Roman Šmucler a Jaroslav Flegr Zdroj: CNN Prima NEWS
Ačkoliv by právě v těchto dnech občané od lékařů a vlády potřebovali jasný vzkaz, jak žít s koronavirem, nedostávají ho. Zatímco část odborníků tvrdí, že se není třeba viru bát, plošné roušky nejsou nutné a kapacity nemocnic jsou dostačující, druzí naopak varují, že opatření jsou mírná, musí se přitvrdit a kapacity se blíží svému vyčerpání. V důsledku toho jsou v Česku na jedné straně vyděšení lidé, kteří téměř nevychází z domu, a na straně druhé ti, kdo nemoc bagatelizují a většinu opatření nedodržují. Důvěru ve vládu a další instituce pak často ztrácejí obě skupiny.
„Vládní karanténní opatření nemají opodstatnění, jen posilují strach a nejistotu,“ uvedla skupina lékařů reprezentovaná stomatologem Romanem Šmuclerem či kardiochirurgem Janem Pirkem před několika dny v dopise adresovaném vládě.
Šmucler: Ti, kteří dělají paniku, si to odskáčou
Šmucler a Pirk společně s dalšími kolegy od začátku pandemie koronaviru nabádají lidi, aby se řídili především zdravým rozumem. Vir podle nich jen tak nezmizí a je třeba se s ním naučit žít, část společnosti nechat promořit a počítat i s úmrtími. České zdravotnictví podle nich současné nárůsty nemocných zvládne.
„Lidé jsou vyděšení, čísla pravděpodobně ještě týden až 14 dní porostou. Takže bude hysterie, pak bude chvilku šok, protože čísla se nepotvrdí a pak to bude obráceně, protože ti, kteří dělali paniku, si to odskáčou,“ řekl ve středu pro CNN Prima NEWS Roman Šmucler.
Podle jejich oponentů i ministra Prymuly jde ale o zlehčování a popírání situace, což může mít za následek stovky mrtvých.
Ke středečnímu večeru má Česko 829 obětí a více než 1 500 hospitalizovaných. Ti za poslední týden přibývají po stovkách, za poslední den to bylo téměř 200 nově hospitalizovaných. Zatímco ještě v červnu přibýval jeden mrtvý denně, dnes jsou to již v průměru dvě desítky zemřelých denně.
Popírači se selským rozumem
Šmucler ale není ve svém postoji zdaleka osamocen. „Podle našich dosavadních epidemiologických údajů se koronavirus chová v podstatě stejně jako chřipka, dokonce možná mírněji. Pohled na celorepublikový graf počtu úmrtí obvykle ukazuje nárůst počtu úmrtí v době chřipkové epidemie,“ uvedl například v září pro Reflex Jiří Beneš, přednosta Kliniky infekčních nemocí 3. LF UK v Nemocnici Na Bulovce.
Mezi ty, kteří vyzývají lidi, aby se řídili především zdravým selským rozumem, od počátku patří i senátor, onkolog Jan Žaloudík (za ČSSD). Lidem doporučil například odložit roušky, nic se podle něj nestane.
Obává se především toho, že by jejich nošení mohlo ve společnosti způsobit neklid. „Teď už skutečně o zdravotní ohrožení nejde, ale jde jen o to, nakolik můžeme přikázat toto chování společnosti,“ prohlásil začátkem září v CNN Prima NEWS Žaloudík. Sám ale zdůraznil, že nařízení o nošení roušek dodržuje, i přesto, že s ním nesouhlasí. Právě nošení roušek je ale podle ministerstva jednou z těch nejúčinnějších zbraní proti šíření viru.
K této skupině se přidávají i někteří odborníci z praxe a ředitelé nemocnic, mezi nimi patří k nehlasitějším například šéf Motola Miloslav Ludvík.
„Musí zaznívat reálná čísla a ne jenom katastrofické dojmy, kterých je všude okolo nás plno. Znovu opakuji, a řekl bych, že mezi řediteli nemocnic je na tom shoda, české zdravotnictví je opravdu robustní, dobré a připravené... Nikdo z nás se COVID-19 nebojí, ale všichni před ním máme respekt,“ uvedl začátkem října Ludvík.
Žádný ze zmíněných lékařů ale není rebelem, který se úmyslně staví proti nařízením vlády. Sami je i přes nesouhlas dodržují. Čísla a vývoj nákazy pouze vykládají odlišně na základě svých zkušeností.
Panikáři hovořící o stovkách až tisících mrtvých
Proti první skupině lékařů se ale staví ta druhá, reprezentovaná především lékaři z infekčních oddělení, kteří občany žádají, aby vládní nařízení dodržovali.
„Prosíme, raději MLČTE! Na našich odděleních bojujeme o životy lidí, kteří by, nebýt koronavirové infekce, měli před sebou dalších 10–20 let kvalitního života,“ kontrují jim lékaři z infekčních klinik v Česku.
„První vlna koronaviru teprve přichází. To první byla taková vlnečka, vyzkoušeli jsme si to nanečisto,“ uvedl například primář infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice Aleš Chrdle, který společně se svými kolegy z infekčních klinik sepsal dopis pro lékaře z jiných oborů. V něm je vyzvali, aby situaci nezlehčovali.
