Putinův psychologický profil
Mezinárodní tisk reagoval na ruský útok na Ukrajinu zděšeně. Zejména západní média vznášejí vážná obvinění proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který dal k napadení sousední země příkaz. Vyzývají světové politiky, aby proti tomu rázně zakročili.
„Vladimir Putin se stal z cynického autokrata vojenským diktátorem, který útočí nejen na Ukrajinu, ale na celou Evropu. Takové hrozbě jsme nečelili od roku 1939,“ píše italský deník La Stampa. Invaze na Ukrajinu nyní podle něj odstraňuje i poslední pochybnosti o Putinových záměrech. „Západ nabídl cestu diplomacie, ale ruský prezident odkryl své karty nejprve slovy a nyní dramaticky i činy,“ dodává list.
Válka na Ukrajině
Rakouské noviny Die Presse v komentáři tvrdí, že „připravenost k bezohledné brutalitě dává Putinovi výhodu, kterou využívá“ a „zastrašující opatření Západu nefungovala“. Zmiňují také psychologii a pozastavují se nad tím, že „v tomto případě je otázka, zda Putin netrpí zkresleným vnímáním a pokročilým stadiem císařománie, která je velmi akutní“.
Německá média shodně citují kancléře Olafa Scholze a vyzdvihují jeho větu: „Putin tuto válku nevyhraje.“ Scholz znovu odsoudil ruské útoky a vyjádřil obavy z jejich dopadů především na civilní obyvatelstvo. Ukrajinci podle něj chtěli mír a demokracii.
Švýcarský list Neue Zürcher Zeitung v souvislosti s útokem vyzývá k přísnému potrestání Ruska: „Následky Putinova nepřijatelného jednání musí být jasné ruskému obyvatelstvu, a ještě více podnikatelským magnátům a zbytku moskevské elity.“ To zahrnuje dlouhodobou politiku Západu, která musí snížit závislost na ruských surovinách, protože příjmy z vývozu ropy a zemního plynu umožnily Kremlu rozšířit své ozbrojené síly a učinit z nich hrozbu pro celou Evropu."
Rusku je třeba ukázat jasné hranice
Deník The Times z Velké Británie také požaduje, aby svět ukázal Putinovi jasné hranice. „Pokud Putin věří, že Ukrajina je jen prvním krokem v expanzi Ruska k jeho carským hranicím, včetně Finska, je třeba mu nyní ukázat, že NATO je připraveno ho odmítnout stejně jako Stalina a jeho nástupce. Nejdůležitějším následkem Putinových cynických podvodů může být pouze okamžité posílení NATO,“ píše britský list.
Belgický list de Standaard připomíná, že Putin „oklamal nespočet evropských lídrů, vymýšlel jednu lest za druhou a zahájil válku právě v okamžiku, kdy se konalo krizové zasedání Rady bezpečnosti OSN. Těžko si lze představit cyničtější využití mezinárodního právního řádu“.
Je snadné odmítnout politiky jako Emmanuel Macron a Olaf Scholz „jako důvěřivé hlupáky“, dodává deník. Putin však nikdy nemusel hrát podle stejných pravidel jako Evropané. „Hlava státu, která se nemusí zodpovídat svému lidu, zavírá své kritiky do vězení a má k dispozici silnou armádu, si může dovolit lhát, porušovat mírové dohody a nasadit 200 tisíc vojáků proti sousední zemi,“ stojí v komentáři.
Maďarský provládní deník Magyar Nemzet odmítá srovnání se studenou válkou z 80. let dvanáctého století mezi Západem a východním socialistickým blokem, do kterého kromě tehdejšího Sovětského svazu patřilo i bývalé Československo či Polsko a Maďarsko. „Dnešní Rusko a bývalý Sovětský svaz nejsou stejný státní útvar. Cíle jsou jiné, zájmy jsou jiné, nahoře jsou jiní vůdci a bojuje se jinak (vojensky).“ Maďarsko se podle listu nyní musí starat především o svou vlastní bezpečnost. „Každá země se zajímá o stav jiné země jen proto, že by to mohlo mít dopad na ni samotnou,“ píše Magyar Nemzet.
Je to nová studená válka
Americký tisk varuje před novou studenou válkou a obviňuje Putina z rozpoutání ozbrojeného střetu na Ukrajině. Deník New York Times upozorňuje, že „Putin tlačí Evropu do nejnebezpečnějšího konfliktu od druhé světové války. Navíc zahájil pokračování studené války, a to potenciálně ještě nebezpečnější, protože jeho požadavky a nároky neposkytují žádný prostor pro vyjednávání, neboť Rusko je se svým jaderným arzenálem schopné zahájit masivní ničivou kybernetickou válku.“
Putin zahájil pokračování studené války, a to potenciálně ještě nebezpečnější, protože jeho požadavky a nároky neposkytují žádný prostor pro vyjednávání. Rusko je se svým jaderným arzenálem schopné zahájit masivní ničivou kybernetickou válku.
List Washington Post varuje, že válka se nemusí omezit jen na Ukrajinu: „Ruská válka se může až příliš snadno rozšířit a mít destabilizující dopady po celém světě.“ Americký prezident Joe Biden se proto musí Putinovi rozhodně postavit. Mír a stabilita v Evropě jsou podle Washington Post také v zájmu USA. „Zabránit tomu, aby se tento kontinent dostal pod nadvládu nepřátelského hegemona, jako se to málem stalo v letech 1914, 1939 a během studené války, je již po desetiletí zásadním zájmem USA,“ uzavírá deník.
Indonéský list Jakarta Times také zmiňuje studenou válku a upozorňuje, že kromě těchto krátkodobých ekonomických problémů a související humanitární krize lze očekávat, že v případě plnohodnotné války dosáhne globální napětí historického maxima, což lidstvo nezažilo od konce studené války. „Je možné, že máme co do činění s redukovanou formou studené války,“ píší Asijaté.
