Spotřeba antidepresiv roste. Už to není cejch, žijeme v nejistých časech, říká psychiatrička

Mezi Čechy poslední dobou zásadně vzrostlo užívání antidepresiv. Co dělají s tělem? Co všechno ovlivňují? Nesou s sebou nějaká rizika? V rozhovoru pro CNN Prima NEWS na tyto a další otázky odpověděla psychiatrička Jaroslava Skopová z pražské Nemocnice Na Homolce a Polikliniky Health+.

Za posledních 20 let se spotřeba antidepresiv a anxiolytik zvýšila v Česku až šestinásobně. Každoročně teď roste o 7 %. Čím to podle vás je?
Jednak v posledních letech stoupl výskyt úzkostných, depresivních, stresových poruch, ale také se rozšířily indikace pro jejich použití. Dnes již antidepresiva ani zdaleka nepředepisují pouze psychiatři, hojně to dělají i lékaři jiných oborů. Konkrétně především praktičtí lékaři, ale i někteří jiní odborníci, kterým antidepresiva usnadňují spolupráci a léčbu pacientů.

Anxiolytika

Látky, které snižují psychické napětí, úzkost, strach.

Antidepresiva

Léčiva, která upravují patologicky změněnou náladu.

Vidíte za nárůstem výskytu depresivních poruch dopady covidové pandemie a války na Ukrajině?
Ano, také. Ale nejde jen o to. Žijeme v nejistých časech. Mluví se o době epistemické krize (krize poznávání a posuzování světa, způsobená změnou modelu distribuce a prioritizace informací, pozn. red.). Je patrná krize kritického myšlení. Tolik dezinformací a konspirací, jejichž šíření umožňuje internet a sociální sítě, kterými mnozí lidé nahrazují standardní média, polarizace společnosti, ale i klimatická krize se stále častějšími přírodními pohromami – to vše vede k velkým nejistotám. A spolu s dalšími faktory to vytváří predispozici pro rozvoj úzkostných a depresivních poruch.

Přijde mi, že antidepresiva ztratila mezi lidmi svůj někdejší společenský cejch. Jinak řečeno – kdo je dnes bere, není už považován za „divného“. Máte stejný dojem?
Je pravda, že dnes už nepředstavují žádné společenské zatížení. Viděla bych to jako důsledek osvěty, popularizace oboru, kdy se lidé již tolik neobávají ani samotné návštěvy psychiatrické ordinace.

Lékařem předepsaná antidepresiva v ČR

Rok 2012 – zhruba 200 tisíc pacientů
Rok 2019 – zhruba 600 tisíc pacientů
Údaj z letoška bude znám až v polovině roku 2025.

V případě jakých problémů je vůbec užívání antidepresiv rozumné, kdy to je naopak nevhodné?
O tom musí vždy rozhodnout lékař, který posoudí, zda se již jedná o psychickou poruchu hodnou farmakologické léčby. Ne vše, co lidé považují za depresi, je skutečná deprese. Ne každá smutná nálada je patologická nálada. Netrvá-li daný stav více než dva, tři týdny a příznaky se nezhoršují, případně pokud jde o reakci na nějakou konkrétní, psychologicky srozumitelnou událost, pak ještě nemluvíme o depresi jako nemoci.

Zkuste to rozvést.
Pokud vám zemře někdo blízký, nikdo se vašemu smutku nemůže divit. Zármutek či truchlení je v takových situacích u emočně normálně vybavených lidí přirozeným stavem, nejde o poruchu. Řada lidí se dokáže se ztrátou blízkého člověka vyrovnat sama i bez lékařské pomoci. Antidepresiva podáváme, pokud smutek přetrvává nepřiměřeně dlouho, nebo když se prohlubuje, komplikuje. Případně předcházel-li nepříznivý psychický stav a exhausce (vyčerpání), jako to vídáme u pečujících osob.

Je pravda, že se antidepresiva užívají třeba i v případě chronické bolesti?
Ano. Neléčená chronická bolest vede po určité době sama často k rozvoji depresivních příznaků, takže užití antidepresiv je zde zcela na místě. Antidepresiva mohou také umocnit účinek základní léčby. To platí pro některá onemocnění, která mají organickou etiologii.

Někdy se ale nepodaří ani pečlivým vyšetřením prokázat žádný morfologický korelát bolesti, příčina může být v psychice. Obecně lze říct, že antidepresiva se kdysi vyvíjela a byla určena k léčbě deprese. Později se však ukázalo, že fungují dobře i jinde, například v léčbě úzkostných, psychosomatických onemocnění. Název této skupiny psychofarmak proto dnes již neodráží tak jednoznačně jejich použití. Při rozvaze o léčebném postupu bychom každopádně neměli zapomínat na psychoterapii.

ČTĚTE TAKÉ: Komunisté v listopadu 89 padali jak umrzlí ptáci. Zpátky jim pomohla šikovná dáma, říká Pithart

Co všechno antidepresiva v těle dělají?
Představují dnes již obsáhlou skupinu léků s různým mechanismem účinku. Zase vám to řeknu obecněji – působí v centrálním nervovém systému, kde upravují narušenou biochemickou rovnováhu.

Třeba psychiatr Cyril Höschl je nazývá mozkovými vitaminy.
Je to takový zjednodušený způsob, jak laikům přiblížit, že antidepresiva pomáhají upravit chemickou nerovnováhu v mozku. Zatímco vitaminy si ale běžně člověk může koupit v lékárně buď na doporučení lékaře, nebo si je i ordinuje sám, v případě antidepresiv to možné není. Mohou být vydána jen na předpis lékaře.

