„Jsem proti válce.“ Hluboko v panelákové čtvrti na okraji Moskvy stojí automobil. Na palubní desce řidič nechal vzkaz napsaný na ukrajinské vlajce. Je proti vpádu na Ukrajinu. Jako nemalý počet Rusů. Mohou však protesty zastavit prezidenta Putina?
Rusové posledních několik dní protestují proti válce, kterou Vladimir Putin rozpoutal na Ukrajině. Do ulic vycházejí stovky, v centrech tradiční protestní aktivity – Moskvě a Petrohradu – demonstrují tisíce lidí. Neobvyklé je vidět početné protesty v sibiřském Novosibirsku.
O víkendu se nedaleko Kremlu, na Velkém moskvoreckém mostu konala vzpomínková akce věnovaná Borisi Němcovovi. Populární opoziční politik byl pod rudými hradbami zastřelen před sedmi lety. Jeho vražda se odehrála těsně před protiválečnou demonstrací.
Za sedm let od Němcovovy vraždy a osm od začátky konfliktu, původně jen na východě Ukrajiny, se situace v Rusku kardinálně změnila. Vládní moc nesnese veřejné vyjádření nedůvěry nebo zpochybnění své politiky.
Režim přitvrdil. Za nepovolený protest, a to znamená za jakoukoliv demonstraci neorganizovanou Kremlem, hrozí pokuta, nucené práce nebo až 15 dní vězení, pokud se protestující bude bránit zatčení.
Rusové jsou zastrašováni bezpečnostními orgány. Generální prokuratura obyvatele varovala, že „poskytnutí finanční, materiálně-technické, poradenské nebo jiné pomoci cizímu státu, mezinárodní nebo cizí organizaci nebo jejich představitelům v činnosti namířené proti Ruské federaci“, se bere jako vlastizrada. A to se může vztahovat i na vyjádření solidarity Ukrajině.
K mé známe, dámě okolo šedesáti let, která nemá s politickou opozicí nic společného, ale má srdce a rozum, přišla policie. Uniformovaní příslušníci požadovali, aby podepsala prohlášení, že se nebude účastnit protiválečných demonstrací. V opačném případě by jí hrozil přísný trest.
Protesty v kuchyni a sen o Putinově konci
Vyjít na demonstraci proti válce, kterou rozpoutal Vladimir Putin, je pro Rusy nesmírné riziko. Ne každý je ochoten ho podstoupit. Většina odpůrců Putinovy války protestuje, jak se v Rusku říká, v kuchyni. Za kuchyňským stolem vedou debaty, volají si se známými, čtou zprávy z fronty, zoufají si, že jejich životní úroveň jde do kopru. Bojí se kolektivního cejchu „Rusáka“.
Válka na Ukrajině
A někteří vidí ve válce s Ukrajinou naději. O víkendu jsem hovořil s pětapadesátiletým kovaným ruským komunistou. Nenávidí Putina, ozbrojený konflikt se sousedním státem ho ale těší. „Je to začátek konce Putinova režimu. Válka jeho režim smete. Odřízneme se od Západu, k moci přijdou vlastenci, kteří budou vládnout ve prospěch Rusů. Válka nás očistí,“ tvrdil mi s vážnou tváří Alexej.
Je těžké odhadnout, jestli válka doprovázená nebývale silnými západními sankcemi zlomí Putinovu režimu vaz. Je ale jisté, že protiválečné protesty jsou Vladimiru Putinovi ukradené. Kreml nikdy nedal na veřejné mínění. Pokud se cítí nejistý, tak jen posiluje propagandistickou „nalejvárnu“.
Poslední týden jedou takzvané politická talk show bez přestávky. Zmizeli z nich oponenti. Po obou stranách stojí zastánci války a hypnotizují společnost „denacifikací“ Ukrajiny. Tak ruský prezident zdůvodnil útok na údajně bratrský stát.
Putinovu válku může zastavit jen Putin. Je obtížné si představit, že by byl ochoten akceptovat svou prohru. Navíc s Ukrajinou a měkkým Západem, jak nás Putin vnímá. A jelikož o víkendu nařídil uvést ruské jaderné síly do vysokého stupně bojové pohotovosti, znamená to, že je ochoten hrát svou válečnou hru až do konce. „My jako mučedníci půjdeme do ráje. A oni prostě chcípnou,“ popsal Putin ještě v roce 2018 jak vidí jadernou válku.
