PŘEHLEDNĚ: Lidé v bezvědomí i dárci orgánů. Jací pacienti leží na klinice jako Zeman?

Prezident Miloš Zeman je od neděle hospitalizovaný v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) na klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM). Lékař, který pracuje jako intenzivista na stejném typu kliniky, CNN Prima NEWS podrobně přiblížil, jací pacienti na takovém pracovišti leží, co jsou schopní dělat, vnímat, jak se stravují a jakou mají šanci na vyléčení.

Hrad odmítá poskytnout informace o tom, v jakém stavu se hlava státu nachází a zda je schopna vykonávat svou funkci. Podle Deníku N Zeman trpí jaterní encefalopatií, kterou způsobuje selhání jater. Má být dezorientovaný, říkat nesouvisející věci a zapomínat. Jací pacienti na takové klinice vlastně leží, v jakém jsou stavu, jak se stravují a jakou mají šanci na uzdravení?

• Co je vlastně oddělení KARIM?

Pracoviště poskytující intenzivní péči jsou rozděleny na tři stupně a klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny (KARIM) je z nich nevyšší. „První dvě jsou jednotky intenzivních péčí (JIP) a to nejvyšší je anesteziologicko-resuscitační oddělení (ARO),“ vysvětluje lékař, který pracuje právě na nejvyšším stupni pracoviště. S ohledem na svého zaměstnavatele si nepřeje zveřejnit své jméno.

Na první stupeň, tedy na JIP, se překládá pacient, když mu hrozí zhoršení stavu. Jedná se o monitorované lůžko, kde je neustále kontrolován například krevní tlak nebo puls. Na druhém stupni by lékaři měli být schopní zvládnout pacienta s jednou orgánovou disfunkcí. „Tedy když začne nějaký orgán selhávat. Jeden jediný by měli zvládnout,“ popisuje intenzivista.

Pod KARIM spadá nevyšší, třetí stupeň, tedy ARO. Tam se starají o pacienta, jemuž selhává více orgánových soustav, například ledviny i játra. Tomu se říká multiorgánové selhání. Také tam leží pacienti, kterým selhávají životní funkce. „Mezi ně patří dýchání, srdeční činnost a vědomí,“ uvádí lékař a dodává, že na tomto oddělení leží i pacienti, kteří jsou buď potenciálními, nebo jasnými dárci orgánů. „Potenciální jsou většinou lidé po těžkých nehodách,“ dodává.

Už dříve se objevily informace, že prezident Zeman trpí ascitem, tedy hromaděním vody v břiše kvůli problémům s játry. Že jsou potíže prezidenta spojené s játry, řekl i někdejší prezident Václav Klaus, jenž ho v nemocnici navštívil během první hospitalizace.

• Co jsou schopní pacienti hospitalizovaní na KARIM dělat?

To je podle lékaře individuální. Většina pacientů vyžadujících tento typ péče ale nebývá při vědomí. „Pacient, kterému nějakým způsobem selhávají životní funkce, může být v určitou chvíli při vědomí, ale spíš to tak nebývá,“ upozorňuje. Pacient, jemuž selhává více orgánů, může být podle odborníka také nějaký čas při vědomí. „Pokud ale není zahájena adekvátní léčba, k selhávání vitálních funkcí dojde,“ upozorňuje.

Typický pacient pro ARO je například člověk po resuscitaci. „Po úspěšné resuscitaci se mu obnoví oběh, ale ponechává se v umělém spánku,“ dodává intenzivista.

Když do nemocnice přijel prezident Zeman, vypadal, že je v bezvládném stavu. Podle kancléře Vratislava Mynáře prezident pouze spal. Na videu, které zveřejnily Novinky.cz, je vidět, že prezident byl v polosedu a zdravotníci mu drželi hlavu, oči měl zavřené.

• Může tam tedy ležet i člověk, který je při vědomí?

Ano. Tito lidé jsou ale většinou už ve fázi před propuštěním na nějaké nižší pracoviště. „V danou chvíli jim už neselhávají vitální funkce, jsou v rekonvalescenci. Když jim zdravotní stav umožňuje dostat se na nižší pracoviště, při vědomí už jsou,“ popisuje lékař.

• Dostane se na toto oddělení i pacient, který je schopen vykonávat běžné úkony? Například číst, sledovat zprávy…?

„Většině pacientů vyžadujících tento stupeň intenzivní péče jejich zdravotní stav nedovolí normálně fungovat,“ upozorňuje lékař. Podle hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka ale prezident komunikuje, sleduje politickou situaci a seznamuje se s nejnovějšími událostmi.

