Lidé v postkomunistických zemích častěji čelí selhání orgánů. Praktici chtějí změnu pravomocí
Praktičtí lékaři musí mít větší pravomoci v léčbě chronického selhání srdce, ledvin nebo cukrovky. Shodli se na tom čeští, slovenští a polští praktici, kteří se sjeli do Prahy, aby řešili, jak vlně pacientů s těmito chorobami čelit. Postkomunistické země totiž trápí výrazně vyšší počty lidí s nemocným srdcem či ledvinami než země západního bloku. Praktici vidí řešení ve větších investicích do prevence a ve včasném záchytu nemocí. Posílení jejich pravomocí by podle nich mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat na tato onemocnění moderní léky.
„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu železné opony stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění,“ řekl předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.
ČTĚTE TAKÉ: Revmatem trpí až půl milionu Čechů. Od bolesti ulevuje cvičení, motivaci přináší nový kurz
I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás. Jak se experti z Česka, Polska a Slovenska shodli, situaci by pomohlo posílení role praktiků, směřující především k tomu, aby mohli včas zachytit rizikové pacienty, u nichž hrozí rozvinutí některé z těchto chorob. Nutné je podle nich léčbu také lépe koordinovat – praktici by v tomto ohledu měli fungovat jako „manažeři“ zdravotní péče.
S lidmi v riziku musíme něco dělat
„Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek, abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat, a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde už ale praktici mohou předepisovat veškeré léky bez omezení,“ zmínil na jednání Šonka.
Čtěte také
Když pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl, je možné vzniku nemoci zabránit. Nebo ji o několik let oddálit tím, že se zavčasu nasadí léky, které ji zkrotí. „Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu,“ dodal Šonka.
„Po téměř 60 letech sovětského modelu poskytování zdravotní péče je třeba dát všeobecným lékařům co nejvíce kompetencí k tomu, aby mohli poskytovat komplexní péči. Na tomto poli sdílíme s českými a polskými kolegy společné dědictví v podobě vysokého počtu pacientů s chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem. Řešení v jednotlivých zemích se ale mírně liší, proto se navzájem inspirujeme a intenzivně si předáváme zkušenosti,“ řekl Peter Lipovský, viceprezident Slovenské spoločnosti všeobecného praktického lekárstva.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Počasí přeje klíšťatům. Experti radí, na jaké příznaky se po jejich kousnutí zaměřit
Například polští praktičtí lékaři již druhým rokem zavádějí takzvanou koordinovanou péči, kdy mají větší pravomoci v oblasti diabetologie, kardiologie, endokrinologie, pneumologie a nefrologie. „Představuje velmi dobrý model pro fungování primární péče. S rostoucím počtem pacientů trpících civilizačními chorobami jsou taková řešení stále důležitější. Stárnoucí společnosti nebudeme moci pomoct pouze prostřednictvím ambulantních specialistů,“ uvedl Aleksander Biesiada z Polské společnosti rodinného lékařství.
Společnosti přitěžuje špatná zdravotní gramotnost
Podle Michala Vrablíka, předsedy České asociace preventivní kardiologie, často jedno z civilizačních onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé.
Čtěte také
„Až 60 procent lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 procent pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 procent osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele – věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol nebo depresi,“ popsal s tím, že velkým problémem je špatná zdravotní gramotnost lidí a často i postoj zakořeněný z minulých dob – „o mé zdraví se stará lékař, ne já“.
„V Česku se pořád hodně kouří, jsme druzí až třetí v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 procent Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 procent dospělé populace s dyslipidemií,“ podotkl Vrablík a dodal, že výhled do budoucna není o moc růžovější – 33 procent dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření.
Věnuje se převážně zdravotnickým tématům. Komunikuje s dárcovskou platformou Znesnáze a zpracovává sociální témata a texty, které pomáhají potřebným. Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Od roku 2025 se stala posilou editorského týmu CNN Prima NEWS. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
