Válka na Ukrajině (5.10.2022 9:00)
Čím dál více se ukazuje, že Moskva systematicky využívá ve válce především zástupce etnických menšin z chudých východních oblastí Ruska, zatímco občané velkých měst na západě země musí narukovat spíše sporadicky. Mobilizace zasáhla tvrdě například republiky Tuva a Burjatsko. Kvůli chaotické organizaci tam dostávají povolací rozkaz i lidé s postižením či nebožtíci, tvrdí někteří experti.
Už v první vlně ruské invaze na Ukrajinu bojovala řada vojáků ze Sibiře a dalších vzdálených regionů Ruska. Po vyhlášení „částečné“ mobilizace se ukázalo, že Kreml má v povolávání lidí na frontu nejspíše svůj systém. Zatímco lidé z bohatších měst jako Moskva nebo Petrohrad se před mobilizačními úřady tolik netřesou, na východě země existují oblasti, kde musí narukovat prakticky všichni.
Slovo „částečná“ tak v kontextu ruské mobilizace zjevně neznamená, že by z každé republiky Ruska odešla do války část lidí, nýbrž že z určitých částí Ruska odejde bojovat každý.
„Chaotická mobilizace oživuje obavy, že bolest se v Rusku nebude dělit rovnoměrně,“ hodnotí tento paradox americký politický časopis Foreign Policy.
Etnická čistka?
Chudoba ale hraje roli v mobilizační strategii jen zčásti. Je pravda, že řada Rusů odchází bojovat do války jen z touhy po penězích. Druhým faktorem, který ovlivňuje riziko povolání, je ale také etnická příslušnost.
To se projevuje například v republice Tuva, kde žije minimum etnických Rusů. V obyvatelstvu jsou zastoupeni sotva z jedné pětiny. Zbytek z 300 tisíc občanů tvoří především turkičtí Tuvinci. Řada nových branců pochází právě odsud. Úřady motivují v tomto chudém regionu muže do války na první pohled bizarním způsobem.
Správa Tuvy se totiž odměňuje rodinám, jejichž muži odešli bojovat na Ukrajinu, hmotnými dary. Mezi ně patří například ovce (zpravidla vždy jen jedna), brambory, mouka, zelí, uhlí nebo dřevo na topení.
Burjati na frontu
Mezi republiky, kde se podle expertů nejvíce projevuje etnické cílení mobilizace, patří také Burjatsko. Z jedné čtvrtiny tuto republiku obývají Burjati, kteří mají etnicky nejblíže k Mongolům. Náboráři tam mají klepat téměř na každé dveře. „I když Putin prohlásil, že mobilizace bude celostátní, nejvíce ovlivňuje ruské etnické minority, mezi nimi i Burjaty,“ napsal kanadský web televize CBC.
Podle něj mobilizace ještě zvýraznila současný trend v kontextu vybraných republik, které poskytují nejvíce vojáků pro válku.
Mobilizace má být v Burjatsku nebývale urputná. „Povolávací rozkaz dostávají lidé různých věkových skupin, lidé s postižením a dokonce i lidé, kteří už jsou mrtví,“ popsala pro CBC Alexandra Garmazhapová, prezidentka protiválečné organizace Free Buryatia Foundation (FBF).
Bojí se Rusko protestů?
„Už na začátku války se ukazovalo, že řadu mužů posílá Rusko do války z Burjatska. Region zaznamenal výrazné ztráty. Ke 23. září prokazatelně ve válce zemřelo 275 identifikovaných vojáků z Burjatska. Větší počet obětí už má jen Dagestán se 305 oběťmi. Jenže Dagestán má tři miliony obyvatel, Burjatsko méně než milion,“ uvádí CBC.
Respektovaný ruský novinář Kamil Galeev v prvních hodinách mobilizace napsal, že ruský přístup „má rysy etnické čistky“. Podle něj se možná Kreml bojí mobilizovat tolik ve městech, protože nechce vyvolat protesty. Proto se může soustředit na chudší a zemědělské oblasti, kde výraznější odpor nehrozí.
Rusko je domovem více než 160 různých etnických skupin, které tvoří zhruba pětinu obyvatel země.
