léčiva

Mezi Čechy poslední dobou zásadně vzrostlo užívání antidepresiv. Co dělají s tělem? Co všechno ovlivňují? Nesou s sebou nějaká rizika? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS na tyto a další otázky odpověděla psychiatrička Jaroslava Skopová z pražské Nemocnice Na Homolce a Polikliniky Health+.

Jak v Česku vyřešit nedostatek léků a proč některé do lékáren dorazí až příští rok? Co může udělat vláda a jak pomůže Brusel? Sledujte speciální vysílání s politiky i experty na zdravotnictví ve čtvrtek od 10:30 na CNN Prima NEWS a také zde přímo v článku.

S výpadky léčiv se kromě pacientů potýkají i nemocnice. A nechybí jim jen nedostupná antibiotika. Některým klinikám schází léky na srdeční arytmii, jinde nemají prášky na žaludek. Co nemocniční lékárny zvládnou, snaží se vyrobit samy. Někdy jim ale chybějí suroviny a technologie. Podle lékárníků ale mohou výpadky léků zhoršit péči o hospitalizované pacienty.

Místo aby pomáhaly, může jejich kombinace pacientovi uškodit a následky mohou být i fatální. Někteří vážně nemocní lidé totiž denně užívají třeba 10 nebo i 20 různých léků. V několika nemocnicích tak působí kliničtí farmaceuti, v Ostravě nově poradí nejen hospitalizovaným, ale i ambulantním pacientům.

Ještě před 30 lety Západ a Japonsko vyráběly 90 procent veškerých léčivých látek, dnes drtivou většinu produkce zajišťuje Čína. Týká se to důležitých antibiotik, vitaminu B nebo aspirinu. Přestože pandemie koronaviru ukázala, jak riskantní je závislost Evropské unie na dovozu léků z Číny, navržené řešení zatím zůstává jen na papíře.

Stane se fikce realitou? Americká armáda testuje novou pilulku, která by mohla zpomalit stárnutí. Pomoct by měla i k lepší fyzické výkonnosti nebo zrychlit léčení zranění, informuje web Breaking Defense.

Rybáři se radují, po mnoha letech by se vodní revíry mohly zbavit léčiv a hormonů. Ty podle některých studií mění u ryb pohlaví, stávají se z nich hermafroditi a nemohou se pořádně rozmnožovat. Stát s tím teď hodlá něco udělat. Vůbec poprvé Státní fond životního prostředí vypsal dotaci na čištění vod od léčiv a hormonů. Takto vydezinfikovanou vodu by pak bylo možné využívat třeba k zavlažování parků nebo zalévání zeleniny a jiných zemědělských plodin.

Americká laboratoř, kde pracuje i český molekulární biolog Michal Gaži, provádí testování potenciálních vakcín a léků – primárně proti ebole nebo viru Marburg. Po vypuknutí pandemie COVID-19 se na ni ale obrátily farmaceutické firmy s prosbou, aby testovala jejich vakcíny a léky na tuto nemoc. Mimo jiné nadějnou látku americké společnosti Regeneron. Vědecký pracovník Texas Biomedical Research Institute Gaži byl hostem Lucie Hrdličkové v pořadu Interview.

Pandemie koronaviru zvýšila obavy o dostatek farmaceutických látek používaných k výrobě léčiv v USA. Většina z nezbytných ingrediencí pochází z Číny a Indie. Americký prezident Donald Trump se snaží odbourat tuto závislost. Nově mu v tomto úsilí má pomoci dřívější ikona filmového průmyslu Eastmen Kodak. Od americké vlády dostala společnost 765 milionu dolarů (asi 17 miliard korun) na rozjezd své nové farmaceutické divize.

Někteří z nás považují pampelišky za ten nejotravnější „plevel“, co existuje. Miliony z nich již brzy padnou za oběť sekačkám ve službách anglických trávníků. Přitom pampelišky jsou pro mnoho různých živočišných druhů velice důležité a své výhody mají i pro nás.