Koruna, nebo euro? Odborníci řekli, jak by Čechy před inflací ochránila společná měna

Zatímco inflace v České republice nezadržitelně míří k 15 procentům, průměr eurozóny je asi poloviční. Jinak řečeno Češi, kteří v peněženkách nosí koruny, čelí přibližně dvojnásobnému tempu zdražování zboží a služeb než lidé, kteří k placení používají euro. Znamená to, že by si právě jednotná evropská měna dokázala poradit s českou inflací lépe než koruna?

Pokud by Česká národní banka nezvyšovala úrokové sazby, inflace v Česku by se nyní pohybovala mezi 20 a 25 procenty, prohlásil během úterního Diskusního fóra České národní banky na půdě Univerzity Hradec Králové dosluhující guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Jenže právě takovou politiku, tedy nezvyšování úrokových sazeb, stále razí Evropské centrální banka, která je centrální bankou Evropské měnové unie a inflace se v ní nachází prakticky na polovině inflace české.

Znamená to tedy, že kdyby Česko patřilo k členským zemím eurozóny, bylo by u nás momentálně tempo růstu cen rovněž poloviční? „Pokud by u nás bylo vše ostatní, jako je teď, a jediný rozdíl by byl v tom, že bychom místo korun používali euro, tak bychom v tuto chvíli měli určitě ještě vyšší inflaci, než máme,“ řekl CNN Prima NEWS zcela jednoznačně Libor Žídek, docent katedry ekonomie brněnské Masarykovy univerzity.

K tématu

Finance

Hádka guvernérů ČNB? Nezvyšovat úroky je rezignace na náš mandát, vzkázal Rusnok Michlovi

15. května 2022

Podle něho si totiž Česko na inflaci zadělalo ještě před covidovou krizí. „Domácí příčiny inflace jsou silné. Například velmi napjatý trh práce s nejnižší nezaměstnaností v Evropské unii nebo nedostatek na trhu s bydlením. Do toho přišla fiskální expanze a rovněž máme vysoké zapojení do výrobních řetězců se všemi jejich současnými problémy,“ vypočetl Žídek.

Inflace stejná nebo vyšší

Přiznává ale, že euro má obecně řadu výhod, které by českému hospodářství hrály do karet. „Primárně jde o odstranění transakčních nákladů. Vzhledem k tomu, že jsme výrazně orientovaní na evropský trh, bylo by v tomto ohledu jistě přínosem. Zásadní nevýhodou ale je vzdání se samostatné měnové politiky,“ upozornil Libor Žídek, že i eurová mince má dvě strany. S tím je spojen problém velkých rozdílů v inflaci mezi zeměmi eurozóny, což podle Žídka komplikuje uplatňování jednotně měnové politiky.

Velmi podobný náhled poskytla redakci CNN Prima NEWS Jana Steckerová, analytička Komerční banky. „Pravděpodobně bychom patřili k zemím s vyšší inflací. Pokud se podíváme na sousední Slovensko, které euro používá, má také dvouciferné tempo růstu cen,“ uvedla. Vedle nízké nezaměstnanosti, která je zdrojem inflace na poptávkové straně, Steckerová vidí příčiny také na straně nabídky. A to v podobě cenového šoku u komodit, zejména energetických.

K tématu

Ekonomika

Cenový šok sílí. Zemědělská produkce zdražila nejvíce za 30 let, hlavně obilí a olejniny

16. května 2022

Také Jana Steckerová vidí výhodu potenciálního vstupu Česka do eurozóny fakticky jen ve snížení transakčních nákladů, které jsou spojeny s převodem koruny na eura a zpět v momentě, kdy dochází k zahraničnímu obchodu nebo přelévání kapitálu mezi domácí ekonomikou a zahraničím. „Nevýhodou je ale ztráta vlastní centrální banky,“ shoduje se Steckerová s Žídkem.

Prosperita nezávisí na konkrétní měně

„Česko by v eurozóně téměř jistě patřilo k zemím s nejvyšší inflací. Všechny důvody pro extrémní výši české inflace, jako je napjatý trh práce, rozhazovačnost předchozí vlády a nechuť vlády nynější k zásahům do cen nebo obchodní otevřenost ekonomiky, by nejspíš platily v případě členství v eurozóně,“ uvedl pro CNN Prima NEWS makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa.

I podle něho by členství České republiky v eurozóně mělo řadu výhod i nevýhod. „Některé se ale v čase mění a slábnou, jiné naopak sílí,“ dodal Skořepa s tím, že klíčovou výhodou by bylo snížení nákladů firem na kurzové riziko, a naopak nevýhodou ztráta samostatné měnové politiky. „Celkově je ale třeba zdůraznit, že členství v eurozóně nikdy nebylo, není a nebude pro českou prosperitu klíčové: pokud bude česká domácí národohospodářská politika rozumná, budeme prosperovat i bez eura,“ uzavřel Skořepa.

K tématu

Václav Klaus

Inflace je vždy peněžní jev. Proč to ekonomové nechápou, zuří Klaus a apeluje na Michla

12. května 2022

Hlavní ekonom společnosti BH Securities Štěpán Křeček se ale tak kriticky k potenciálnímu členství Česka v eurozóně s ohledem na inflaci nestaví. „Kdybychom platili eurem, naše inflace by nebyla dramaticky odlišná od té, kterou nyní máme. Pravděpodobně bychom však dosahovali lehce vyššího hospodářského růstu, protože bychom neměli restriktivně nastavenou měnovou politiku,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.

Euro pro dlužníky, pro střadatele koruna

Podle něho by dokonce dávalo smysl, aby Česká republika měla stejnou měnovou politiku jako Německo. „Jelikož se ekonomicky chováme jako další spolková země Německa, dává smysl, abychom měli stejnou měnovou politiku jako Německo. K přijetí eura jsme se zavázali a tento závazek bychom měli dodržet. O tom, zda budeme úspěšnou zemí, nebude rozhodovat, zda budeme platit eurem či korunou,“ dodal Křeček.

A připomněl další výhody eura v porovnání s korunou: „V případě, že bychom platili eurem, měli bychom podstatně nižší úrokové sazby na hypotékách, takže by nedocházelo k ochlazování hypotečního trhu. To by inflaci oproti současnému stavu navyšovalo. Na druhou stranu bychom nemuseli řešit proměnlivost kurzu koruny vůči euru, která vede k rizikovým přirážkám, a tedy i k prodražování dovozu.“

Možnost využívat vlastní měnové politiky ovšem není podle Křečka vždy nesporná výhoda. „To může být výhoda v případě, že ji zvládneme nastavit optimálně. Může to však být i nevýhoda v případě, že ji budeme nastavovat špatně. Pro dlužníky by momentálně bylo vhodnější euro, protože zaručuje nižší úrokové sazby. Lze si jen těžko představit, že by v eurozóně při zvyšování úrokových sazeb došli k úrovni, kterou nyní máme na koruně. Pro střadatele je vhodnější koruna, která momentálně umožňuje nastavit vyšší úrokové sazby na českých bankovních účtech, než je obvyklé v eurozóně,“ uzavřel Štěpán Křeček.

K tématu

Finance

ČNB: Zdražování potravin zrychlí, nákladové tlaky přetrvají. Kdy se inflace uklidní?

14. května 2022

Nový den

Stanjura o novém guvernérovi ČNB: Známe jeho vztahy k Babišovi. Snad zachová nezávislost

12. května 2022