuje, se vztahuje pouze na subjekty, které uspokojují veřejné (státní) potřeby a které jsou zcela nebo hlavně financovány z veřejných prostředků, a to AMBIS není, a tudíž se na ni tato judikatura nevztahuje. Jde o soukromou akciovou společnost, která je založená za účelem generování vlastního zisku a poskytuje studium na úrovni spotřebitele v soukromoprávním vztahu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Chalupa.

Skutečnost, že škola není financovaná ze státního rozpočtu, potvrzuje i ministerstvo školství. Zároveň dodává, že proto nemá kompetence zasahovat do právní úpravy školného.

„MŠMT není nadřízeným orgánem soukromých vysokých škol a jejich činnost spočívající v uskutečňování akreditovaných studijních programů není financována ze státního rozpočtu, ale ze soukromých zdrojů. Kompetence ministerstva zasahovat do právní úpravy školného na soukromých vysokých školách je omezena zákonem o vysokých školách, resp. zákon o vysokých školách nedává ministerstvu právní nástroje jakkoli do úpravy školného zasahovat, neboť by se jednalo o zásah do soukromých práv právnické osoby,“ uvedla pro CNN Prima NEWS tisková mluvčí resortu Aneta Lednová.

Škola 24. května 2022 poskytla redakci velmi obsáhlé vyjádření, ve kterém argumentuje, že skutečně o spotřebitelský vztah nejde. Celé vyjádření je k dispozici zde.

„Při uzavření smlouvy o studiu se nejedná o typický vztah prodejce zboží a neobeznámeného kupujícího či příjemce klasické služby, na jehož ochranu jako spotřebitele mají ustanovení o spotřebitelské smlouvě především sloužit. Nejedná se o servis či koupi automobilu apod., jedná se o poskytování vzdělávání jako ústavně zaručeného práva na základě ZVŠ,“ uvedla škola a dodává, že podle vysokoškolského zákona tak k naplnění definice veřejnoprávního vztahu dochází.

„Z toho plyne, že právní vztahy vznikající při realizaci studia musí být tedy bez ohledu na druh školy, na níž je studium realizováno, nutně považovány za vztahy veřejnoprávní a není na ně možno aplikovat ustanovení o spotřebitelských smlouvách,“ dodává škola a ještě doplňuje vyjádření České obchodní inspekce z 23. února 2021, které říká totéž. „Podle názoru České obchodní inspekce nevystupuje student ve vztahu k vysoké škole v pozici spotřebitele,“ uvádí škola v prohlášení, které zaslala redakci s odkazem na 26. března 2021, kdy inspekce škole takto odpověděla na jí vznesený dotaz.

Právě skutečná povaha vztahu vzniklého mezi školou a studentem prostřednictvím smlouvy je jednou z předběžných otázek, které budou muset soudy zřejmě také vyjasnit. Pokud soudy označí za správný jiný než v současnosti uplatňovaný přístup, AMBIS je podle svého vyjádření pro CNN Prima NEWS připraven reagovat. „Pokud bude tato (záležitost, pozn. red.) řešena do budoucna soudně odchylně, bude na toto škola reagovat v rámci změny smluvní dokumentace,“ uvádí v prohlášení AMBIS.

Smlouvy AMBIS jsou neplatné, tvrdí právník

Pokud by se prokázalo, že mezi studentem a školou spotřebitelský vztah je, vedlo by to podle Chalupy k závěru, že smlouva o studiu, jak ji vybraní studenti v letech 2019 nebo 2020 podepsali, je neplatná.

„V soukromoprávních (spotřebitelských) vztazích musí být rovnost. Je to jako když si jdete koupit boty a oni by vám řekli, že nemáte právo je reklamovat. Toto je jeden z hlavních předpokladů pro neplatnost (neexistenci) smlouvy jako takové,“ doplnil Chalupa.

Zda to tak je, či nikoliv, rozhodne až soud. Dá se očekávat, že výsledek soudního sporu u okresního soudu v Chebu může ovlivnit rozhodnutí i v další případech.

Zda je postup školy správný, jsme se ptali i ministerstva školství (MŠMT). Resort v první řadě uvedl, že nemá pravomoci zasahovat do fungování školy. Zároveň ale přiznal, že se na něj někteří ze studentů v posledním roce obrátili. Ministerstvo jim doporučilo, aby se s celou věcí kolem výše poplatků a jejich vymahatelností obrátili na soud.

„Jedině soud může posoudit zákonnost obsahu smlouvy a pak autoritativně rozhodnout o tom, zda je student povinen finanční závazky uhradit, či nikoliv. Stěžovateli jsme tak doporučili, aby otázky platnosti smlouvy a oprávněnosti vymáhané částky řešili soukromoprávní cestou,“ dodala Lednová z MŠMT, a potvrdila tak Chalupova slova o tom, že se mezi studentem a školou jedná o soukromoprávní vztah.

