Zbavme odpadní vodu léčiv a hormonů. Z ryb se stávají hermafroditi

„Zhruba zrnko soli na jeden litr vody – takové množství léčiv průměrně vytéká z čistírny odpadních vod, i k tomu by se dalo přirovnat to, jak malé množství těchto látek se ve vodě nachází. Ale vodní živočichové v nich tráví čtyřiadvacet hodin a má to na ně negativní vliv,“ vysvětluje profesor Jiří Wanner z Ústavu technologie vody a prostředí Vysoké školy chemickotechnologické s tím, že některé výzkumy ukázaly, že ryby mění své pohlaví, nebo se z nich stávají hermafroditi.

A právě to by se mohlo změnit. Vůbec poprvé totiž Státní fond životního prostředí vypsal dotace na odstraňování zbytků léčiv a hormonů z odpadních vod. Celková suma určená na tyto projekty činí 93 milionů korun. Výzva je soutěžní dvoukolová, přihlásilo se celkem 14 zájemců a celkem požadují dotaci 200 milionů korun.

„Složení žadatelů je velmi široké. Zájem o realizaci projektů jsme zaznamenali ze strany českých univerzit, výzkumných institucí i soukromých společností. Konkrétně lze jmenovat například Vysokou školu báňskou, ČVUT nebo Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. M. (VÚV T. G. M.),“ říká Lucie Früblingová, tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí.

A právě VÚV má s čištěním vody od léčiv a hormonů zkušenosti z minulých let. „Jde jenom o zvětšení měřítka, u těch dřívějších lokalit jsme čistili pár litrů za vteřinu. Najednou je to tisíc kubíků, to je jako půlka objemu padesátimetrového bazénu, jaký lidé znají třeba v pražském Podolí,“ popisuje výzkumný pracovník Miroslav Váňa z VÚV T. G. M.

Podle něj je škoda takovou vodu vypustit do řeky, protože její čištění je nákladné a bylo by dobré ji využít. A právě recyklaci vody se věnuje projekt pražské Vysoké školy chemicko-technologické. Vědci postavili poloprovozní jednotku z běžně dostupných vodárenských technologií za finanční podpory Technologické agentury České republiky a funguje v areálu Ústřední čistírny odpadních vod v pražské Bubenči.

Vodu vytékající z čistírny odpadních vod dezinfikují ultrafialovým zářením a prohánějí ji přes několik filtrů. „Je tady pískové čištění a membránová filtrace a pak je tady filtr s aktivním uhlím, protože po osvětlení ultrafialovým zářením se některé organické molekuly, které jsou ve vodě přítomny, mohou naštípat a pak se mohou odstranit sorpcí,“ vysvětluje profesor Wanner. A právě sorpce se používá k odstranění hormonů a léčiv.

Využití vyčištěné vody v zemědělství

A pak testují její vliv na zalévání městské zeleně, kterou simulují ve čtyřech záhonech. A každý ze záhonů je zalévaný odlišným stupněm čištěné vody. „Účelem je ukázat, že v případě použití dezinfikované vody nebude hrozit infikace, i kdyby se lidé v trávě položili a hráli si,“ říká Wanner s tím, že vědci sledují a odebírají i biomasu, u které v laboratoři kontrolují, jak se v ní kumulují hormony a léčiva.

„Pokud se nám ukáže, že se kumulují, tak je možné zařadit filtraci pomocí aktivního uhlí, které dokáže zachytit právě léčiva, hormony, ale třeba i drogy, které z čistíren odpadních vod vytékají do řeky,“ vysvětluje Wanner.

Takto vyčištěná voda by se podle profesora Wannera mohla dále využívat třeba v zemědělství. „Máme prokázáno, že se tyto nechtěné látky mohou dostávat rostlinným tělem až do plodů, jako třeba do rajských jablíček. O kořenové zelenině nemluvě,“ dodává Wanner s tím, že členské země Evropské unie budou muset za čtyři roky začít využívat recyklovanou vodu. Vyplývá to z nařízení Evropského parlamentu a Rady EU. Unie tak chce ulevit stávajícím zdrojům pitné vody.