Zeman není schopen vykonávat funkci, tvrdí lékaři. Na koho přecházejí jeho pravomoci?

„Dle názoru ÚVN není Miloš Zeman – prezident republiky – v současné době ze zdravotních důvodů schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti,“ přečetl šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS) v pondělí večer na velmi očekávané tiskové konferenci dopis ředitele Ústřední vojenské nemocnice Miroslava Zavorala.

Prohlášení tak doslova zamíchalo celou politickou scénou a je otázkou, co bude dál.

Kdo Zemana nahradí?

„Pokud by (prezident, pozn. red.) rezignoval, jeho úřad se uprázdní. V takovém případě jeho kontrasignované pravomoci automaticky přecházejí na předsedu vlády a nekontrasignované pravomoci na předsedu Sněmovny,“ vysvětlil už v polovině září v rozhovoru pro deník Právo ústavní právník Jan Kysela.

Ten rovněž upozornil na následující fakt: „Předseda Sněmovny Vondráček bude mít svou funkci jen do 21. října, kdy uplynou čtyři roky od doby, co začala své období dnešní Sněmovna, a on přestane být předsedou Sněmovny.“

Podivnosti kolem Zemanovy hospitalizace: Neobvyklý podpis i Babiš stepující v nemocnici

Miloš Zeman

V posledních dnech se ohledně hospitalizace prezidenta Miloše Zemana odehrávají podivné věci. Lidé spekulují o tom, jestli je podpis prezidenta pod rozhodnutím o svolání schůze Sněmovny pravý nebo proč hlava státu ležící na JIP dostává k obědu klobásu. Neobvyklé bylo i setrvání premiéra Andreje Babiše (ANO) v Ústřední vojenské nemocnici poté, co byl naočkován třetí dávkou vakcíny proti covidu.

Otázkou je, zda by ještě Vondráček – místopředseda hnutí ANO – mohl do zmíněného 21. října jmenovat nového premiéra a v případě rychlého jednání i novou vládu. Teoreticky by také mohl dosavadního premiéra Babiše pověřit vládnutím v demisi do chvíle, kdy vznikne nový kabinet. Ústava dobu, po kterou může úřadovat vláda v demisi, nijak neupravuje.

Bez šéfa Sněmovny to nepůjde

Nová vláda musí do 30 dnů po svém jmenování předstoupit před Poslaneckou sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry. Pokud ji nezíská, má prezident (v tomto případě v zastoupení předsedou Sněmovny) druhý pokus. Do té doby vládne kabinet v demisi.

Vzhledem k většině dvou koalic ve Sněmovně nebude problém dohodnout se na novém předsedovi dolní parlamentní komory. Sněmovna se však musí nejdříve sejít na ustavující schůzi. Ta se bude konat 8. listopadu.

Zjednodušeně řečeno, ve Strakově akademii buď dočasně zůstane současná vláda pověřená šéfem Sněmovny vykonáváním své funkce, nebo – hypoteticky – Vondráčkem narychlo jmenovaná nová vláda. Pokud však půjde o jiný kabinet než složený koalicemi Spolu a PirSTAN, je prakticky jisté, že nezíská důvěru Sněmovny. Nový předseda dolní parlamentní komory by pak nejspíše jmenoval premiérem Petra Fialu, který by sestavil kabinet s důvěrou poslanců.

O to důležitější je aktuálně post právě předsedy Sněmovny. Stejný dopis, který přečetl Vystrčil, měl totiž ve středu obdržet i šéf hradní kanceláře Vratislav Mynář. Je tak otázkou, v jakém stavu prezident Miloš Zeman byl, když ho ve čtvrtek Vondráček navštívil.

Připomeňme si, o čem prezident po sněmovních volbách rozhoduje:

• Jmenování premiéra

Na povolební vyjednávání má zásadní vliv prezident republiky. Je to právě hlava státu, kdo vybírá premiéra a pověřuje ho sestavením vlády. Při výběru této osoby není hlava státu nijak omezena.

• Prezident má i druhý pokus

Pokud vláda nezíská důvěru ve Sněmovně, prezident má ještě druhý pokus. Premiérem může určit klidně stejného politika. Stalo se tak například po posledních sněmovních volbách, dvě šance na sestavení vlády získal od prezidenta Miloše Zemana předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Mynář přivedl Vondráčka k Zemanovi bez našeho souhlasu, ohradila se ÚVN

Miloš Zeman

Kancléř Vratislav Mynář ve čtvrtek přivedl předsedu Sněmovny Radka Vondráčka k prezidentovi Miloši Zemanovi bez vědomí ošetřujícího lékaře na JIP. Informovala o tom Ústřední vojenská nemocnice (ÚVN). Nikdo z personálu nebyl u setkání přítomen.

• Třetí pokus je na předsedovi Sněmovny

Pokud ani jedna z obou takto vzniklých vlád nezíská důvěru Sněmovny, třetí pokus přísluší šéfovi dolní parlamentní komory. Po volbách proto může nastat o tento post velký boj. Dosavadnímu předsedovi poslanců Radku Vondráčkovi (ANO) funkce skončí s volbami. Na ustavující schůzi po volbách musí zákonodárci zvolit nového předsedu.

• Co když prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat úřad?

Funkce předsedy Sněmovny je stěžejní i ve chvíli, kdy se uvolní úřad prezidenta nebo jej prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat. Pravomoci hlavy státu se rozdělují mezi tři další ústavní činitele – předsedy Senátu, Sněmovny a vlády. Po volbách je ale nejdůležitější předseda Sněmovny, protože na něj přechází pravomoc jmenovat premiéra.

• Jak se volí předseda Sněmovny

Po volbách uplyne mandát předsedovi Radku Vondráčkovi (ANO) a poslanci si musí v tajné volbě zvolit nového šéfa. Na jménu se mohou předem dohodnout. Pokud toho ale nejsou schopni, čeká je „bojové“ hlasování. Jednací řád Sněmovny stanoví, že v prvním kole je předsedou dolní komory zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných zákonodárců. Pokud žádný z kandidátů nadpoloviční většinu hlasů nezíská, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných poslanců. Pokud ani jeden kandidát nezíská nadpoloviční většinu hlasů, do 10 dnů se musí konat nová volba podle stejných pravidel.

• Jakou roli má premiér?

Pokud prezident nemůže ze závažných důvodů vykonávat svoji funkci, některé pravomoci přebírá předseda vlády. Premiér do zvolení nového prezidenta například sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, je vrchním velitelem ozbrojených sil, přijímá vedoucí zastupitelských misí nebo uděluje amnestie.

• Co může předseda Senátu?

Prezidenta částečně zastupuje i předseda Senátu. Ve chvíli, kdy vymezené funkce prezidenta republiky vykonává předseda vlády, šéf horní komory má pravomoc vyhlásit volby do Poslanecké sněmovny.