Korespondenční volba se ve Sněmovně zasekla. Komu to pomůže v boji o Hrad?

Návrh je jedním z bodů programového prohlášení vlády, přesto jej nejsou vládní poslanci schopni na plénu Sněmovny od jara prosadit. „Prosazení korespondenční volby zůstává i nadále důležitou prioritou naší vlády. Bohužel vinou bezbřehých opozičních obstrukcí je její uskutečnění v nadcházejících prezidentských volbách stále víc ohroženo. Spolu s tím tak hrozí, že mnozí krajané přijdou o praktickou možnost zapojit se do volby hlavy státu,“ popsala postoj vládní koalice pro CNN Prima NEWS předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Odborníci však upozorňují, že návrh má své legislativní obtíže. „Je pravdou, že jak je zatím návrh korespondenční volby nastaven, prolamuje a zpochybňuje některá pravidla rovnosti volebního práva a je to přinejmenším sporné, takže odborná komunita se už rozdělila a není to už jednohlasné podporování návrhu,“ upozornil pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.

Jasné problémy popsal již dříve ústavní právník Jan Kudrna, který vidí největší úskalí v požadavcích, které klade Ústava a Listina základních práv především na tajnost a svobodu hlasování. Zatímco během běžného hlasování, musí člověk za plentu sám, u korespondenční volby podle Kudrny, nelze vyloučit ovlivnění jinou osobou. Řekl to v rozhovoru pro irozhlas.

Právě tento argument používá mimo jiné opozice, čímž obhajuje svůj odmítavý postoj. „Jsme proti korespondenční volbě. Uznávám, že to do určité míry zlepší komfort některých voličů v zahraničí, ale současně je tím můžeme vystavit nepříjemnému vlivu jejich okolí na rozhodování, koho mají volit. Řídím se celý život tím, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda toho druhého, proto jsem proti,“ uvedl pro CNN Prima NEWS místopředseda Sněmovny Karel Havlíček (ANO). V minulém volebním období však vláda Andreje Babiše (ANO) změnu prosazovala.

Podle vládních Pirátů má však postoj opozice jiný důvod, a proto zřejmě nebude možné korespondenční volbu u prezidentských voleb v příštím roce použít. „Již od obstrukcí na začátku tohoto roku bylo zřejmé, že s korespondenční volbou nemůžeme počítat. Pomůže to podle mě zejména populistům apelujícím na nejnižší vlastnosti,“ sdělil pro CNN Prima NEWS předseda klubu Pirátů Jakub Michálek.

Komu to pomůže?

Důvodem snahy prosazovat korespondenční hlasování může být samozřejmě skutečnost, že pomáhá určitému spektru stran. „Korespondenční právo ve výsledku pomáhá jen někomu. Pokud by šlo čistě o variantu pro Čechy žijící v zahraničí, tak v tu chvíli je to spíše výhodnější pro strany pravého středu,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS Kubáček.

Přesto se prý může také středopravicovým stranám tato snaha paradoxně vymstít, jak ukazují příklady ze zahraničí. „Pokud by se rozhodlo, že by se šlo třeba cestou rakouskou nebo německou, že se zavede korespondenční hlasování také v rámci daného státu, tak se jednak o něco zvýší voličská účast, ale v tu chvíli už to zdaleka tak nepomáhá liberálním stranám, ale spíše protestním stranám. Například v Německu to také prosazovali a všichni si mysleli, že na tom budou vydělávat Zelení a SPD (Sociální demokracie). Jednou z nejúspěšnějších byla ale vedle FDP (Svobodná demokratická strana) také AfD, tedy Alternativa pro Německo,“ připomněl politolog.

Komu by tedy tento způsob volby pomohl, pokud by bylo možné hlasovat poštou již při lednových prezidentských volbách? „Pokud by to bylo právo pro Čechy, kteří žijí i v České republice, tak to může teoreticky pomáhat i Andreji Babišovi. Kdyby bylo právo dáno pouze Čechům žijícím v zahraničí, tak by tam byl asi celkem zajímavý souboj mezi Danuší Nerudovou a Petrem Pavlem nebo případně někým dalším,“ myslí si Kubáček.