Od ledna 2025 by měla v Česku začít fungovat nová superdávka, která nahradí hned čtveřici stávajících sociálních dávek. Dosáhnout by na ni podle ministerstva práce mělo více lidí než dnes, zároveň bude ale důsledněji individualizovaná. Více dostanou ti, kteří budou pracovat nebo si práci aktivně hledat. CNN Prima NEWS má k dispozici materiál, ze kterého je patrné, kdo bude mít na dávku nárok. Detaily kolem změny dávkového systému by měl v pondělí dopoledne představit také ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
„Připravujeme celou reformu dávkového systému. Když to řeknu v jedné větě: Kdo může pracovat a nepracuje, ať nejí. To okřídlené a po staletí známé biblické rčení plánuji naplnit v praxi těmito kroky,“ prozradil už loni ve vysílání CNN Prima NEWS ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Od té doby došlo na konkrétní kroky. Zmíněná superdávka má už od ledna 2025 nahradit dnes existující sociální dávky – příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Zároveň se pracovní skupina na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV), která návrh změn připravila, snaží více zaměřit na to, aby podporu získali především ti, kteří skutečně pracují. Připravovaná superdávka má být také dalším krokem k digitalizaci celého dávkového systému. Vše by mělo být navázáno i na reorganizaci úřadů práce, připravovanou novelu zákoníku práce i zákon o dostupném bydlení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nadvláda ANO trvá, drtivě by vyhrálo volby. Lidovce by porazili i komunisté, ukázal exkluzivní volební model
„Nahrazení čtyř opakujících se příjmově testovaných dávek jednou novou dávkou státní sociální pomoci (DSSP), která se bude skládat z komponent, kterými se přispívá domácnosti na náklady na bydlení, náklady spojené s výchovou dětí a na živobytí. Dávka je pro celou domácnost, složenou z členů. Požádat může kdokoliv z nich,“ uvádí se v materiálu, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
Pro nárok na superdávku a výpočet její výše budou stejně jako dnes důležité hranice životního a existenčního minima. Životní minimum (ŽM) je podle MPSV minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Existenční minimum je pak minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Životní minimum pro jediného člena domácnosti je dnes 4 860 korun, 4 470 korun je částka pro první dospělou osobu ve vícečlenné domácnosti a 4 040 korun pro každou další dospělou osobu. Částka 2 480 korun je stanovena pro dítě do 6 let a 3 050 korun pro děti od 6 do 15 let. Pro dospívající nebo studenty do 26 let je částka nastavena na 3 490 korun. Existenční minimum je 3 130 korun.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Kauza večírek? Jurečka zůstává šéfem lidovců i ministrem práce. Členové strany ho podrželi
Tisíc korun na dítě i pracovní bonus
Nový systém bude posuzovat tzv. 4 komponenty – živobytí, bydlení, dítě a pracovní bonus. Celková výše superdávky, kterou domácnost může získat, se bude počítat tak, že se sečtou částky v jednotlivých oblastech a poměří se s výdělečnou aktivitou a náklady na bydlení a život. Všechny oblasti zohledňují počet členů v domácnosti a nově především pracovní aktivitu. Ta se bude zohledňovat především v oblastech pracovní bonus a dítě.
„Cílem je podpořit a motivovat rodiny, které pracují a snaží se tak svou situaci vlastním přičiněním zlepšit,“ píše se dále v materiálu s tím, že původně mělo MPSV pracovní bonus vyplácet domácnostem s příjmem do výše 1,3násobku ŽM, ale podle informací CNN Prima NEWS došlo ke změně přepočtu a bonus budou moct čerpat rodiny až do 1,43násobku ŽM. Na tuto část dávky tak dosáhne více rodin.
Podobná motivace je i u části (komponenty), kterou dnes pokrývá příspěvek na dítě. Ta by měla náležet rodinám až do výše čtyřnásobku ŽM, ale bude odstupňovaná. Pro ty nejchudší rodiny s příjmem do 1,43násobku ŽM bude příspěvek na jedno dítě 500 korun, pro ty do trojnásobku ŽM pak 1 000 korun na dítě.
Pro rodiny s příjmem od 3 do 4násobku ŽM pak bude částka individualizovaná tak, aby nedošlo k razantnímu skoku, a nedošlo tak k vytvoření tzv. bodu zlomu, kdy jedna rodina na dávku dosáhne a ta, co vydělá jen o trochu víc, už nikoliv.
„Komponenta nenáleží, pokud některá z osob v rodině, po které je vyžadována pracovní aktivita (včetně evidence uchazečů), nepracuje,“ uvádí se v materiálu s tím, že samozřejmě nejde o děti, seniory, zdravotně postižené, pečující o osoby závislé na péči, maminky na mateřské nebo rodiče pobírající rodičovský příspěvek.
Bez školní docházky peníze nebudou
Posuzovat se bude i školní docházka, pokud dítě do školy chodit nebude, rodina na dávku ztratí na několik měsíců nárok.
Dnes vzniká nárok na přídavek na dítě pouze těm rodinám, které mají příjem nižší než 3,4násobek životního minima. Částka na jedno dítě začíná na 830 korunách pro dítě do šesti let.
ČTĚTE TAKÉ: Štvát pravičáky je správně a levici nemají všichni chválit. Jurečka je zbytečný, míní Maláčová
Do tzv. superdávky bude zahrnutá i oblast živobytí a bydlení, které mají nahradit příspěvek na živobytí a doplatek a příspěvek na bydlení. Příspěvek na živobytí je určen skutečně těm nejohroženějším domácnostem s natolik nízkými příjmy, že nestačí ani k pokrytí jejich základních životních potřeb. Měl by náležet rodinám, kdy součet částek na životní potřeby jednotlivců nepřesáhne výši 1,43násobku ŽM.
Pomoc na bydlení by měla být podle návrhu MPSV dále pro ty, kteří za ně vydávají přes 30 procent příjmu. Ten by se jim ale započítával jen do 2,5násobku ŽM, nad tuto hranici by se z něj bralo v potaz jen pět procent. V rámci podpory bydlení se opět počítá s propojením zákona o tzv. dostupném bydlení, který by si měl mimo jiné posvítit na obchodníky s chudobou, kteří sociálně slabší často zneužívají a zvyšují nájmy neúměrně kvalitě bydlení.
Finální verzi Jurečka tají
Kompletní detaily a novinky k reformě dávkového systému by měl v pondělí dopoledne na tiskové konferenci představit ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Podle informací CNN Prima NEWS ministr připravovanou novelu před koaličními partnery tajil a ani předsedové ostatních vládních stran poslední verzi novely neviděli.
Samotní členové vedení ministerstva dokonce tvrdí, že se na ní ještě stále pracuje a jednotlivé koeficienty se propočítávají s tím, že je velmi pravděpodobné, že se mohou ještě změnit. Je tak otázkou, jak se k návrhu koaliční partneři postaví a jaký nakonec finální návrh změn v dávkovém systému poputuje do Sněmovny.
Pokud má ale změna platit skutečně od příštího roku, musí mít novelu poslanci na stole nejpozději na jaře. Jinak by, s ohledem na fungování dolní komory a neustálé obstrukce, totiž koalice nakonec nemusela změny stihnout.
To, že jsou změny třeba a jdou dobrým směrem, ocenili ve svých vyjádřeních i odborníci z Národní ekonomické rady vlády. Ostatně i oni sami změny v dávkách zahrnuli do svého návrhu 37 prorůstových opatření.
