PARTIE Terezie Tománkové 28.8.2022
Ekonomové upozorňují, že spuštění kurzarbeitu neřeší příčiny drahých energií a navíc může dlouhodobě vyčerpat státní kasu. Reagují tím na plán ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL), který by prý program spustil v případě krachu mimořádného jednání ministrů energetiky.
Jurečka svůj záměr představil v pořadu Partie na CNN Prima NEWS. Podle něj se musí najít celoevropský plán na řešení příčiny velmi drahých energií. „Pokud by se nenašel, jsem připraven spustit kurzarbeit a spustit kroky v rámci krizového rámce,“ řekl Jurečka.
Jeho záměr však vyvolává pochybnosti odborníků. Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček by byl se zaváděním programu opatrný. Nástroj na udržení zaměstnanosti totiž řeší důsledek energetické krize, ne příčiny. „Pokud by program trval delší dobu, tak to bude nákladné řešení. A navíc by bylo proinflační, protože lidé by dostávali peníze za to, že nechodí do práce, a na trhu by chyběl výsledný produkt,“ řekl pro CNN Prima NEWS Křeček.
Podle něj by se mělo jednat pouze o krátkodobou pomoc, která by pomohla firmám v případě výpadků energie se zvládnutím krize. S tím souhlasí i makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. Ten upozorňuje, že smyslem kurzarbeitu je zachovat vztahy mezi zaměstnanci a pracovními místy na dobu přechodného šoku.
„Má-li tento program dávat smysl, musí firma splňovat dvě podmínky. Tedy po dobu své účasti v kurzarbeitu i při všech rozumných úsporných opatřeních musí být prodělečná, ale zároveň musí mít vyhlídku, že při předpokládaných budoucích cenách energií po poklesu z nynějších přechodných extrémních úrovní bude naopak schopná přežít i bez jakékoli veřejné podpory,“ řekl pro CNN Prima NEWS Skořepa.
Ten ovšem nesouhlasí s Křečkem v tvrzení, že se bude jednat o proinflační krok. Spuštění programu by totiž zpomalil nárůst nezaměstnanosti a po krizi by zrychlil návrat nabídkové strany ekonomiky k normálu. „Za zřetelně proinflační faktor se proto pokládat nedá,“ dodal Skořepa.
Mimořádné jednání ministrů energetiky se má odehrát 9. září. Premiér Petr Fiala (ODS) spolu s ministrem průmyslu Jozefem Síkelou už přiznávají, že řešením by mohlo být zastropování cen energií na celoevropské úrovni.
Politický nástroj místo tržního
Kurzarbeit byl schválen po covidové krizi jako nástroj k udržení zaměstnanosti. Ve své podstatě znamená, že na mzdu pracovníka se částí skládá stát i zaměstnavatel dohromady. Do schválení kurzarbeitu fungoval program Antivirus, který běžel na podobném principu, akorát zaměstnanec nesměl chodit do práce. Tehdejší ředitel služeb pro finanční sektor KPMG a bývalý viceguvernér ČNB proto Antivirus označil posměšně jako „keine arbeit“.
Minulá vláda Andreje Babiše (ANO), která kurzarbeit připravila, si z německé a rakouské předlohy kurzarbeitu vzala v podstatě jen název. Spuštění programu v České republice neřeší úřady práce, jako je tomu v případě sousedních zemí, ale vládní kabinet.
Kromě toho se také liší samotné parametry, jak si příspěvek na zaměstnance dělí stát a zaměstnavatel. V České republice je tomu tak, že pracovníci by měli za neodpracovanou dobu dostat 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny náhrady spolu s odvody do 1,5 násobku celostátní průměrné mzdy. Pracovníci by navíc mohli být doma jeden nebo až čtyři dny v týdnu.