Jako příklad dalšího sporu uveďme studentku Josefínu Šjutevovou. Ta se školou smlouvu o studiu podepsala 15. června 2021. Podle podmínek jí zbývalo dodat maturitní vysvědčení. To už ale neudělala a 28. září 2021 napsala, že z důvodu ztráty zaměstnaní a tudíž nemožnosti platit za studium, do školy nenastoupí. AMBIS jí stejně jako v případě Erychlebové informoval o tom, že se ale na základě smlouvy zavázala k zaplacení dvou semestrů a bude je tak po ní požadovat.

Praxi ze strany školy popsal v únoru CNN Prima NEWS i její zástupce, kvestor Milan Hála. Nedodání maturitního vysvědčení může být důvodem ke zrušení smlouvy. Problém je nejspíš v tom, že Josefína vysvědčení nedodala proto, že si rozmyslela studium, nikoli kvůli tomu, že by maturitu neudělala. „Pokud student neudělá maturitu a dodá nám potvrzení, že ji neudělal, buď poštou, nebo osobně, tak smlouva zaniká bez jakýchkoliv nároků z obou stran. Druhá možnost odstoupení od smlouvy je do 14 dnů od podepsání smlouvy. Další možnosti odstoupení se studenty neřešíme,“ uvedl Hála.

Josefína Šjutetová od školy stejně jako další následně 9. prosince 2021 dostala vyrozumění o povinnosti zaplatit, přičemž jí také nabíhají úroky z prodlení. Na rozdíl od případu Erychlebové jde ale o úroky vy výší 0,3 procenta za každý započatý den prodlení. Zatím škole nic nezaplatila s tím, že čeká, jak dopadne soud v ostatních případech.

Co je víc? Právo, nebo morálka?

Studenti se často odvolávají i na údajné nemorální chování ze strany školy. Ač se na první pohled zdá, že taková cesta nemůže u soudu uspět, advokát Tomáš Chalupa tvrdí, že i na to je třeba pamatovat.

„Jde mi o tu morální stránku, která je naprosto prasácká. Škola z nás tahá peníze za každou drobnou malou změnu a sama spousty závazků neplnila a neplní a nelze to omluvit tím, že mají málo lidí nebo je covid,“ popisuje další studentka, čtyřiapadesátiletá Hana Kuková, která se se školou soudí od roku 2021. Spory mimo soud se ale táhnou už od roku 2018.

U ní je problém především v přerušení studia. I přesto, že k němu formálně došlo a do školy nechodila, ta ji poplatky za tu dobu vyčíslila.

„Nebylo to o tom, že se mi nechce chodit do školy. Jednala jsem seriózně. Pár škol jsem už vystudovala a musím říct, že jejich přístup je naprosto nesrovnatelný. Na AMBIS nikoho nic nezajímalo, jak studujete, proč studujete, tady jde jen o prachy. Nejsem žádný dvacetiletý fracek, vím, o čem život je,“ pokračuje Kuková.

Podle Chalupy není možné, aby se vše posuzovalo jen striktně a tvrdě právními paragrafy, ale soudy by měly přihlédnout i k otázce morálky, na kterou se řada studentů odkazuje.

„Nemůžeme vše vidět jen právním formalismem. Právo tu má být od toho, aby se ho obyčejní lidé domohli. A toto je přesně ten případ. Navíc i podle práva jasně předkládáme důkazy, které hovoří o tom, že škola postupuje v rozporu s ním. Jednoduše postupuje jak v rozporu s právem, tak i s morálkou,“ dodal Chalupa.

I Kuková je aktuálně se školou v soudním sporu a její advokát je s Chalupou v kontaktu. A i její soud čeká na výsledek toho chebského.

Podle zástupců AMBIS o nemorální chování nejde. „Podle mě to morální je. Přeci i ten člověk by měl vědět, že se k něčemu zavazuje. Stojíme si za tím, že smlouvy jsou velmi transparentní. Nemohu sice říct, že by studijní oddělení reagovalo okamžitě a promptně, ale kategoricky budu trvat na tom, že nemůžeme být obviňováni z toho, že by nereagovalo záměrně,“ dodal pro CNN Prima NEWS v únoru kvestor školy Hála.

Bála jsem se, tak jsem zaplatila

Jsou ale i tací, kteří se zalekli a ve chvíli, kdy jim škola pohrozila nebo si sami uvědomili, že budou platit navyšující se úroky z prodlení a tak dále, raději zaplatili.