Ve třetím stupni nemoci je člověk spavý a dezorientovaný, v posledním stadiu už je těžké kóma. K nám se pacienti dostanou většinou ve třetím nebo čtvrtém stupni.

• Když se pacient dostane na oddělení KARIM, je schopen pracovat? Můžeme si u něj představit něco jako home office?

Záleží, v jaké fázi léčby pacient je. „Teoreticky před překladem na jiné oddělaní na konci rekonvalescence může být schopný se o sebe částečně postarat. Ale pokud je ve fázi, kdy mu stále selhávají vitální funkce, tak spíš ne,“ vysvětluje lékař.

• Co znamená, když pacient trpí jaterní encefalopatií?

Podle Deníku N prezident trpí jaterní encefalopatií, kterou způsobuje akutní nebo chronické selhání jater. Co vlastně taková nemoc znamená? „Játra jsou velmi složitý orgán a mají mnoho funkcí. Jedna z nich je metabolicky upravovat určité látky v těle do podoby, která je tělu neškodlivá. A ve chvíli, kdy játra přestávají fungovat, látky, které nejsou játry zmetabolizované, se v těle hromadí a působí na mozkovou tkáň tak, že ji poškozují. A poškození mozku v důsledku jater se nazývá právě jaterní encefalopatie,“ upřesňuje lékař.

• V jakém stavu je takový pacient?

Typ jaterní encefalopatie má čtyři stupně. Pacient v prvním stupni může být jen lehce zmatený, má poruchy spánku a je unavený. Ve druhém stupni už zmatenost převládá. Ve třetím stupni je podle odborníka člověk spavý a dezorientovaný. A v posledním stadiu přichází těžké kóma, kdy je pacient v bezvědomí.

• V jaké fázi přijede tento pacient na oddělení KARIM?

„K nám na oddělení by se většinou takový pacient dostal ve třetím až čtvrtém stadiu,“ uvádí intenzivista.

• Jakou má takový pacient šanci na vyléčení?

Šance na vyléčení se podle doktora těžko odhaduje. „Vyvolávající příčinou je poškození jater, a pokud je poškození nevratné, je léčba složitá. Dá se přechodně být na nějaké eliminační metodě, která krev čistí. Jedná se o takovou obdobu dialýzy, akorát čistí od látek, které nejsou schopna vyčistit játra, ale je to čistě přechodná záležitost,“ upozorňuje s tím, že pokud jsou játra v nevyléčitelném stavu, je nevyléčitelná i nemoc. Existuje možnost transplantace jater, anebo může pacient na eliminační metodě zůstat závislý.

• Když je pacient dezorientovaný, říká nesouvisející věci a zapomíná, o jakou fázi nemoci jde?

„Může jít o třetí fázi,“ říká lékař s tím, že jmenované symptomy mohou být ale vyvolané i jinými příčinami. „Spousty příznaků nemocí se mezi sebou kombinují a zrovna tyto symptomy může způsobit řada dalších onemocnění,“ upozorňuje.

• Jak dlouho může takový pacient žít?

„To nedokážu říct, je to velice individuální,“ uvádí lékař.

• Jak se tito pacienti stravují?

Ovčáček uvedl, že Zeman měl v úterý k obědu meruňkové buchty a na středu si objednal vinnou klobásu s bramborovou kaší. Podle lékaře ale většina pacientů na oddělení nejí normální jídlo. „Většina pacientů ležících na tomto oddělení je primárně živena buď enterální, nebo parenterální výživou, tedy sondou, která končí v žaludku, nebo ve střevě, a pakliže mají nefunkční trávicí trakt, jsou živení přímo infuzemi do krve,“ upozorňuje.

Je možnost, že pacienti mohou přijímat i potravu ústy, ale to je podle odborníka opět ve fázi, kdy jsou například před odchodem z oddělení. Manželka prezidenta Ivana Zemanová ve čtvrtek na tiskové konferenci prohlásila, že nemoc jejího muže vyžaduje čas. Jak dlouho bude Zeman hospitalizovaný, ale nikdo z Hradu neprozradil.

Meruňková buchta může být diabetická, může mít snížené cukry. Spíš nad tou klobásou bych se zamyslel, to je zvláštní.

• Nejsou přesto meruňkové buchty nebo vinná klobása příliš nezdravé pro hospitalizovaného?

Nad meruňkovými buchtami i vinnou klobásou se část veřejnosti i odborníků pozastavila. Někteří upozorňovali právě na to, že pacienti na KARIM přijímají často potravu hadičkami, jiní by předpokládali, že mají pacienti dietu. „Očekával bych spíše dietnější stravu,“ napsal například CNN Prima NEWS šéf České lékařské komory Milan Kubek.