Výsledkem těchto již několik dnů probíhajících šarvátek mezi dvěma skupinami odborníků jsou zmatení a vystrašení občané, kteří pomalu ztrácí důvěru ve všechna nová opatření ministerstva zdravotnictví.
Na to upozorňuje i matematik a výkonný koordinátor iniciativy Model antiCOVID René Levínský. Vláda ztratila důvěru lidí a vir se jí podle něj bude dostávat pod kontrolu jen velmi těžko.
„Vir se šíří podle toho, jak se lidé chovají. A co přijde dál? Většina Čechů nebere koronavirus vážně, což ale není jejich chyba,“ řekl Levínský. Problém vidí v tom, že je veřejnost zmatená z neustále se měnících postojů vlády, která ještě na konci léta budila dojem, že má situaci plně pod kontrolou.
Výzva z první linie dne 5. října 2020 My, lékaři a zdravotní sestry z covidových oddělení a jednotek intenzivní péče,...
Posted by Nemocnice České Budějovice, a.s. - oficiální on Tuesday, October 6, 2020
Opatření od vypuknutí pandemie v březnu koordinuje ministr Roman Prymula a právě on je z epidemiologického hlediska zastáncem tvrdších a přísnějších opaření. Je jedním ze spolutvůrců vyhlášení dvou nouzových stavů, jarního uzavření téměř všech provozů, nařízení plošného nošení roušek či uzavření škol. Z jeho úst padl i návrh na dvouleté uzavření hranic. V minulých dnech dokonce prohlásil, že může zemřít až 200 lidí denně.
Prymula hrozí lock downem
„Pokud nezaberou opatření, která chystáme na pátek, je jedinou cestou takzvaný lock down,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ministr Prymula. Aby k tomu nedošlo, je třeba, aby lidé pochopili, proč mají dodržovat ministerstvem nastavená opatření. A to se Prymulovi zatím příliš nedaří. Sám ale vinu za nepřehledný chaos a spory lékařů necítí.
„Těžko za to můžeme my, když říkáme od počátku, že tady bude nějaká druhá vlna a ona přišla. V pátek zveřejníme čísla s ohledem na měsíc, aby každý netrnul, co bude dál,“ řekl ve středu CNN Prima NEWS Prymula s tím, že si každý lékař musí nyní sám zvážit, co bude na veřejnosti říkat.
Podporu našel Prymula i u předsedy lékařských odborů Martina Engela či prezidenta České lékařské komory Milana Kubka. Oba upozorňují především na výrazný nárůst počtu nakažených zdravotníků. Právě to je podle nich jeden ze základních ukazatelů zhoršující se situace a pokud nebude dostatek zdravotníků, hrozí podle nich kolaps celého systému.
Černý scénář a „šílený“ Flegr
Jako první o kolapsu, zhroucení systému, tisících mrtvých nebo lock downu mluvil na základě stoupajících čísel už v září evoluční biolog Jaroslav Flegr. Za svá slova sklidil vlnu kritiky a byl označován za blázna, který pouze děsí lidi.
„Příští týden bude pozitivně testováno čtyři tisíce nakažených lidí, za dva týdny bude denně přibývat až 10 tisíc nakažených,“ prohlásil 13. září Flegr. V době, kdy o číslech mluvil, přibývalo denně kolem 1 500 nových případů.
Jeho odhady se v časovém horizontu, který uváděl, nenaplnily. Za důvod označil především nezvyšující se počet testů. Ale uplynul měsíc a čísla, o kterých Flegr hovořil, se v Česku pomalu stávají realitou. Tuto středu přibylo více než pět tisíc nakažených.
„Je potřeba šlápnout na brzdu. Hrozí tisíce až desetitisíce mrtvých,“ uvedl Flegr 21. září v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Je otázkou, zda ke zbrzdění rychlého nárůstu pomohlo zavedení přísnějších opatření, uzavření části škol, vyhlášení nouzového stavu nebo prostě to, že resort zdravotnictví s čísly umí „čarovat“, jak přiznal i sám ministr Prymula.
Flegr svá vyjádření přiostřil 24. září, kdy uvedl, že by Česko mělo okamžitě vyhlásil lock down. Opět se zdálo, že jde o přehnaný výrok, ale jak bylo řečeno, o vypnutí ekonomiky se tento týden ve středu poprvé zmínil i sám ministr Prymula.
Ačkoliv je patrné, že se odborníci neshodnou na tom, jak nebezpečný virus je a jak může zdravotnický systém zasáhnout, na něčem přeci jen shodu najdou. Napříč tábory souhlasí s tím, že je potřeba hlídat dostupnost kapacity lůžek a všichni společně tak vyzývají vládu, aby taková čísla pravidelně a pro všechny zveřejňovala. To se ale stále ani půl roku od vypuknutí pandemie neděje a přístup k informacím má jen omezený počet lidí.
A od těch, kteří by čísla měli zveřejňovat, slyšíme, že epidemie pokračuje rychleji, než se čekalo. „Epidemie jde populací velmi rychle, musí se zbrzdit vývoj. Hrozí nám limit kapacity systémů,“ uvedl ve středu odpoledne šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Vývoj podle něj směřuje ke konci října až k 3 000 hospitalizovaných – z toho 1 000 těžce. Snad alespoň on ví, jestli na to kapacity opravdu jsou.