„Dcera si bohužel nepřečetla smlouvu a v domnění, že jde o neformální přihlášku, ji v dubnu 2020 podepsala. Dostala ale šanci studovat v zahraničí, a tak šla tam. Nic se nedělo a v půlce listopadu přišla faktura na 46 tisíc korun. Řekla jsem, že to opravdu platit nebudu, protože dcera na škole nestrávila ani minutu a školní rok ani nezahájila,“ popsala Sylie Janniová příběh své dcery.

Janniová dodává, že by byla ochotná zaplatit klidně administrativní příspěvek nebo nějakou poměrnou část, ale nikoliv 60 tisíc korun, na něž se částka i s úroky do prosince vyšplhala.

„Jejich právnička psala, že ke každému dni se úrok navyšuje. Jsem na dceru sama, mám tři práce, dělám v nemocnici a nejsem v situaci, že bych si mohla dovolit další narůstání dluhu, tak jsem to zaplatila. Můj právník se na mě trochu zlobil, ale já jsem mu říkala, že nemám peníze na další zvyšování,“ doplnila Janniová.

Je jednou z těch, které mají v případě úspěchu Anastazie Budajové v Chebu šanci dostat své peníze od školy zpět. Advokát Chalupa redakci sdělil, že už je s Janniovou v kontaktu.

„Vůbec nám nenabídli třeba nějakou žádost o prominutí, kterou bychom mohli zaslat na vedení nebo tak něco. Chápala bych třeba nějakou symbolickou částku za administrativu atd. Tato částka je ale naprosto likvidační,“ doplnila.

Škola na dotaz redakce uvedla, že některé formy odpuštění poplatků u ní přesto fungují. Děje se tak ale pouze tehdy, pokud jsou smlouvy podepsané buď do konce března, nebo do konce června a studenti je zruší nejpozději do konce srpna. Jak přesně ale takové zrušení smlouvy bez poplatku funguje, si zástupci školy nepřáli zveřejnit.

AMBIS je největší soukromou vysokou školou v České republice co do počtu studentů – má jich více než 5 000. Podle kvestora Hály ročně podepíše cca 2 300 smluv, z čehož 300 studentů nenastoupí. Z těch podle něj 50 až 60 odstoupí od smlouvy právě ke konci června a neplatí tak nic. Ze zbylých 150 studentů polovina musí zaplatit minimálně za jeden semestr a druhá polovina za dva. Kolik soudních sporů aktuálně AMBIS vede, škola odmítla sdělit.

AMBIS: Musíme si zajistit zdroje příjmů

„S ohledem na probíhající soudní spory s uváděnými osobami nebudeme v souladu s doporučením právního zástupce školy v této chvíli komentovat jakékoliv podrobnosti, jež mají přímou souvislost s vedenými soudními spory. Škola v jednotlivých případech vždy postupuje v souladu s právem a zejména oprávněnými zájmy studentů, kteří na škole studují, plní si své povinnosti a logicky očekávají, že škola bude plnit zase své povinnosti, které má vůči nim. Je vhodné si také uvědomit, že o výsledcích sporů nerozhoduje škola, nýbrž toliko a pouze nestranný a nezávislý soud,“ doplnila škola v prohlášení zaslaném redakci.

Zároveň se také často odkazuje na to, že jako soukromá škola si musí zajistit peníze na svůj chod. „Jedná o soukromou vysokou školu, která si sama musí a je ze zákona dokonce povinna zajistit zdroje příjmů, je tedy evidentní, že je nutné, aby si zajistila včasné úhrady poplatků spojených se studiem. Škola je povinna si zajistit zdroj příjmů, je to nutnost vyplývající ze zákona, a to pro vzdělávací a tvůrčí činnost. Jeho stanovení je pak sjednáno v souladu s občanským zákoníkem,“ dodává škola v prohlášení.

A zakládá si na tom, že v případě komplikací jedná dostatečně empaticky. „Pokud se student rozhodne ukončit studium v období od 1. září a pokud s námi komunikuje a vysvětlí situaci, tak jim nabídneme dohodu o tom, že jim zpravidla promineme jeden semestr. Musí jít ale o vážné důvody jako je úmrtí v rodině nebo dlouhodobá hospitalizace. Covid k tomu nepatří,“ doplnil Milan Hála.

Na redakci CNN Prima NEWS se s jednotlivými příběhy obrátilo deset studentů a jejich příběhy jsme se zabývali téměř půl roku. Byť jsou různé a liší se v detailech, mají shodné rysy. Student podepsal se školou tzv. smlouvu o studiu, kterou se zavázal, že do studia musí nastoupit. K tomu ale následně z různých důvodů jako byl covid, ztráta zaměstnání, těhotenství nebo přijetí na jinou školu nedošlo. Všechny příběhy s ohledem na rozsah textu nebo přání studentů jsme bohužel zveřejnit nemohli.