PARTIE Terezie Tománkové 23.10.2022
Pokud bychom windfall tax zavedli zpětně, hrozí žaloba a velikánská ostuda, varoval v nedělní Partii Terezie Tománkové televize CNN Prima NEWS šéf poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Podobně přitom mluví i další členové strany, kteří chtějí, aby daň z neočekávaného zisku platila až od roku 2023, jak to ve středu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zástupci občanských demokratů se na tom ale neshodnou s koaličními Piráty.
„Vláda rozhodla tak, jak rozhodla, že windfall tax bude platit až od roku 2023. Pokládám to za správné. Jsem právník a vím, že daně udělovat zpětně je něco strašně sporného. Pokud bychom to udělali, tak je tu hned první žaloba u Ústavního soudu. Ten samozřejmě řekne, že daně zavádět zpětně je nezákonné, a že bychom si utrhli jen velikánskou ostudu,“ varoval v Partii Benda.
S ním souhlasí i další členové ODS. „Windfall tax od samého počátku, kdy s ní Piráti prvně přišli, osobně nepovažuji za dobrý a šťastný nápad. Když už nicméně má být zavedena a je na tom shoda uvnitř špiček koalice, určitě jsem pro to, aby platila až od roku 2023, jak navrhuje ministerstvo financí,“ řekl webu CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny Jan Skopeček (ODS).
„Představa daňové retroaktivity, kterou nyní tlačí Piráti, je proti všem principům předvídatelného a elementárně férového daňového prostředí. Bylo by nebezpečné a chybné, nejen z ústavně-právního, ale i hospodářského hlediska, retroaktivitu připustit,“ zdůraznil.
Za rozhodnutím ministra financí Stanjury stojí i místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Munzar (ODS). „Jsem přesvědčený, že bývá dobrým zvykem, že daňové změny v průběhu zdaňovacího období se mohou dělat ve prospěch daňového poplatníka, ale nikoliv v jeho neprospěch. Měnit pravidla hry na konci zdaňovacího období rozhodně nepovažuji za správné a vedlo by to celkově k destabilizaci a nedůvěryhodnosti daňového prostředí,“ vysvětlil redakci.
Podobně mluvil i člen výboru za ODS Libor Turek. „I když v případě windfall tax jde o speciální a specifický případ, podle ekonomické teorie by správně každá daňová změna měla byt anticipována, expektována ekonomickými subjekty. I v této době je z hlediska stability systému nutné dodržovat systémový přístup,“ řekl s tím, že je také pro zavedení daně až od roku 2023.
Největší spor pětikoalice
Problém ale je, že se ODS na zavádění daně neshodne s koaličními Piráty. Ti jako nejmenší vládní klub nakonec donutili ostatní strany ještě jednat. Předsedové poslaneckých klubů pětikoalice, rozpočtová K5 a ministr financí by se měli kvůli dani sejít v úterý dopoledne. Odpoledne potom bude do programu schůze ve Sněmovně zařazen jako druhý bod daňový balíček ve druhém čtení, kam bude načten pozměňovací návrh k windfall tax, na kterém by se zástupci koalice měli dopoledne shodnout.
Kolem windfall tax tak jsou v posledním týdnu na vládní úrovni velké zmatky. Jde zatím o největší spor v pětikoalici. Podle místopředsedkyně Sněmovny Olgy Richterové (Piráti) se totiž na dřívějším jednání zástupci pětikoalice shodli na tom, že windfall tax bude v Česku platit už za rok 2022. Richterová na schůzce zastupovala šéfa Pirátů Ivana Bartoše.
Její slova o koaliční shodě následně potvrdili i vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob, který na schůzce zastupoval předsedkyni strany Markétu Pekarovou Adamovou. „Pro“ měl dříve hlasovat i ministr financí a zástupce ODS Zbyněk Stanjura.
Ten ale následně ve středu po jednání vlády oznámil, že se ministerský kabinet kloní k tomu, aby daň z neočekávaných zisků platila od roku 2023. „Mně přijde ta komunikační linka, že vláda nejdřív rozhodne a pak informuje, vysvětluje a obhajuje, lepší, než pouštět do prostoru několik variant a teď spekulovat, ke které se vláda přikloní,“ hájil zmatečné informování. Později mluvil o chybě v komunikaci.
„Piráti očekávají, že budou dohody dodrženy,“ zdůraznila ale v pátek na pirátském webu Richterová. Její strana je připravená prosadit si svůj názor. „Tento krok nerozporuje ani Legislativní rada vlády či ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty). Zároveň k němu přistupují i některé evropské země,“ tlačila ve svém pátečním komentáři na Stanjuru poslankyně Richterová. Podle ní tento krok žádají i ekonomové. „Bankovní a energo sektor má neočekávané zisky kvůli válce, jde to z kapes občanů, a tam se mají peníze vrátit,“ hájila svůj názor na Twitteru.
Retroaktivní a rizikové, souhlasí opozice s Bendou
S Bendou v nedělním pořadu souhlasil i poslanec opozičního hnutí ANO Radek Vondráček. „Co právník, to názor. Intuitivně tíhnu spíš k tomu, že by to bylo retroaktivní a velice rizikové. Ti lidé nějak ten rok podnikali. V programovém prohlášení vlády je navíc napsané, že kabinet tohle nikdy dělat nebude a jde o 100 miliard. Můj soukromý názor je, že tam ta retroaktivita je,“ upozornil v Partii.
„Chápu argumenty retroaktivity v roce 2022,“ přidal se i poslanec druhého opozičního hnutí SPD Radovan Vích. Podle něj by bylo řešením zastropování ceny elektřiny u výrobců.
Mimořádná daň se má vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle odhadů ministerstva financí by příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií. Výnosy chce kabinet využít k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině.
Například ekonom a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) Štěpán Křeček přitom již dříve varoval, že banky se pokusí platbě daně vyhnout tím, že své zisky raději rozpustí mezi klienty, než aby je získal stát. Celý návrh následně označil za paskvil. Někteří členové občanských demokratů ale v této souvislosti podotkli, že pokud finanční domy nechají peníze lidem, nevidí v tom problém.
