Kvůli první inauguraci Tomáše Garrigua Masaryka museli vyklidit prostory současné Sněmovny od uskladněných brambor a spoustu dnešních zvyklostí zase zavedl pro mnohé kontroverzní prezident Emil Hácha. Slavnostní akt inaugurace prošel během více než sto let trvání republiky výrazným vývojem. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS o tom hovořil historik Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR.
Ve čtvrtek nás čeká prezidentská inaugurace. Pojďme tedy připomenout vůbec první v roce 1918. Co jí tehdy předcházelo?
Zajímavé bylo, že Masaryk nebyl přítomen ani své volbě, která proběhla nově etablovaným parlamentem aklamací. Dokonce byl ještě v zahraničí ve Spojených státech. Inaugurace proběhla v okamžiku, kdy se vracel do Československa, tedy 21. prosince 1918. O to byl příjezd Masaryka samozřejmě slavnostnější. Ve městech, kudy projížděl, jej vítaly tisíce lidí. A to samé jej čekalo také v Praze.
V jakém stavu byl tehdy prostor, kde byla inaugurace?
Inaugurace proběhla v budově tehdy již nefunkčního českého zemského sněmu, nynější Sněmovny. Svým způsobem to nebylo úplně důstojné umístění, protože za války prostor sloužil jako sklad potravin a musel se vyklidit, jelikož tam byly před tím uskladněny brambory.
ČTĚTE TAKÉ: GLOSA: Co nám zbylo po Zemanovi? Prázdný sklad chlastu a party stan v Osvětimanech
Jak probíhaly další prvorepublikové inaugurace, když už se československý stát nějakým způsobem etabloval?
Další inaugurace byly velice skromné, neokázalé a probíhaly na místě, kde se prezident volil, tedy v tehdejší Poslanecké sněmovně, která sídlila v Rudolfinu. Masaryk byl navíc abstinent, takže chyběly i alkoholické nápoje. Skromným pojetím slavnosti se chtěl odlišit od monarchistických tradicí korunovací králů. Změnilo se to až v roce 1934, během jeho poslední čtvrté inaugurace. Samotná slavnost byla zvláštní v tom, že byl velmi nemocen, protože prodělal záchvat mrtvice, což bylo ovšem v médiích vykládáno jako následek jarní chřipky. Inaugurace probíhala nově ve Vladislavském sále, což již zůstalo nastálo.
Poté v rychlém sledu proběhly inaugurace prezidenta Beneše a následně Háchy. Přišly nějaké další změny?
Nově se přidala přehlídka hradní stráže. Když měl inauguraci Beneš, tak nad Pražským hradem dokonce proletěla letadla, takže to bylo mnohem velkolepější a okázalejší. Co se týče Háchy, tak to byl velmi věřící katolík, takže se poprvé jako hlava československého státu účastnil mše Te Deum, která byla sloužena ve svatovítské katedrále kardinálem Kašparem. Následně uctil lebku svatého Václava, čímž dal najevo, že se chce hlásit ke svatováclavké tradici.
Řád bílého lva získal od Masaryka také Mussolini. Za socialismu zase Che Guevara či Kaddáfí
Prezident Miloš Zeman se chystá v pátek rozdat státní vyznamenání. Nejvyšší Řád bílého lva přitom v minulosti získala i řada diktátorů či dalších osob, které historie hodnotí velmi problematicky. Předávání cen komunistickým pohlavárům z celého světa nebylo v době socialismu takovým překvapením, ale zajímavé je, že ve 20. letech předal Tomáš Garrigue Masaryk nejvyšší státní vyznamenání například také Benitu Mussolinimu, který se již v té době hlásil k politickým vraždám a v Itálii tvrdě likvidoval jakoukoliv demokratickou opozici.
Takže tento pro mnohé poměrně kontroverzní prezident zavedl spoustu tradic, které se dodržují dodnes...
Přesně tak. Ještě bych dovysvětlil, že mši Te Deum samozřejmě sloužila většina arcibiskupů za novou hlavu státu, ale nemusela být za přítomnosti prezidenta. Hácha byl skutečně prvním, který se mše osobně účastnil. Úcta ke svatováclavskému odkazu je vidět také u dnešních prezidentských inaugurací, například u Václava Klause či Miloše Zemana.
Je známo, že se mše účastnil také čerstvě zvolený prezident Gottwald. Nebylo to v případě komunistické hlavy státu zvláštní?
Klement Gottwald chtěl ukázat, že je prezidentem všech. Účast na mši měla být vstřícným krokem směrem ke katolíkům. Nepřineslo to ale očekávaný efekt a byl za to kritizován z obou stran. Navíc sám arcibiskup Josef Beran musel následně vysvětlovat, že to bylo přání Gottwalda a nic to nezměnilo na jeho kritickém postoji ke komunistické ideologii.
Co další inaugurace během socialismu?
Ty byly samozřejmě již bez jakéhokoliv duchovního přesahu. Žádné Te Deum se už nesloužilo, ale od dob první republiky se uchovalo, že se inaugurace konala ve Vladislavském sále. Komunisté se totiž neustále prezentovali jako vrchol národních dějin, a proto v takto bytostně historickém prostorou chtěli ukazovat, že skutečně navazují na ty nejlepší pokrokové tradice našich dějin. Součástí socialistických inaugurací byly také vojenské přehlídky.
Přišla nějaká výrazná změna s příchodem demokratických prezidentů?
Inaugurace probíhaly stále ve Vladislavském sále a součástí první Havlovy v prosinci 1989 byla také vojenská přehlídka. Jelikož měl Havel ve velké úctě kardinála Tomáška, tak bylo znovu slouženo Te Deum. To se ve čtvrtek vrací s Petrem Pavlem po třiceti letech. Velice kvituji výrazně ekumenický charakter mše, která se ve čtvrtek uskuteční. To bude také novinkou. Nepůjde pouze o bohoslužbu jedné církve, ale vedle křesťanských církví tam bude zastoupena i židovská obec, což považuji za velmi důležité.
