Jak se žije dětem v digitální době? Mohou jim moderní vymoženosti, jakými jsou chytré telefony, tablety či virtuální realita, pomoci v případě nesnází? Nebo naopak spíše škodí? A jak v současné době mohou dospělí plnit roli rodičů, je vůbec možné udržet krok se stále rychleji dospívajícími dětmi? Spousta otázek, na které se mnohdy jen těžko hledají odpovědi. V dalším díle pořadu ITN ONAIR si moderátor Tomáš Hauptvogel povídal s Kateřinou Liškovou, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí. Ta má za více než 25 let dlouhou praxi jasno — komunikace je základ. A když je těžké mluvit, může pomoci se z problému vypsat. Třeba na k tomu určeném chatu.
Ať se jejich problémy týkají čehokoli, ti, kdo volají na Linku bezpečí, mají jedno společné – už si s nimi nevědí rady a hledají pomoc s řešením. „Pro společnost je nejznámější naše krizová linka pro děti a dospívající do 26 let. Mohou k nám zdarma volat na číslo 116 111 a poradit se o jakékoliv potíži, kterou nezvládnou vlastními silami. Vedle telefonického kontaktu nabízíme i komunikaci s námi přes chat a e-mail, protože víme, že o některých tématech se špatně hovoří a možná snáz píše,“ vysvětluje Kateřina Lišková, vedoucí odborných služeb Linky bezpečí s tím, že nejčastěji operátoři s volajícími řeší sebevražedné tendence. „Ať už ve fázi myšlenek nebo pak už pokusu. To je pro nás v současné době denním chlebem. Když bych to vzala úplně jenom čistým aritmetickým průměrem, tak jich máme 13 denně.“
Důvody, které nezkušené volající vedou k fatálnímu rozhodnutí, přitom bývají různé.
„Velmi často jsou to děti týrané, zneužívané... Jsou to děti, které se coby oběti šikany neumějí vyhranit vůči agresorovi, tak mají tendenci tu agresi obracet proti sobě, protože to je něco, co mají jakoby zdánlivě pod kontrolou. A pak taky jsou situace spíš zkratkovitého jednání, kdy jsou to třeba porozchodové situace, kdy mají pocit, že pro ně končí svět.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Být IT specialistou je výhra, je ale třeba posouvat se dál, radí HR profesionálka
Vymluvit se z trápení. Nebo i vypsat
Mezi ty, kteří se na odborníky na Lince bezpečí obrací nejčastěji, patří dospívající mezi čtrnácti a osmnácti lety.
„Asi v 68 % jsou to děvčata, chlapci v nějakých 28 %,“ uvádí vedoucí odborných služeb s tím, že ač si problémy mnoha z nich mohou být podobné, je vždy potřeba s každým jednat podle jeho konkrétních potřeb.
Jako příklad uvádí rozvod rodičů. „S rozvodovou situací se potýká celá řada rodin, ale každý jedinec to prožívá naprosto individuálně. Pro někoho to může znamenat, že se budeme bavit o tom, u koho z rodičů má být, nebo že musí měnit školu a bude dojíždět... Problémů, které se zatím mohou skrývat, je celá řada. My mu můžeme pomoct tu situaci snést,“ dodává Kateřina Lišková.
Ta už déle než 25 let také pozoruje vývoj dětí a dospívajících, do jejichž životů se čím dál více dostává virtuální realita. „Začínala jsem v devadesátém sedmém roce, ještě nebyly ani mobily,“ vypráví, jak se v souvislosti s technologickým pokrokem mění i nástrahy, které na nezkušené uživatele číhají. „Myslím si, že je to i nějaký důsledek nebo možná příčina nárůstu psychických obtíží, protože jsme neustále vystaveni nějaké kontrole. Nějak musím být in, musím mít přehled o tom, co se kde děje, když někde chvíli nezareaguji, tak už jsem out. U nás je ten rozdíl hodně v tom, že se nám přenesly telefonáty do nočních hodin. Protože když děti dřív nemohly k aparátu, který byl třeba v obýváku a rodiče seděli vedle, tak jsme měli daleko klidnější noční směny a teď jsou s telefonem zalezlé v posteli. Je to pro ně příležitost,“ udává vedoucí odborných služeb konkrétní příklad, jak moderní technologie usnadňují přístup k možnostem, jak si pomoci.
ČTĚTE TAKÉ: Rekvalifikace u ITnetwork přináší svobodu: Umožní i přesun na jiný kontinent
Další šanci nabízejí v úvodu zmíněné chaty, které jsou v případě řešení choulostivých záležitostí pro mnohé podstatně přijatelnějším způsobem, jak sdílet, co potřebují. „To je užitečné, protože třeba pro děti, které třeba pláčou, špatně se to říká, tak je to snazší napsat. Děti, které třeba mají nějaké poruchy mluvení nebo sluchu, tak pro ně je to taky forma komunikace, kterou mohou využít,“ říká v pořadu ITN ONAIR.
Digitální doba ovšem nepřináší pouze výhody. Má i svá rizika, ta se ukázala především v době pandemie Covidu-19 a lockdownu. Osobní setkání chyběla většině lidí, některým ovšem více. „Ukazuje se, že to pro některé skutečně problém je. Jsou to třeba děti, které měly začínat třídní kolektiv v prváku, ve škole. A tím, že tam nedošlo k dobrému nastavení třídy, se ji třeba nepodařilo stmelit. Děti, které měly nějaké potíže, jsou třeba úzkostnějšími. Únik do onlinu byl z jejich pohledu určitě výhrou, ale o to hůř se jim vrací do běžného života a běžných vztahů, kterým se ale nelze vyhnout. Takže to zase potom se promítá do nějakého prožívání a do těch duševních potíží,“ vykládá Kateřina Lišková.
I Linka bezpečí ale potřebuje pomoc. Zajištění kvalifikovaných odborníků i provoz samotný je velmi nákladný. Pomocnou ruku v podobě daru nyní nabídla i největší IT akademie v ČR - ITnetwork. Její spoluzakladatel David Jančík vysvětluje proč: “Jako IT odborníci si uvědomujeme, že pomáhat je třeba. Obzvlášť, když třeba právě neznalost on-line prostředí zavedla mladé lidi do slepé uličky. Zároveň je nám ale jasné, že problém může nastat i v rodině IT specialisty. Děti znalé IT totiž dokáží své problémy velmi dobře maskovat, nebo se bez problémů dostanou do nebezpečného prostředí Darknetu. Jsme rádi, že je tu někdo jako Linka bezpečí, která opravdu dokáže pomoci.”
Mimochodem na linku bezpečí mohou volat i dospělí. Telefonní číslo určené právě jim je 602 021 021. Jak hovor s člověkem, který hledá pomoc, vypadá? A co od něj čekat? I to se dozvíte v dalším díle pořadu ITN ONAIR.
