Kdo nahradí Zemana na Pražském hradě? Klíčové bude rozhodnutí vládní koalice a Babiše
Prezidentské volby se kvapem blíží. Přesto stále není jasné, kdo přesně se utká v boji o Pražský hrad. Klíčové budou především dva aspekty, které nastaví mantinely lednové volby. Zaprvé, zda se současná vládní koalice shodne na jednom jméně, které podpoří všech pět stran, a za druhé, jak se rozhodne bývalý premiér Andrej Babiš (ANO). Jeho případná absence by výrazně změnila celou dynamiku volby.
Představitelé vládních stran již dlouho avizují, že by se rádi shodli na jednom společném jméně. Při dotazech na konkrétní osobnosti, však nechtějí zatím nic prozrazovat. Přesto se však jak nedávný kongres ODS, tak víkendový sjezd KDU-ČSL neobešly bez spekulací na toto téma.
Evropské volby
„Kandidát musí dozrát. Ještě není léto, tak ještě nikdo nedozrává. Ještě chvilku počkejme, pak určitě s dobrým kandidátem vystoupíme,“ vyhýbal se například premiér Petr Fiala (ODS) četným dotazům novinářů na 30. kongresu strany. „Je pro nás důležité najít synergii ideálně na půdorysu celé vládní koalice, nebo minimálně na půdorysu koalice Spolu,“ doplnil o několik týdnů později jeho vládní kolega Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Přestože nejsou vládní představitelé ohledně jména společného kandidáta příliš sdílní, o některých konkrétních jménech se již čile spekuluje. Ve hře jsou přímo někteří členové ODS. Už dlouhá léta se hovoří například o senátorce Miroslavě Němcové, která případnou kandidaturu nevyvrací, či o předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi, který se snaží výrazně profilovat v zahraniční politice například svými cestami do Kyjeva či na Tchaj-wan.
Přesto těmto kandidátům příliš nevěří ani předvolební průzkumy. „Pan Vystrčil by asi nebyl ten, kdo by strhl davy a dostal se do druhého kola, paní Němcová by možná měla trochu větší šanci,“ uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor Petr Fischer.
V kuloárech padá dokonce jedno velmi překvapivé jméno. Část členů ODS by si zřejmě přála, aby na Pražský hrad zamířil přímo současný premiér Petr Fiala, což by mělo svou logiku. Jeho popularita díky silným postojům ohledně války na Ukrajině stoupá a dokonce jeho koaliční partneři k němu vzhlíží s velkým respektem. Předseda STAN Vít Rakušan na kongresu ODS hovořil o „závanu státnickosti“ poprvé od dob prezidenta Václava Havla. Samotný premiér však zjevně o své kandidatuře neuvažuje.
O expolitiky je u firem nebývalý zájem. Více v reportáži:
Petr Pavel jako vládní kandidát?
Nejeví se však příliš pravděpodobné, že by celá vládní koalice podpořila některého kandidáta, který by vzešel přímo z ODS či z jiné koaliční strany. Jako logičtější možnost se tak jeví výběr nadstranické osobnosti.
Čtěte také
Průzkumy posílají čím dál častěji do druhého kola volby armádního generála ve výslužbě Petra Pavla. Jeho preference stoupají i díky válce na Ukrajině a měl by proto být nejsilnějším protikandidátem Andreje Babiše. Právě na Pavlovi by se nakonec mohly jednotlivé vládní strany shodnout. Problémem však zůstává jeho komunistická minulost, kterou by nemuseli překousnout především konzervativnější členové občanských demokratů. Naopak problém s ní neměli v Severoatlantické alianci, kde Pavel působil v druhé nejvyšší funkci v letech 2015 až 2018.
Politici však mohou překvapit také jiným jménem. Zajímavým kandidátem by jistě byl třeba šéf Člověka v tísni Šimon Pánek. Nezisková organizace se aktuálně výrazně profiluje v pozitivním světle během řešení humanitární krize v souvislosti s válkou na Ukrajině. Navíc sám Pánek sklízel i přes odmítnutí kandidatury velký úspěch ve hře Prezident 21, kde lidé vybírali kandidáta před předchozími prezidentskými volbami. Byl jedním ze studentských vůdců sametové revoluce v roce 1989.
Otázka Babiš
Experti jsou o jeho kandidatuře vesměs přesvědčeni, on sám tvrdí, že se teprve rozhodne. Kandidatura expremiéra Andreje Babiše (ANO) bude každopádně klíčovým faktorem. Svůj verdikt chce veřejnosti sdělit až v září. Babišovo hnutí se dlouhodobě pohybuje na špičce volebních preferencí právě díky osobě svého předsedy. S Babišem se ale pojí také řada kontroverzí, zejména v otázkách střetu zájmů jeho politické funkce s jeho podnikáním.
Čtěte také
Pokud by se nakonec rozhodl do bitvy o Pražský hrad nejít, ať už z důvodu nepříznivých preferencí či například zdravotního stavu, výsledek voleb by mohl být nakonec velkým překvapením. Je totiž otázkou, koho by jeho případní voliči ve volbě podpořili. Nabízí se jméno expremiéra Jiřího Paroubka, odboráře Josefa Středuly či miliardáře Karla Janečka. Jasné „ne“ neřekl na možnou kandidaturu ani exprezident Václav Klaus.
Pokud bývalý premiér o pozici hlavy státu usilovat bude, dá se předpokládat, že lednové volby budou v lecčems podobné volbám v roce 2013 a 2018, kdy se hledal silný kandidát vůči Miloši Zemanovi. Andrej Babiš by měl totiž podle všech průzkumů druhé kolo takřka jisté a celý boj by spočíval v nalezení toho správného muže či ženy, který by jej byl schopen ve druhém kole porazit. Mezi takovými kandidáty je potřeba zmínit ještě bývalou rektorku Mendelovy univerzity, ekonomku Danuši Nerudovou.
Čtěte také
Vojtěch vystudoval mediální a mezinárodní teritoriální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Od roku 2017 působil v redakci Echo24 a Týdeníku Echo. Do CNN Prima NEWS nastoupil na podzim roku 2020.
