Končí druhý rok v pandemii. Optimismus z očkování vyprchal, opatření zůstala

Lidstvo má za sebou další koronavirový rok. A stejně jako loni je závěr jedné pandemické etapy patový a plný skepse. V lednu svět začal masově očkovat a kdekdo vyhlížel konec restrikcí, jenže po půlroce optimismus z očkování vyprchal a s prosincem se státy v čele s Evropou znovu ocitly v koronavirových kleštích. Jak se vyvíjel pandemický rok?

Koncem roku 2020 byla za špatné epidemiologické situace ve Velké Británii podána první dávka vakcíny proti covidu. Zkraje následujícího roku se pak distribuce očkování rozjela po celém světě. A začala jedna z největších logistických operací novodobé historie, na konci které měl vakcíny k dispozici téměř každý stát na světě.

Od Reykjavíku po Kapské město, od Tokia po Kalifornii. Očkovalo se všude. A kdekdo doufal, že přichází konec pandemie. Zimní vlnu koronaviru lidstvo přečkalo a mohlo se nadechnout do výrazně klidnějšího léta.

Originální taktiku zvolila například Velká Británie, která v létě odhodila prakticky všechna koronavirová opatření a nezavedla je znovu ani ve chvíli, kdy počty nakažených začaly opět stoupat. Londýn se ostatně po brexitu chová při boji s koronavirem oproti Evropské unii výrazně jinak.

Účinnost vakcíny? Zhruba půl roku

Zatímco Evropa prožívala relativně klidné léto, do médií se dostávaly první průkazné studie založené na reálných datech, které odhalovaly skutečnou efektivitu vakcín. Vyšlo najevo, že účinnost očkování určitě nebude celoživotní, neboť vyprchává už po několika měsících.

Po létě se tak zejména na Západě začaly ve velkém aplikovat třetí dávky očkování, které mají slábnoucí imunitu posílit. Vědci ale ani po dva roky trvající pandemii nejsou schopni odpovědět na otázku, zda bude nutné se proti covidu očkovat každý rok.

A tak se svět rozštěpil na zastánce očkování – na vědce, kteří vidí konec v třetí dávce, na šéfy farmaceutických firem, kteří věští očkování každý rok, na odpůrce vakcinace či na šiřitele dezinformací. Vznikl chaos. V nestabilní situaci pak svět v čele s Evropou na podzim naplno zasáhla další koronavirová vlna.

Covidové pilulky jako záchrana?

Zatímco na konci minulého roku lidé čekali na vakcíny, na konci roku 2021 se vyhlíží pilulky proti covidu, které mají být údajně skutečně efektivním nástrojem v boji s nemocí. Čeká se rovněž, až přijdou na trh nové vakcíny od jiných výrobců. Někteří lidé mezitím brojí proti politickému tlaku a chodí demonstrovat. A nikdo neví, co bude dál.

Navzdory všem snahám lékařů, vědců, expertů a politiků se na konci roku 2021 naneštěstí nedá říct, že svět letos bojoval s covidem efektivněji než během roku 2020. A to ani ve státech, kde se pyšní vysokou proočkovaností.

Dokládají to statistiky úmrtí ze zemí, které zvolily rozdílné přístupy ke koronaviru. Z Portugalska (vysoká proočkovanost, málo restrikcí), USA (střední proočkovanost, málo restrikcí), Británie (vysoká proočkovanost, nulové restrikce) i Česka (střední proočkovanost, středně přísné restrikce).

• Za dva roky pandemie zemřelo na covid ve světě přes 5,3 milionu lidí.

• V Portugalsku sečetli za rok 2020 cca 7 000 obětí viru, za rok 2021 více než 11 000.

• V USA měly v roce 2020 přibližně 350 tisíc obětí covidu, letos v zemi zemřelo na nemoc 450 tisíc občanů.

• V Česku bylo k 1. lednu roku 2021 11 700 covidových obětí, do konce roku ve statistice přibylo 22 800 zemřelých.