Na co mají antidepresiva vliv? Jak se člověk po jejich užívání chová?
Především mají vliv na depresivní, patologickou náladu. Některá mají výborné protiúzkostné účinky, jiná jsou sedativní a mohou tak příznivě ovlivňovat spánek. Nespavost bývá jedním z příznaků deprese, často se ale setkáváme i s pacienty přicházejícími s nespavostí, aniž by trpěli depresí. Vedle nezbytné spánkové hygieny, úpravy životosprávy se i zde osvědčují antidepresiva v nízkých dávkách jako bezpečné nenávykové léky. Obecně chování člověka není při léčbě nijak změněno.

Jak se mezi sebou liší jednotlivé druhy antidepresiv?
Liší se různým mechanismem účinku, ovlivňováním různých neurotransmiterových systémů a receptorů. Stále se vyvíjejí nová. Různý mechanismus účinku se odráží i v jejich různém působení a vlastnostech – některá jsou zcela netlumivá, jiná sedativní, v různé míře mají i protiúzkostné vlastnosti.

Je něco, co člověk při užívání antidepresiv nemůže dělat?
Neměl by pít alkohol a používat jiné psychoaktivní látky. Jinak jeho konání při léčbě není nijak omezeno – to omezuje spíše samotná psychická porucha, respektive její tíže, závažnost.

Jsou s antidepresivy spojené nějaké mýty?
Ano, s některými se stále setkáváme. Nejčastěji slýcháme, že antidepresiva mění osobnost a chování člověka. Nesmysl. Nebo že mohou být návyková, že už se jich člověk nikdy nezbaví. Ani to není pravda – na rozdíl od hypnotik a benzodiazepinových preparátů, které jsou často ordinovány v léčbě úzkostných poruch, nejsou návyková.

Mýtem je i tvrzení, že jde jen o další škodlivou chemii. Léčba antidepresivy je bezpečná. A chemií jsou přece ve skutečnosti všechny naše emoce. I to, co se děje v mozku. Všechno je to jemná biochemie, jejíž poruchu antidepresiva upravují, ale nemění osobnost. Dalším běžně opakovaným mýtem je to, že antidepresiva mohou brát jen lidé s těžkou depresí nebo se slabou vůlí, kteří si neumějí sami pomoci. Také je někteří považují za neúčinné léky, placebo apod. Ani z toho nic neplatí.

Četl jsem o studii, která tvrdila, že antidepresiva by mohla být výhledově nahrazena lysohlávkami. Věříte tomu?
V Národním ústavu duševního zdraví probíhají studie, které se zaměřují na použití psylocybinu a jiných psychoaktivních látek v léčbě depresivních nemocných, u nichž selhaly běžné metody léčby. Psilocybin se podává vždy jen v kombinaci s odborně vedenou psychoterapií. Nicméně tvrdit, že by obecně bylo možno nahradit antidepresiva lysohlávkami by bylo v současnosti absurdní. Přestože některé výsledky jsou nadějné, působivé. Například mě velmi zaujala studie prof. Horáčka s použitím psilocybinu u depresivních, onkologicky nemocných pacientů.

Co přesně je vůbec z lékařského pohledu deprese?
Deprese je široký pojem, vyjadřující obecně smutnou náladu spolu se ztrátou iniciativy, zájmů, s poklesem energie, nevýkonností, bezradností, poruchou spánku. Mluví-li psychiatr o depresi, má zpravidla na mysli primárně onemocnění, afektivní poruchu. Ale depresivní příznaky vidíme hojně v rámci krátkodobé nebo dlouhodobé reakce na určité psychologicky srozumitelné negativní události.

Tzv. symptomatická deprese provází některá tělesná onemocnění, organická deprese vzniká při organickém poškození mozku. Depresivní příznaky se vyskytují jako součást klinického obrazu jiných psychických poruch. Například osobnostní poruchy, poruchy příjmu potravy, různé závislosti, ale i schizofrenie, schizoafektivní poruchy.

Ženy prý trpí depresí dvakrát častěji než muži. Proč?
Častější výskyt deprese u žen ve srovnání s muži se vysvětluje kombinací faktorů biologických (hormonální změny, genetická predispozice), psychologických i sociálních, případně jejich vzájemnou interakcí.

Jak nebezpečná je neléčená deprese?
Neléčená těžká deprese představuje vysoké riziko sebevražedného jednání. Depresivní poruchy bez tendence k suicidálnímu jednání výrazně ovlivňují kvalitu života i fungování. Mohou být příčinou opakovaného pracovního selhání. Neléčená deprese a úzkostná porucha ale také komplikuje průběh různých tělesných onemocnění, zejména kardiovaskulárních, případně i jiných. Zhoršuje prognózu i mortalitu. Doprovodné tělesné příznaky deprese jsou pak důvodem opakovaných dalších, zbytečných vyšetření.

Když už zmiňujete sebevraždy – nikdy jsem nepochopil, proč je jich nejméně zrovna v prosinci, když Vánoce přece mohou pro lidi s bolavým nitrem představovat větší emoční zátěž. Máte pro to nějaké logické vysvětlení?
V Česku je opravdu nejvíce dokonaných sebevražd na jaře, případně v období do začátku léta. A nejméně v prosinci. Proč? Těžko říct, snad je za tím podpůrný charakter rodinných tradic; nevím. V žádném případě to však neznamená, že bychom proto měli v ordinacích kolem Vánoc menší provoz. To tedy rozhodně ne.

MOŽNÁ JSTE PŘEHLÉDLI: Byl to bestiální útok, říká o tragédii na fakultě novinář Forman. Střelce chtěl odlákat křikem

Tagy: