KOMENTÁŘ: Vláda ODS a ANO? Hnutí STAN v čele s Rakušanem pro ni dělá maximum

PARTIE TEREZIE TOMÁNKOVÉ (6)

Video ze šatny, naschvály ministra Dvořáka nebo tour de znevýhodněné regiony, či vypouštění informací o zestátnění ČEZu. Za posledních pár týdnů je bilance politických přešlapů hnutí STAN skutečně obdivuhodná. A obdivuhodná je také trpělivost, jakou mají s největším vládním potížistou ostatní koaliční partneři, zejména ODS. Otázkou však je, jak dlouho ještě…

Zatímco v jednom nejmenovaném fastfoodovém řetězci si můžete objednat bezedný nápoj, hnutí STAN si zřejmě u premiéra Fialy objednalo bezednou trpělivost. Ačkoli z dobře informovaných zdrojů víme, že se na středečním smírčím a dohodovacím jednání vlády hodně křičelo, jisté je, že Vít Rakušan i Martin Dvořák ho nakonec ve zdraví (a ve funkcích) přežili. Přinejmenším u druhého jmenovaného je to doslova malý zázrak, protože ruku na srdce, z vlády měl Dvořák letět už před koncem roku, když se na webu Seznam Zprávy rozpovídal o poměrech ve vládě. Aktuální záležitost s natruc-zmocněncem pro euro už měla být jen takovou pomyslnou poslední kapkou. Ale, jak už víme, nebyla. Zkrátka Fialova trpělivost s hnutím STAN zatím stále nepřetekla a zvýšený hlas ministra Stanjury na tom nic nezmění.

ČTĚTE TAKÉ: Fiala: Udělám vše proti koalici ANO a SPD, Babišovo hnutí ohrožuje bezpečnost země

Fiala ale není celá ODS, byť by se to tak často mohlo jevit. Uvnitř strany začínají stále více zaznívat kritické hlasy, jestli náhodou občanští demokraté neplatí za stávající koaliční uspořádání, a zvláště za Rakušanovy fauly, až příliš velkou cenu. Z partaje se pak stále častěji nese šuškanda o tom, že v některých krajích se po podzimních krajských volbách daleko raději dohodnou na koaliční spolupráci s hnutím ANO, než se stávajícími partnery z vládní koalice. Lehce to začíná připomínat situaci po volbách v roce 1998. Tehdy měly dvě nejsilnější strany ČSSD a ODS do té míry plné zuby vrtochů menších stran, až jim nakonec přišlo jako jediné možné řešení zapomenout na vzájemné animozity a domluvit se na modelu vládnutí spolu.

Je vcelku jasné, že STAN i sám Rakušan jsou nyní pod velkým tlakem. Kauza dozimetr, která jako telenovela na pokračování zaměstnávala česká média poslední zhruba rok a půl, napáchala své škody – a to ještě stále nevíme, zda už víme všechno, jestli už opravdu vylezlo ven vše, co ven vyjít mohlo. Do toho preference, jež se sotva dají označit za uspokojivé, navíc v situaci, kdy na obzoru nejsou žádní další Piráti ochotní přenést Rakušanovo hnutí přes pětiprocentní práh. Není divu, že STAN utrácí miliony měsíčně za kreativce, kteří mají pomoci odlepit veřejnou podporu ode dna. Je tedy pochopitelné, že spíše než loajalita k vlastní vládě teď bude důležité získat hlasy odkudkoli a jakkoli, podle hesla „ber kde ber“ či ještě lépe podle rčení, že „účel světí prostředky“. Od voličů opozice se žádné hlasy čekat nedají, tudíž jediný rybníček, kde je možné lovit, je ten vládní. A podle všeho jsou si starostové tohoto faktu celkem dobře vědomi.

Snaha získat hlasy, hrát si malou domů a honit vlastní body na úkor celé vlády (zejména ODS), ale může celkem snadno vyvolat v občanských demokratech dojem, že tudy už cesta po příštích parlamentních volbách nevede. Že je potřeba hledat koaličního partnera jinde, dokonce i tam, kde by to ještě nedávno bylo nemyslitelné, tedy u hnutí ANO, byť něco takového Fiala i Babiš zatím vehementně odmítají. V podstatě by se dalo říci, že s každým dalším videem ze šatny nebo ministerskou sóloakcí á la Dvořákův zmocněnec se tomuto scénáři můžeme blížit víc a víc. Otázkou je, zda si to Rakušan a jeho hnutí uvědomují, nebo jestli jsou zoufalým lovem voličů pohlceni do té míry, že nějaké širší politické souvislosti vůbec neřeší.

Tagy: