Očkovací centrum v Portugalsku Zdroj: Profimedia.cz
Přehnané očekávání ze všemocného účinku vakcíny proti koronaviru z lidí pomalu vyprchává. Ve světě už se reálně mluví nejen o potřebě třetí dávky vakcíny, ale i o potenciálním každoročním přeočkování. Pravdou je, že takovou možnost často zmiňují politici. Jak se ale na pravidelné očkování dívají odborníci?
Není snadné najít v chaosu protichůdných politických vyjádření a výroků farmaceutických firem vědeckou pravdu o koronavirových vakcínách. Už v půlce letošního roku se začaly objevovat první studie, které na základě reálných dat naznačovaly, že účinky očkování mohou časem slábnout.
V kontextu vakcín Moderny a Pfizeru se nejčastěji hovoří o období šesti měsíců, po kterém účinek dvou dávek vyprchává. Přesněji klesá někam k účinnosti zhruba 70 %. Nedávná šokující studie o vakcíně Johnson & Johnson ukázala, že imunitní štít postavený tímto očkováním se drolí již po dvou měsících.
Změní pilulky proti covidu pravidla pandemie? Jsou levné a efektivní, má to ale háček
Pilulky proti covidu mohou člověka uchránit před hospitalizací a těžkým průběhem nemoci. Zatímco řada odborníků vkládá do tohoto nového nástroje boje s pandemií velké naděje, státy prozatím váhají, jak s medikamenty naložit. Kdo na pilulkách pracuje? Kdo si je už objednal? A kdy mohou být v boji s covidem opravdu efektivní?
Ve světě se tak začalo živelně diskutovat o třetí dávce, které se začalo říkat posilovací. V Česku se k ní lidé mohou hlásit po šesti měsících od druhé dávky, v Rakousku už k ní vyzývají dokonce po čtyřech měsících.
Klíčový je rozestup mezi dávkami
Není proto divu, že se řadě lidem zamotá hlava ze zjištění, že vakcíny zdánlivě nefungují a člověk se bude muset očkovat každý rok. A to přesto, že reálně nikdo neotestoval a ani nemohl otestovat, co by takový režim mohl udělat s lidským tělem.
Tak to ale úplně není. Ačkoli mnozí politici i šéfové Moderny a Pfizeru berou každoroční přeočkování skoro jako hotovou věc, mnozí vědci vnímají tuto problematiku mnohem pozitivněji. Třetí dávka vakcíny totiž může (teoreticky) být opravdu konečná. Proč?
Zdravotnické weby JAMA, Fast Company i Stat News naznačují, že třetí dávku očkování není šťastné definovat jako posilující. Třetí dávka je totiž podle některých expertů posledním dílkem skládačky v očkovacím procesu. Experti se domnívají, že lidstvo si příliš krátkým rozestupem mezi první a druhou dávkou (který byl logicky vynucen hrozbou sílící pandemie) zadělalo na to, že účinek očkování rychle vyvane. Třetí dávka to může napravit.
Jak šíří virus očkovaní a neočkovaní? Desítky studií ukazují překvapivé výsledky
O rozdílu v šíření koronaviru mezi neočkovanými a očkovanými koluje řada polopravd, mýtů a hoaxů. A to i kvůli tomu, že relevantní studie často zohledňují rozdílné faktory a pracují s různými vzorky lidí. Nejsou proto jednotné. Redakce CNN Prima NEWS shromáždila fakta z vědeckých výzkumů, ze kterých vyplývá, že očkování tlumí nejen těžké průběhy covidu, ale i šíření samotného viru.
Delší rozestup mezi injekcemi totiž může dramaticky zvýšit efektivitu celého očkování. Což naznačují i předběžná data z Izraele, kde už se třetí dávka podává v masivním měřítku.
„Budeme potřebovat každý rok posilovací dávku jako v případě chřipky? Myslím, že ne,“ sdělil pro americký časopis Alessandro Sette, expert na infekční choroby z kalifornské výzkumné organizace La Jolla. Podle něj se proti chřipce očkuje každý rok, protože se neustále mění. Koronavirus se oproti ní mění jen velmi pomalu.
„Úřady schvalují posilovací dávku ne proto, že by se virus změnil, ale proto, že imunita slábne. V současnosti tedy neexistují důvody myslet si, že se z každoroční covidové vakcinace stane hotová věc,“ napsal web Fast Company.
Očkování každý rok? Možná ne
Také vědci oslovení akademickým časopisem JAMA věří v účinek třetí dávky. O tom, zda bude potřeba se proti koronaviru očkovat každý rok, bude podle nich jasno zhruba za deset měsíců, kdy výzkumníci sesbírají dostatek dat.
V Japonsku záhadně ubylo nakažených. Koronavirus mutoval tak silně, až se sám zničil
Ještě na konci srpna v Japonsku každý den přibývalo zhruba 20 tisíc nakažených, jenže za dva měsíce nově ohlašované případy v zemi klesly jen na pár desítek. A nikdo úplně nechápe proč. Podle vědců je nejpravděpodobnější, že koronavirus v zemi během ničivé vlny tak mutoval, až začal hubit sám sebe.
„Tím, že jsme dali dvě dávky příliš blízko k sobě, jsme si prakticky vynutili třetí. Je tu ale velká pravděpodobnost, že třetí dávka může být poslední,“ řekl pro časopis Peter Hotez, děkan texaské školy Baylor College of Medicine.
S přibývajícími daty o vakcinaci také přibývá odhadů, kdy by mohla pandemie skončit. Ačkoli ředitelé Moderny i Pfizeru se shodně domnívají, že přeočkování bude potřeba každý rok, už v roce 2022 podle nich koronavirus významně zeslábne.
Vědci také budou sbírat data o tom, jestli je rozumné kombinovat různé druhy očkování, aby člověk dosáhl zocelené imunity. Prozatím je kombinace různých výrobců vakcín možná, neexistuje ale dostatek studií, které by nasvědčovaly tomu, že by takový přístup mohl výrazně vylepšit efektivitu již tak silné třetí dávky.