Podle intenzivisty si ale člověk, který už je v rekonvalescenci a před odchodem z oddělení, takový oběd dát může, pokud to není kontraindikované jeho onemocnění. „Třeba meruňková buchta může být diabetická, může mít snížené cukry. Spíš nad tou klobásou bych se zamyslel, to je zvláštní,“ upozornil. Zároveň označil za málo pravděpodobné, že by si pacient na oddělení dal normální jídlo.

• Může se stát, že na KARIM bude třeba preventivně hospitalizovaný i člověk, který bude docela v dobrém stavu, pokud se jedná například o prezidenta republiky?

Takové situaci se podle lékaře říká „společenská hospitalizace“, která se stát může. „Pacient z nějakého společenského důvodu může být hospitalizovaný na vyšším pracovišti, i když jeho zdravotní stav k tomu není indikovaný,“ připouští.

Stát se tak ale může jen v případě, že to umožňuje kapacita. „Pokud pacient svou hospitalizací na lůžku nebrání někomu, kdo ho v tu danou chvíli potřebuje,“ podotýká lékař. Zda je ale tato situace případ právě prezidenta Zemana, nedokáže říct.

• Když je tedy hospitalizovaný schopen sníst meruňkovou buchtu a vinnou klobásu,  mohl by být ve stavu, kdy zabírá lůžko pacientovi, který potřebuje zdravotní péči více než on?

Přesně to je podle intenzivisty možné, ale mohou si to dovolit, jen pokud to kapacita oddělení umožňuje a pacient nezabírá lůžko člověku, který takovou péči potřebuje více. Obsazenost KARIM je ale velice nárazová a individuální.

• Co když je prezident ve vážnějším stavu, než Hrad tvrdí? Co by to znamenalo pro zdravotníky, kteří se o něho starají?

Podle odborníka by to v takovém případě bylo pro zdravotníky velice těžké. „Vůči lidem, kteří se o toho člověka starají, je to nefér. Ale musí si zachovat profesionalitu, správně se starat o pacienta, dodržovat lékařská pravidla a to ostatní je sekundární. S tím se musí poprat jako lidé,“ vysvětlil.

• Dalo by se v takovém případě mluvit třeba i o znehodnocení práce lékařů?

„Na to nedokážu dopovědět, skutečnosti neznám. Pokud je skutečně stav daného pacienta špatný a zdravotníci se z médií nebo od lidí, kteří daného člověka zastupují, dozví, že je dobrý, rozkol musí vnímat špatně. Ale jejich primární věc je starat se na sto procent o daného pacienta a být profesionální,“ zdůraznil lékař a dodal: „To je holt naše povolání.“

Veřejnost má podle něj právo znát zdravotní stav prezidenta. „Samozřejmě, že ne diagnózu. Ale měla by vědět, jak je to vážné, jestli tam je nějakým způsobem možné zlepšení, jak se bude pokračovat a ve zhruba jakém časovém rozmezí léčba bude probíhat. Tím by se předešlo spekulacím, které jsou mnohdy verbálně agresivní. Zbytečně se tím veřejnost polarizuje,“ uvedl a zároveň upozornil, že stonat má právo každý. „To je přirozené.“

Ovčáček v pátek řekl, že prezident je nemocen dva týdny. Na doporučení ředitele ÚVN a zároveň prezidentova ošetřujícího lékaře Miroslava Zavorala proto Zeman v pátek hlasoval ve volbách přímo na zámku v Lánech a zrušil nedělní účast v televizní debatě na CNN Prima NEWS. V neděli po Zemanově převozu do nemocnice hradní mluvčí uvedl, že prezidentova hospitalizace neohrožuje povolební vyjednávání a ústavní situaci. Dodal, že prezident nyní potřebuje klid na léčbu, o jejím průběhu a délce rozhodnou lékaři. Podle mluvčí ÚVN stanovuje léčebný plán lékařské konzilium nemocnice složené ze specialistů na Zemanovy dílčí zdravotní problémy.

Zeman pobýval v ÚVN už v září, strávil tam osm nocí. Podle Pražského hradu šlo o rekondiční pobyt, při kterém prezident podstoupil několik vyšetření a infuze. V tehdejší zprávě Hradu je uvedeno, že prezident trpěl dehydratací a mírným vyčerpáním a že u cukrovky nebyly zjištěny nadlimitní hodnoty. Neuropatie nohou, kvůli které se prezident pohybuje na vozíku, podle zprávy přetrvává. Vyšetření podle něj nezjistilo žádné onemocnění nebo problémy, které by ho ohrožovaly na životě.